Atomový optimismus politiků má své meze – nová studie
Optimistická vize některých politiků, že svět může výrobu energie z uhlí a ropy postupně prostě nahradit atomovými reaktory – a že by na tom měla být založena i česká energetická politika – není reálná. Poukazuje na to nová studie [1], kterou vydává Hnutí DUHA v předstihu před plánovaným zveřejněním revidované verze státní energetické koncepce.
Například náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina ve sporu o zařazení stavby dvou nebo tří dalších atomových bloků do energetické koncepce argumentuje, že jaderné reaktory jsou „jedinou perspektivou výroby elektrické energie po vyčerpání fosilních zdrojů“ [2]. Ovšem masivní globální rozvoj nukleární energetiky by brzy narazil na technické limity, varuje studie:
· Světová výstavba jaderných reaktorů by se musela zvýšit na dvojnásobek, pokud se má dokonce jen udržet současný podíl atomových zdrojů na globální výrobě energie. Řada současných bloků se totiž blíží ke konci životnosti.
· Pokud by měly atomové reaktory nahradit veškerou uhelnou elektřinu, musí se jejich počet zvýšit na trojnásobek – a světové emise oxidu uhličitého klesnou jen o 17 %.
· Vyžadovalo by to asi pětkrát rychlejší tempo výstavby než v posledních zhruba deseti letech.
· Pokud by navíc vodík vyráběný s pomocí jaderné energie měl nahradit čtvrtinu současné světové spotřeby ropy, musí se stavět dvacetkrát více atomových reaktorů než v posledních patnácti letech.
· Ovšem pokud by jaderné reaktory během padesáti let kompletně nahradily uhelnou elektřinu, veškerá uvažovaná ložiska uranu – včetně těch, o kterých geologové pouze teoretizují – dojdou někdy kolem roku 2100.
· Technologie přepracování vyhořelého jaderného paliva, která je velmi drahá a způsobuje největší radioaktivní kontaminaci, by trvanlivost zásob prodloužila o deset až dvacet let.
· Největší poptávka po nových zdrojích energie bude v chudých rozvojových zemích. Ale právě tady se vyspělý svět bude bát reaktory umisťovat – protože státy třetího světa nemohou zajistit kontrolu před krádeží nebo zneužitím radioaktivních materiálů použitelných k výrobě jaderných zbraní teroristickými skupinami či armádou.
· Hlavní příčinou pomalé výstavby atomových reaktorů jsou vysoké náklady – elektrárna na zemní plyn vyjde o 40-70 % procent levněji.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ohlásilo, že v srpnu hodlá zveřejnit aktualizaci scénářů Státní energetické koncepce a preferuje přitom výstavbu jednoho až dvou reaktorů, každého o výkonu 1500 megawattů [3]. Už současná, kontroverzní koncepce počítá se dvěma novými atomovými reaktory o výkonu po 600 MW.
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Určitě lze vést debatu, zda postavit dva, tři, pět, deset nových reaktorů, nebo atomovou energetiku utlumit. Položme na stůl argumenty pro a proti a pojďme je posuzovat. Ovšem někteří politici si myslí, že během několika desetiletí ropu a uhlí prostě nahradíme jadernými zdroji, a chtějí od takové vize odvíjet rovněž současnou energetickou koncepci. Tohle je kvalitativně úplně jiná diskuse než spory o pár nových atomových bloků. Taková koncepce má chybičku – je technicky nemožná.“
„Pokud chcete uhlí a ropu masivně nahradit atomovými reaktory, narazíte na problém, který při dnešní úrovni výroby jaderný průmysl vůbec netrápí – za nějakých sto let by došel veškerý uran, včetně teoretických zásob. Tempo výstavby nových reaktorů by se muselo několikanásobně zvýšit. Přitom v posledních letech se spíše zpomaluje a elektrárenské společnosti sotva udrží dokonce i současný podíl atomových zdrojů na výrobě energie. Nejvíce nových energetických zdrojů bude potřeba ve třetím světě. Ale stavět jaderné elektrárny právě tady se nikomu nebude chtít, protože nestabilní rozvojové země nedokáží zajistit kontrolu před krádeží radioaktivních materiálů.“
Kompetní studii lze stáhnout na:
www.hnutiduha.cz/publikace/studie/atomovy_optimismus.pdf
Poznámky:
[1] Polanecký, K.: Meze atomového optimismu: Proč není jaderná cesta řešením energetických problémů, Hnutí DUHA, Brno 2005, 52 stran
[2] Martin Pecina, 13. července 2003, www.ekolist.cz/nazor.shtml?x=141319
[3] Česká informační agentura 29. června 2005
|