Návrh z klubů europoslanců ANO, TOP 09, KDU-ČSL a STAN může pohřbít naděje na proměnu českého zemědělství a krajiny
16.10.2020 12:35
Evropský parlament bude příští týden hlasovat o své pozici k rozdělování zemědělských dotací do roku 2027 prostřednictvím nové Společné zemědělské politiky. Představený návrh tří největších frakcí by zablokoval zásadní změny, bez kterých nebude v České republice možné řešit sucho, pokles biodiverzity či ztrátu půdy. Veřejnost i neziskové organizace proto apelují na europoslance, aby návrh nepodpořili.
Tento týden po zrychleném a netransparentním jednání přišly tři největší frakce europarlamentu, Evropská lidová strana (zastoupená z ČR TOP 09, KDU-ČSL a STAN), Obnova Evropy (zastoupená ANO) a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů se společným návrhem, který odmítá pozitivní změny a jeho schválení by znamenalo pokračování stávající neudržitelné zemědělské politiky.
Jejich návrh umožňuje dotovat hospodaření na zničených mokřadech či průmyslové velkochovy, nepřidává slibované prostředky na ochranu přírodu a klimatu a naopak hrozí tím, že toto zaměření omezí. Návrh také rezignuje na potřebnou obnovu krajinné struktury, která je nutná pro obnovu biologické rozmanitosti či zmírnění eroze a sucha.
Společná zemědělská politika tvoří více než třetinu rozpočtu EU a ročně z ní do ČR putuje více než 30 miliard korun. Evropské zemědělské dotace dlouhodobě sklízejí kritiku za to, že skrze podporu průmyslového zemědělství vedou k masivnímu poklesu přírodní rozmanitosti či rychlému poklesu počtu zemědělců. [1] Odborníci napříč Evropou upozorňují na nutnost její reformy. [2]
Evropská komise v reakci na tuto kritiku vydala jako součást Zelené dohody pro Evropu dvě strategie [3], díky kterým měly evropské zemědělské dotace zajistit přechod k udržitelnému modelu hospodaření s půdou a krajinou.
Tuto ambici však od počátku nesdílí zástupci průmyslového zemědělství napojení na politiku [4] ani většina ministrů zemědělství členských států zasedajících v Radě EU včetně ministra Tomana. [5] Rada EU se na finální podobě Společné zemědělské politiky musí shodnout v tzv. trialozích s Evropským parlamentem a Evropskou komisí.
Martin Rexa, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA řekl:
„Pokud Evropský parlament přijme návrh tří největších frakcí v této podobě, můžeme se s nadějemi na obnovu české krajiny a kvality půdy rozloučit. Mohli by za to pak rovným dílem i čeští europoslanci, zejména ti, jejichž národní strany slibují, že se o záchranu v Česku zasadí. Pro tento návrh proto nesmí hlasovat.”
„Jedině silná pozice Evropského parlamentu pro vyjednávání s dalšími evropskými institucemi je nadějí, že se podaří nastartovat pozitivní změny v českém zemědělství, které zadrží v krajině vodu a zabrání ztrátě půdy.”
Poznámky:
[1] Na negativní dopad stávající Společné zemědělské politiky na biodiverzitu poukázal například Evropský účetní dvůr: https://hnutiduha.cz/aktualne/evropsky-ucetni-dvur-zemedelske-dotace-v-ochrane-prirody-selhavaji Jen mezi lety 2003-2013 zmizela v Evropské unii každá čtvrtá farma: https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7089766/5-26112015-AP-EN.pdf
[2] Vědeckou výzvu z březnu tohoto roku, která volá po nutnosti zásadních změn ve Společné zemědělské politice, podepsaly i desítky českých vědců: https://www.idiv.de/en/cap-scientists-statement.html
[3] Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli” a „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030”. Mezi jejich cíle do roku 2030 patří například obhospodařovat 25 % zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství, snížit celkové používání chemických pesticidů o 50 %, či vyčlenit 10 % zemědělských ploch pro přírodní prvky.
[4] Na úspěšný tlak lobby průmyslového zemědělství poukázala v novém reportu organizace Corporate Europe Observatory: https://corporateeurope.org/sites/default/files/2020-10/CAP_Farm-to-Fork-Final_0.pdf
[5] Ministr zemědělství Toman a ministři dalších 10 států východní a střední Evropy například podepsali společnou deklaraci, ve které odmítli, aby byly cíle Evropské komise závazné. http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2020_ministr-zemedelstvi-na-setkani-zemi-v4.html
Tento týden po zrychleném a netransparentním jednání přišly tři největší frakce europarlamentu, Evropská lidová strana (zastoupená z ČR TOP 09, KDU-ČSL a STAN), Obnova Evropy (zastoupená ANO) a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů se společným návrhem, který odmítá pozitivní změny a jeho schválení by znamenalo pokračování stávající neudržitelné zemědělské politiky.
Jejich návrh umožňuje dotovat hospodaření na zničených mokřadech či průmyslové velkochovy, nepřidává slibované prostředky na ochranu přírodu a klimatu a naopak hrozí tím, že toto zaměření omezí. Návrh také rezignuje na potřebnou obnovu krajinné struktury, která je nutná pro obnovu biologické rozmanitosti či zmírnění eroze a sucha.
Společná zemědělská politika tvoří více než třetinu rozpočtu EU a ročně z ní do ČR putuje více než 30 miliard korun. Evropské zemědělské dotace dlouhodobě sklízejí kritiku za to, že skrze podporu průmyslového zemědělství vedou k masivnímu poklesu přírodní rozmanitosti či rychlému poklesu počtu zemědělců. [1] Odborníci napříč Evropou upozorňují na nutnost její reformy. [2]
Evropská komise v reakci na tuto kritiku vydala jako součást Zelené dohody pro Evropu dvě strategie [3], díky kterým měly evropské zemědělské dotace zajistit přechod k udržitelnému modelu hospodaření s půdou a krajinou.
Tuto ambici však od počátku nesdílí zástupci průmyslového zemědělství napojení na politiku [4] ani většina ministrů zemědělství členských států zasedajících v Radě EU včetně ministra Tomana. [5] Rada EU se na finální podobě Společné zemědělské politiky musí shodnout v tzv. trialozích s Evropským parlamentem a Evropskou komisí.
Martin Rexa, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA řekl:
„Pokud Evropský parlament přijme návrh tří největších frakcí v této podobě, můžeme se s nadějemi na obnovu české krajiny a kvality půdy rozloučit. Mohli by za to pak rovným dílem i čeští europoslanci, zejména ti, jejichž národní strany slibují, že se o záchranu v Česku zasadí. Pro tento návrh proto nesmí hlasovat.”
„Jedině silná pozice Evropského parlamentu pro vyjednávání s dalšími evropskými institucemi je nadějí, že se podaří nastartovat pozitivní změny v českém zemědělství, které zadrží v krajině vodu a zabrání ztrátě půdy.”
Poznámky:
[1] Na negativní dopad stávající Společné zemědělské politiky na biodiverzitu poukázal například Evropský účetní dvůr: https://hnutiduha.cz/aktualne/evropsky-ucetni-dvur-zemedelske-dotace-v-ochrane-prirody-selhavaji Jen mezi lety 2003-2013 zmizela v Evropské unii každá čtvrtá farma: https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7089766/5-26112015-AP-EN.pdf
[2] Vědeckou výzvu z březnu tohoto roku, která volá po nutnosti zásadních změn ve Společné zemědělské politice, podepsaly i desítky českých vědců: https://www.idiv.de/en/cap-scientists-statement.html
[3] Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli” a „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030”. Mezi jejich cíle do roku 2030 patří například obhospodařovat 25 % zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství, snížit celkové používání chemických pesticidů o 50 %, či vyčlenit 10 % zemědělských ploch pro přírodní prvky.
[4] Na úspěšný tlak lobby průmyslového zemědělství poukázala v novém reportu organizace Corporate Europe Observatory: https://corporateeurope.org/sites/default/files/2020-10/CAP_Farm-to-Fork-Final_0.pdf
[5] Ministr zemědělství Toman a ministři dalších 10 států východní a střední Evropy například podepsali společnou deklaraci, ve které odmítli, aby byly cíle Evropské komise závazné. http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2020_ministr-zemedelstvi-na-setkani-zemi-v4.html
|
|
