Více než milion druhů na Zemi je ohroženo vyhynutím, říká dosud nejúplnější vědecká zpráva Evropské země musí být lídrem v zastavení ekologického kolapsu

Dnes zveřejněné zásadní globální hodnocení [1] upozorňuje, že Evropská unie a její členské státy se musí ujmout vedoucí role v zastavení kolapsu biodiverzity. I v České republice ubírají smrkové stejnověké lesy životní prostor mnoha druhům živočichů, a proto mizí či dokonce na pokraj vyhynutí se dostává mnoho druhů hmyzu, ptáků, rostlin, hub a dalších organismů, jako je například tetřívci, jasoni dymnivkoví nebo tesaříci velcí.

Tyto ohrožené druhy pro svůj vývoj potřebují druhově a věkově pestré lesy s dostatečnou plochou světlin. Požadavky výzvy Zachraňme lesy těmto a další živočichům vhodné podmínky k životu opět navrátí. Nejde však jen o lesy, významnými problémy u nás trpí také zemědělská krajina [2].   

Hodnocení vydala Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), obdoba proslulého vědeckého panelu IPCC, který přináší hodnocení změny klimatu.

Dle mezivládní platformy IPBES již nelze mluvit o jednotlivých krizích, ať už jde o tu klimatickou či krizi biodiverzity, a o tom, která z nich je horší. Jak vyplývá z dosud nejrozsáhlejšího hodnocení úbytku biodiverzity od mezivládního vědeckého panelu, namísto toho se musíme zaměřit na obě současně a vyřešit je společně.

V ČR budou letos hynout lesy bezprecedentním tempem více jak 500 fotbalových hřišť denně [3]. Kůrovcová kalamita ničí smrkové lesy právě proto, že nevhodná pravidla státu pro lesní hospodaření byla zaměřena na monokultury namísto pestrých lesů s velkou rozmanitostí druhů, které jsou stabilní a tedy odolné vůči kalamitám.

Poslanecký Zemědělský výbor a Výbor pro životní prostředí nyní při projednávání vládní novely lesního zákona, která jej dosud mění jen kosmeticky, mají příležitost zastaralý a současnou klimatickou změnu nereflektující lesní zákon změnit a pestrost rostlinných i živočišných druhů v českých lesích výraznou měrou zvýšit. Výzva Zachraňme lesy požaduje, aby poslanci a poslankyně zajistili věkově i druhově pestré lesy včetně ostrovů divoké přírody [4].

Zpráva, kterou dnes zveřejnila Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), největší mezivládní vědecký panel v tomto tématu, se jednohlasně shoduje na tristním stavu přirozeného světa a na skutečnosti, že právě lidské činy významně pozměnily přírodu na většině míst zeměkoule a přichází s příkrým varováním:

Po celé Evropě se zmenšují přírodní plochy a ekosystémy. Čtvrtině (25 %) divokých zvířat hrozí vyhynutí, většina (65 %) stanovišť ekologického významu se nachází v nepříznivém stavu. Můžeme s jistotou říci, že vyhynutím je dnes ohroženo více než jeden milion druhů, tedy více, než kdy v dřív v dějinách lidstva. Přibližně 25 % druhů ve většině živočišných i rostlinných skupin již hrozí celosvětové vyhynutí. 75 % suchozemského prostředí, 40 % mořského prostředí a 50 % všech toků je dnes vážně narušeno. Za posledních pět století vyhynulo 680 druhů obratlovců.

Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) je největší mezivládní vědecký panel věnující se ekologické krizi a úbytku pestrosti živočichů a rostlin. Právě dnes zveřejněná zpráva o alarmujícím poklesu biodiverzity je první takto globální zprávou, na které panuje široká shoda vědecké obce z celého světa. Zpráva byla zpracovávána 145 experty z 50 zemí světa po dobu uplynulých tří let, zahrnuje vstupy dalších 310 autorů a celkem více jak 15 000 vědeckých a vládních referencí. IPBES, nezávislý mezivládní orgán, na jehož provozu se podílí více než 130 vlád členských zemí Organizace spojených národů, je obvykle popisován jako "IPCC pro biodiverzitu".

Jagoda Munic, ředitelka organizace Friends of the Earth Europe, řekla:
„Úpadek celosvětové biodiverzity nás společně s klimatickou změnou vede ke katastrofě. Ochrana přírody je bytostně spojena s blahobytem lidí – pokud tento úpadek nezvrátíme, zanecháme budoucím generacím jen pochmurné vyhlídky.“

“Na bedrech Evropy leží ohromná zodpovědnost tuto ekologickou krizi zastavit. Naše nadměrná spotřeba tropické sóji a palem a náš hlad po surových materiálech ničí přírodu a komunity globálního Jihu. Intenzivní chemické zemědělství a zhoubná výstavba ničí zbytky evropské přírody. Na obranu své přírody a venkova povstávají samotné komunity, ale lhostejnost vlád je nechává na holičkách. Právě teď nastává čas, aby politici začali okamžitě jednat a zarazili korporátní zájmy, které vedou ke smrti naší přírody.”
    
Nele Marien, koordinátorka programu Forests and Biodiversity, Friends of the Earth International, vysvětluje:
„Tato zpráva je jen další příhodnou připomínkou, že čelíme neoddělitelně propojeným environmentálním a sociálním krizím. Dokážeme vytvořit lepší svět a zpomalit kolaps biodiverzity, ale musí jít o radikální změnu, která nás odpoutá od rozbitého modelu ekonomiky založenému na nekonečném extraktivním růstu zisku a nerovnosti.“

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy z Hnutí DUHA, řekl:
“Další ranou do zad rozmanité přírodě bylo rozsáhlé vysázení monokultur, protože jednodruhové, stejnověké lesy pestrost prostředí ohrožují. Nakonec i kolaps smrkových monokultur je jedním z dokladů globální ekologické krize a naopak obnova věkově a druhově pestrých lesů by biodiverzitě mohla zásadně pomoci. Výzva Zachraňme lesy nyní urgentně požaduje po českých poslancích a poslankyních novelizaci lesního zákona, která nám právě druhově i věkově bohaté lesy bez holosečí zajistí. Takové lesy zajistí přežití většiny lesních druhů.”

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] IPBES. Global assessment of biodiversity and ecosystem services. Dostupné zde: https://mailchi.mp/ipbes.net/ipbes7-spm-media-2303437?e=6265f56f25.
[2] Více informací o petici Vraťme život do krajiny na https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
[3] Odhad smrkových porostů napadených kůrovcem v roce 2019 o rozsahu 30 - 50 milionů m3 odpovídá 1200 - 1800 km2 lesa. Tato rozloha odpovídá (na svém dolním rozpětí) 181 000 fotbalových hřišť pro mezinárodní zápasy, které mají 0,66 hektaru. Průměrná rychlost rozpadu českých lesů tedy letos zřejmě bude činit nejméně ekvivalent jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty po celý rok 2019. 
[4]  Více informací o výzvě Zachraňme lesy na www.zachranmelesy.cz