Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes na tiskové konferenci [1] představil strategii rezortu pro řešení kůrovcové kalamity. Mezi hlavní připravované kroky Ministerstva zemědělství patří rajonizace zásahů proti kůrovci, finanční pomoc vlastníkům, zvýšení dotací na obnovu lesů a podpora spalování dřeva. Až na spalování dřeva v elektrárnách je návrh ministerstva smysluplný, ovšem kůrovcovou kalamitu už nezastaví, natož nemůže ozdravit naše lesy.

Zda opravdu pomůže aspoň zpomalit kalamitu v lesích nebo jim ještě více uškodí, to bude záležet na způsobu provedení navržených opatření. Například poskytnutí peněz na obnovu lesů, ze kterých vlastníci zalesní holiny znovu smrkem, by bylo vysloveně kontraproduktivní. Ministerstvo zemědělství ovšem stále neřeší to nejdůležitější - příčiny krize našich lesů. Právě odborně prodiskutované návrhy těchto řešení předalo Hnutí DUHA vládě v červnu, vláda je ovšem dosud neřeší.

Podle Hnutí DUHA ale ani při dobrém provedení Ministerstvem zemědělství navržených opatření již není v lidských silách kalamitu zvládnout, nezasáhne-li příroda. Šíření kůrovce zabráníme jen tehdy, když včas asanujeme více než 80 procent napadených stromů v daném místě. Jinak nejsou zásahy efektivní. To se již několik let neděje. Není dostatek těžebních kapacit, techniky i pracovních lidských sil. Je přebytek kůrovcového smrkového dřeva na trhu, jeho cena klesla tak, že se často už těžba ani nezaplatí, někteří vlastníci na ni rezignovali. Někteří drobní vlastníci ani nevědí, kde mají les, natož že v něm mají kůrovce. Lesy ČR zadávají těžbu jiným subjektům nepružným způsobem. Legislativa a státní správa nefungují.

Rajonizace zásahů proti kůrovci, t.j. soustředit těžební kapacitu na několik lokalit, kde má význam pokusit se šíření kůrovce zabránit a tam ke zásahy nejsou efektivní nebo na které zkrátka chybí kapacita přestat zasahovat je v dané situaci správná strategie. Překážkou jsou ovšem legislativní bariéry, rozdrobená vlastnická držba a u Lesů ČR smlouvy s těžařskými firmami.

Hnutí DUHA zásadně nesouhlasí se záměrem dotovat spalování kůrovcového dřeva v elektrárnách. Není-li jiné využití nadbytku dřeva, pak je lepší poskytnout vlastníkům kompenzaci a nechat jej v lese zetlít, aby poskytlo živiny pro novou generaci lesa a nedošlo k poškození půdy zbytečnou těžbou.

Poskytnutí finanční podpory na obnovu lesů je správný krok, ze strany státu vytváří důležitý prostor pro přeměnu porostů na trvale udržitelné lesy, které nebudou pomoc daňových poplatníků nadále potřebovat.

Obnova lesa na holinách by od začátku měla vést ke vzniku druhově, věkově i strukturálně co nejpestřejších lesů. Což znamená využít na velké části holin takzvaných přípravných dřevin, jako je bříza, jeřáb, olše, vrba, které zlepší vlastnosti půdy a udělají prostředí pro postupnou (rozloženou do 20 - 50 let) výsadbu následných dřevin – buku či jedle, které potřebují vyrůstat v zástinu. A nesázet znovu plošně smrk do oblastí, ve kterých hyne už nyní nebo kde je takové riziko, protože postupující klimatická změna bude růst smrků nadále omezovat..

Důležité je při obnově využít přirozené zmlazení: stromy vzešlé ze semínek adaptované od začátku svého života na dané místo, které prošly procesem přírodního výběru, jsou odolnější než lesy vypěstované z umělých výsadeb sazenic pěstovaných ve školkách. To platí i pro smrk. Tam, kde je šance na přirozenou obnovu, je určitě lepší s umělou výsadbou nespěchat a dát přednost pomalejšímu přirozenému zmlazení – ať již přípravných, nebo cílových dřevin. K tomu je ale také potřeba změnit zákon o lesích, který nyní požaduje stromky vysázet do dvou let.

Hnutí DUHA podporuje i návrh na dorovnání výnosů z lesů vlastníkům. Taková podpora ale musí být podmíněna závazkem vlastníka dodržovat při péči o les zásady které  povedou ke zlepšení stavu a trvalé udržitelnosti lesů, tedy například omezení holosečí, zvýšení podílu listnáčů a jedle při výsadbě nad minimálně vyžadovaný podíl atd. - podobně jako u zemědělství zásady dobré praxe. Pokud by vlastníci dostali dotace a dál sázeli smrk tam, kde hyne, hospodařili holosečně nebo udržovali odvodnění lesů, bude se jednat o jednoznačný příklad takzvaných perverzních dotací. Byly by to peníze vyhozené oknem, které stav lesů nepomohou zlepšit a naopak přispívají k založení nové kalamity v budoucnosti. Další plošné vysazování smrku by totiž vedlo k nadcházejícímu kalamitnímu rozpadu porostů.

Kůrovcová kalamita nyní dosáhla rozměrů, které ale nejsou dílčími změnami ve dvou předpisech řešitelné. Pro nadcházející rok Ministerstvo zemědělství očekává rozpad smrkových lesů o rozsahu 50 milionů kubických metrů dřeva [2], což více než 2,5 krát přesahuje rozsah kalamity v roce 2018 i dostupné zpracovatelské kapacity v České republice.

Hnutí DUHA proto už od jara apeluje na Ministerstvo zemědělství i vládu České republiky, aby přistoupily k výrazně důslednější a systematičtější úpravě vyhlášek a zákonů. V červnu předalo vládě a zveřejnilo balíček s odborně projednanými a jasně formulovanými návrhy koncepčních řešení krize v našich lesích. 

Je zapotřebí zásadně změnit nejen zákon o lesích a jeho vyhlášky, ale i zákon o myslivosti či připravit speciální zákon o státním podniku Lesy České republiky. Dále je nezbytné změnit dotační podporu v lesnictví tak, aby podporovala výhradně udržitelné lesnictví a byla udělována pouze při následování pravidel dobré praxe. Státní podnik Lesy České republiky by měl mít jasnější zadání od svého zřizovatele, jímž je Ministerstvo zemědělství, aby skutečně zohledňoval společenské a ekologické funkce jím spravovaných lesů.

Hnutí DUHA spolu s vědci a lesníky tyto návrhy předalo vládě ČR již v červnu tohoto roku shrnuté v materiálu “Co dělat, abychom zachránili české lesy”. [3] Dosud se k jejich podpoře připojilo 19 000 lidí. Vláda tento balíček koncepčních řešení pro naše lesy zatím neřeší.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:

“Krom nesmyslného pálení dřeva v elektrárnách jsou ostatní kroky navržené Ministerstvem zemědělství smysluplné, ovšem kůrovcovou kalamitu už nezastaví. Bude ovšem záležet na způsobu jejich provedení. Žádné nebo špatně nastavené podmínky dotací lesům spíš ublíží, než pomohou. Ale především ministerstvo neřeší příčiny krize našich lesů a jejich budoucí zdraví a stabilitu, k tomu je potřeba komplexní reforma legislativy, finanční podpory, certifikace státních lesů a politiky řízení státního podniku Lesy ČR.”

„Zvýšení dotací lesníkům bude dobrým rozhodnutím pouze tehdy, pokud povede k přeměně na lesy, které již nebudou dotace potřebovat, protože budou dlouhodobě udržitelné. V této optice je jakákoliv podpora smrkových monokultur prostě vyhazováním peněz z okna.”

Tento i další komentáře a tiskové zprávy najdete na www.hnutiduha.cz/aktualne

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Tisková konference Ministerstva zemědělství ze dne 14. 12. 2018: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2018_strategie-ministerstva-zemedelstvi-pro.html (odkaz je externí)

[2] (odkaz je externí)http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/kurovcova-zkaza-komu-zdrazi-teplo-mlada-fronta-dnes (odkaz je externí)

[3] www.zachranmelesy.cz/balicek (odkaz je externí)