Kácení a nezákonně povolené jedy ničí vzácnou přírodu jesenické rezervace Rejvíz

Správa CHKO s tím souhlasí, ekologové požádají ministerstvo o okamžitou nápravu

Kácení stromů napadených kůrovcem a používání jedů poškozuje unikátní přírodu v Národní přírodní rezervaci Rejvíz [1] v CHKO Jeseníky. Přitom jde podle zákona o nejvyšší kategorii ochrany přírody, a proto jsou zde negativní lidské zásahy zakázány [2]. Správa CHKO Jeseníky k nim ovšem vydala souhlas. Ekologické organizace přitom ve správním řízení požadovaly, aby Správa zákonem zakázané činnosti na území celé rezervace neumožnila.    Ilustrační fotografie najdete zde: https://drive.google.com/drive/u/0/folders/1YW9_cwQej0SBM-80MMH7BMcTsmw4...  

Rozhodnutí Správy vede k ničení vzácné přírody a je nesmyslné, protože povolené zásahy nezastaví šíření kůrovce v rezervaci ani v okolních lesích. Kůrovec má v blízkém okolí řadu ohnisek výskytu a už několik let se masivně rozmnožuje v hospodářských lesích mimo rezervaci.

Příroda největšího rašeliniště na Moravě patří k nejcennějším v ČR. Kromě desítek chráněných druhů rostlin a živočichů má toto území také mimořádný význam pro zadržování vody. Destruktivní zásahy tam přitom probíhají hned na několika místech současně namísto toho, aby příroda v tak vzácném území byla ponechána přirozenému vývoji.       

Správa CHKO Jeseníky vydala rozhodnutí, ve kterém sice zásahy v rozsahu požadovaným Lesy ČR nepovoluje na většině plochy rezervace, ovšem na významné části území kácení a použití pesticidů umožnila. Přitom mohla podle  zákona destruktivní zásahy zakázat [3].  

Ekologické organizace, které jsou účastníky správního řízení, se proti rozhodnutí odvolají k Ministerstvu životního prostředí a požádají je o neodkladnou nápravu. Správa CHKO totiž ve svém souhlasu vyloučila odkladný účinek odvolání, a tak Lesy ČR mohou zatím ve vzácné přírodě kácet a používat jedy. Konečné verdikty ministerstva nebo posléze soudů mohou padnout až s dlouhým časovým odstupem a rezervace může být mezitím významně poškozena. Další postup státní ochrany přírody na Rejvízu bude důležitým precedentem, protože kůrovcová kalamita se rychle šíří po celé zemi a nevyhne se ani dalším chráněným územím se vzácnou přírodou.

Na pokácené kmeny se stříkají toxické chemické látky. Ty sice usmrcují kůrovce, ale  i jiné druhy živočichů a představují velké riziko pro chráněnou přírodu [4]. Hluk při kácení stromů a rozprašování jedů významně narušuje jinak klidové území.  

Prudce jedovaté látky z postřiku pokácených stromů v rašelinných a podmáčených smrčinách se mohou dostávat do vodního prostředí rezervace a šířit dál do chráněného území. Na okraji rezervace se navíc nacházejí barely s účinnou látkou, otevřené a bez jakéhokoliv zabezpečení. Navzdory intenzivnímu používání chemie v bezprostřední blízkosti turistické stezky zde nejsou žádná varovná upozornění pro turisty. Takové postupy jsou hazardem pro přírodu i návštěvníky [5].

Kůrovcová kalamita, která již několik let dramaticky mění krajinu ve východním předhůří Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, se letos rozšířila i na území CHKO. Na rozdíl od neomezených těžeb kůrovcem napadených stromů v běžných hospodářských lesích platí pro odlesňování na území CHKO řada zákonných omezení. Nejpřísnější ochrana se týká právě národních přírodních rezervací.

Ekologické organizace přitom Správu upozornily, že povolení k aplikaci jedovatých postřiků je nezákonné. Správa nemůže udělit výjimku ze zákazu použití toxických chemikálií bez důkladného posouzení možného dopadu na přírodu chráněnou nejen českým zákonem o ochraně přírody, ale soustavou Natura 2000 a tudíž evropskými směrnicemi [6]. Vyhodnocení vlivu rozstřikovaných jedů však nebylo provedeno.

Používání jedovatých postřiků v rezervaci navíc nijak neřeší problém s kůrovcem šířícím se v CHKO. Řešením je ponechání rezervace přirozenému vývoji s maximálním omezením lidských zásahů. Stejně důležitá je urychlená změna nepřirozených smrkových monokultur v okolí rezervace na lesy zdravé, věkově a druhově pestré s převahou buků a jedlí. Přitom by se měly vyloučit plošné těžby a vznik holin. Suché stojící stromy chrání půdu před vysušením, jako tlející kmeny pak pomáhají zadržovat vodu a poskytují živiny mladým stromkům.

Divoká příroda ponechaná přirozenému vývoji zabírá jen 0,3% území ČR, zatímco urbanizovaná plocha 11% a rychle se zvětšuje. Hnutí DUHA usiluje o to, aby se území pro naši divokou přírodu zdesetinásobilo.

Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků, řekl:
„Příroda Jeseníků je vážně ohrožena. Jen 7% plochy CHKO Jeseníky tvoří nejpřísněji chráněné území rezervací, a i tyto poslední ostrovy divočiny jsou nyní poškozovány používáním jedovatých látek a kácením stromů. Odpovědnost za to nese vedení Správy CHKO Jeseníky a my apelujeme na Ministerstvo životního prostředí, aby škodlivou činnost zakázalo a zajistilo v Jeseníkách fungující systém ochrany přírody.“

„Ničení rezervace na Rejvízu je precedens, protože kůrovcová kalamita se rychle šíří a brzy zasáhne další rezervace. Podle toho, jak dopadne Rejvíz, se bude přistupovat i k dalším územím s chráněnou přírodou. Jsme tedy na důležité křižovatce , zda si divokou přírodu zničíme , nebo ji ponecháme přirozenému vývoji a zachováme!“

Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
„Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata sýkorek a je pravděpodobné, že obdobný dopad mají pesticidy i na další druhy hmyzožravých ptáků, kteří v rezervacích nacházejí potravu. Po náletu kůrovce sice většina stromů může uschnout, ale život v lese kůrovec nezastaví. Výzkumy ukázaly, že suché stojící stromy zvyšují biodiverzitu, chrání půdu, tlející kmeny v pralese zadržují vodu. V situaci, kdy lesníci nestíhají likvidovat kůrovce ani v hospodářských lesích, jsou těžby a jedovaté postřiky v rezervacích zcela proti smyslu ochrany přírody.“

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Kůrovcová kalamita na severní Moravě nabyla rozsahu, kdy na mnoha místech nedává další kácení smysl. Nezastavuje kůrovce, vytváří nedozírné holiny a ničí lesní půdu těžkou technikou, erozí, slunečním žárem a suchem. Dřevo nejde prodat a zůstává na skládkách. Proto vyzýváme státní podnik Lesy ČR i Správu CHKO Jeseníky: zastavte nesmyslné kácení v rezervacích a nejcennějších zónách chráněné oblasti. Suché stojící stromy tam zabrání vysušení a erozi půdy, pomohou ochránit vodní režim i mladé semenáčky. Zkoušejte zastavit kůrovce v hospodářských lesích tam, kde ještě mohou být asanační zásahy efektivní, ne v rezervacích.“


Kontakt:

Jan Piňos,  média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] NPR Rejvíz se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky u známě obce Rejvíz ve výšce cca 800 m.n.m. Na více než 300 hektarech jsou zde zastoupena unikátní rozsáhlá rašeliniště, včetně slavného Velkého mechového jezírka a zejména lesní biotopy tvořené převážně podmáčenými a rašelinnými smrčinami. Rezervace je domovem pro desítky zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

[2] Např. podle § 28 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je „využívání národní přírodní rezervace možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí“. Kácení kůrovcových stromů, použití chemie jsou s tímto ustanovením ve vážném rozporu. Primárním smyslem rezervací je podpora a zachování přirozeného biologického vývoje, biodiverzity lesních ekosystémů a podpora přírodních procesů, k nimž patří i gradace kůrovce.
§ 26 odst. 3 písm. a) zákona dále zakazuje hospodařit způsobem vyžadujícím intenzivní technologie a používat biocidy na území 1. a 2.zóny CHKO.

[3] Aktuální rozhodnutí Správy navazuje na předchozí chybné povolení, které vedení Správy CHKO vydalo již v r. 2015. Tehdy udělila Správa povolení výjimky ze zákazu uvedeného v zákoně o ochraně přírody pro zásahy proti kůrovci na většině území rezervace. Vzhledem k rozšíření kůrovcové kalamity také do oblasti Rejvízu se ale oproti r. 2015 změnily podmínky a v nově zahájeném správním řízení o omezení činnosti měla Správa příležitost v souladu se zákonem zakázat těžby na celém území rezervace. To se bohužel nestalo a na části chráněného území již probíhá se souhlasem Správy kácení kůrovcových stromů a jejich chemická asanace.

[4] Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280].

[5] Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.

[6] Judikatura Nejvyššího správního soudu k tomuto v jednom z rozsudků uvádí: “… orgán ochrany přírody musí v prvé řadě zhodnotit, zda významný vliv záměru na předmět ochrany (zde populaci zvláště chráněného živočicha) je možné bez rozumných pochybností naprosto vyloučit, anebo zda tento negativní vliv přinejmenším do určité míry vyloučit nelze”.