Ministerstvo zemědělství přitom navrhuje dál sázet usychající smrky

Stát penalizuje svůj vlastní podnik. Pokuta ve výši 3,5 milionu korun udělená Českou inspekcí životního prostředí státnímu podniku Lesy České republiky za selhání při péči o slábnoucí nepůvodní smrkové porosty na severní Moravě a nezvladatelnou kůrovcovou kalamitu [1] je dalším důkazem akutní potřeby zásadních změn lesního hospodářství. Jako první krok navrhlo ministerstvo zemědělství změnu zalesňovací vyhlášky č. 83 k lesnímu zákonu. Návrh ovšem ve skutečnosti k pozitivním změnám nevede, dál počítá s dominantním zalesňováním smrkem tak jako dosud navzdory kritickým připomínkám ministerstev, krajů, expertů i veřejnosti [2].  

Příčinou krize lesního hospodaření, kterou nyní už ani při maximálním vypětí nemohou zaměstnanci Lesů ČR zvládnout, je výrazný nedostatek listnatých stromů v českých lesích a špatný způsob hospodaření zaměřený jednostranně na produkci dřeva a zisk. Přes veškeré apely vědců a ekologických nevládních organizací dosud nedošlo ke změně pravidel, která by zajistily změnu nevhodné druhové skladby lesů, omezily holoseče, snížily stav přemnožené spárkaté zvěře a odstranily překážky šetrnému, přírodě blízkému hospodaření včetně špatného způsobu zadávání zakázek.

Přitom ministr zemědělství Miroslav Toman před měsícem veřejně přislíbil (během jednání Poslanecké sněmovny 10. Července), že se zasadí o přechod na lesy smíšeného druhového složení. Vyšší zastoupení listnáčů a jedle (takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin) ve vyhlášce 83 zákona o lesích prosazuje i MŽP [3]. Ministr Toman by měl špatnou vyhlášku 83 změnit a ukázat, že myslí vážně svá slova i obdržené zásadní kritické připomínky [2].

K současné krizi a s ní související pokutě udělené ČIŽP [4] vedlo především  sázení smrku i do míst se zcela nevhodnými klimatickými podmínkami. Kritický stav smrkových lesů zasahuje do šesti krajů [5], ve vysloveně špatném zdravotním stavu je už nyní  více než 43 % smrků v ČR [6] a hynutím jsou ohroženy až čtyři pětiny smrkových lesů [7].

Zadání ze strany ministerstva zemědělství, takzvaná Dřevěná kniha [8], dosud brání státnímu podniku Lesy ČR na kalamitní stavy operativně reagovat a nutí je zadávat téměř veškerou práci v lese přes velké těžařské firmy. I proto nyní v lesích chybí kvalifikovaní pracovníci.

Vedoucí pracovníci ministerstva zemědělství mají přitom už přes deset let na stole fundované a konsensuální návrhy na lepší lesního hospodaření formulované vědeckou obcí [9] a Národním lesnickým programem [10], který schválila vláda v roce 2008. Potřebné změny ovšem ministerstvo zemědělství dosud neudělalo.

Kvůli smrkové kalamitě na severní Moravě spustilo Hnutí DUHA výzvu Zachraňme lesy  [11]. Apeluje na vládu, aby ministři urychleně připravili změny pravidel, které zajistí trvale udržitelné lesnictví včetně vyššího podílu listnatých stromů.
 
 Jan Skalík, koordinátor projektu Zachraňme lesy Hnutí DUHA, řekl:
„Akutní krize lesů vyžaduje rozsáhlou reformu lesnických pravidel i praxe. Ministr zemědělství Miroslav Toman přislíbil, že nyní novelizovaná vyhláška zákona o lesích přispěje k druhově pestrým lesům. I tato pokuta ukazuje, nakolik je potřeba, aby svým slovům dostál.”

„Je skandální, že stát musí za nedodržování práva udělovat pokuty svému vlastnímu podniku. Kromě pochybení Lesů ČR se však především ukazuje, že stávající pravidla nevedou lesníky k tomu, aby předcházeli kalamitám. Zakopaný pes je na ministerstvu zemědělství. To nejenže včas nereformovalo zastaralé zákony a nezavedlo ve veřejných lesích kvalitní certifikaci, ale navíc ještě řídí státní podnik Lesy ČR tak, aby zakázky dostávaly přes megatendry velké težařské firmy. Lesy ČR tak ani nemohou operativně smrkovou kalamitu řešit.“

„Za nezvládnutí kalamity nyní Lesy ČR čelí pokutě. Stav českých lesů se ale i kvůli změně klimatu nebude lepšit, pokud se zásadně nezmění pravidla hospodaření. Jedná se o systémový problém, který vyžaduje systémové řešení. Hnutí DUHA proto spustilo výzvu Zachraňme lesy. Připojit k jejím 15 tisícům signatářů se mohou všichni, kterým není zdraví našich lesů lhostejné.“

Tuto a další tiskové zprávy najdete na www.hnutiduha.cz/aktualne  

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

 
Poznámky:

[1] https://www.lidovky.cz/tri-a-pul-milionu-za-kurovce-inspekce-ulozila-les... (odkaz je externí)

[2] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/kraje-ministerstva-pres-tisic-lidi-naps...

[3] http://hnutiduha.cz/aktualne/poslanecky-podvybor-vyzyva-vladu-snemovnu-k...

[4] Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je pověřena dozorem nad respektováním právních předpisů a dohlíží na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů. Průměrná výše pokuty udělená v roce 2016 dosáhla podle výroční zprávy ČIŽP 47 tisíc korun, přičemž souhrnná výše všech pokut v právní moci dosáhla v tomtéž roce 130 milionů korun.

[5] Informace o stavu, průběhu a hodnocení smluvních vztahů vzešlých z lesnické zakázky vyhlášené podle Koncepce Ministerstva zemědělství k hospodářské politice státního podniku Lesy České republiky, s.p. a o naplňování kontrolního systému nad prováděním lesnické zakázky za rok 2017. Projednáno na zasedání Vlády ČR dne 14. 3. 2018 (https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2018-03-14 (odkaz je externí)).

[6] Zastoupení smrku ztepilého v České republice se špatným zdravotním stavem se odhaduje na 43–48 %. Houbou václavkou je v České republice ohroženo asi 31 % lesů. Více viz Janouš, Dalibor.  2014. Globální změna klimatu a lesní ekosystémy. Centrum výzkumu globální změny AV ČR Brno. Dostupné na http://fzp.ujep.cz/nastenka/GLOZ_GlobalniZmena.pdf (odkaz je externí)

[7] Relevantní studie se shodují na významném oteplení České republiky v 21. století a s tím souvisejícím posunem lesních výškových stupňů. Klimatické podmínky pro pěstování smrku budou na konci 21. století  výhradně v horských oblastech, jinde velmi pravděpodobně bude docházet k rozvratu jeho porostů. Na základě rozdílných modelů se vědci domnívají, že vhodné podmínky pro pěstování smrku budou jen na zhruba 10 % až 30 % jeho současné rozlohy. Podrobnosti viz např.
Vahalík, P., Klimánek, M. Using GIS and maximum likelihood classification to model forest altitudinal zones. Department of Geoinformation Technologies, Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University in Brno. Dostupné na https://www.researchgate.net/profile/Petr_Vahalik/publication/281624085_... (odkaz je externí)
Pretel, J., Metelka, L. a kol. 2011. Zpřesnění dosavadních odhadŭ dopadŭ klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření. Praha: ČHMÚ. Dostupné na
http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/vav_TECHN... (odkaz je externí)

[8] Způsob zadávání veřejných zakázek v Lesích ČR formou takzvané Dřevěné knihy iniciované ministrem Fuksou kritizovalo Hnutí DUHA již v roce 2010. Podrobnosti jsou uvedeny v tehdejším infolistu „V Lesích ČR nejde jen o státní peníze” dostupném na http://www.hnutiduha.cz/publikace/v-lesich-cr-nejde-jen-o-statni-penize

[9] Kolektiv autorů. 2006. Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů. Dostupné na http://data.idnes.cz/soubory/igcechy/A060515_TOM_STAV_LESU_STANOVISKO.PDF (odkaz je externí)

[10] Národní lesnický program. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. 2008. Dostupné na http://www.uhul.cz/images/NLP/NLP_II_final_CZ.pdf (odkaz je externí)

[11] https://zachranmelesy.cz/ (odkaz je externí)