Třicet států světa vyzývá k lepší ochraně Národního parku Šumava
7.9.2016 10:03
Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody přijal rezoluci o našem největším NP
Světový kongres IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody) [1], jejíž je Česká republika členem, schválil včera večer na Havaji [2] rezoluci k nápravě péče o NP Šumava. K tomu, aby Šumava mohla nadále zůstat národním parkem dle mezinárodních kritérií (kategorie II dle klasifikace IUCN), je podle rezoluce nezbytné, aby byla rozloha bezzásahového území neprodleně zvětšena na 30 % plochy NP. Druhým požadavkem je závazný harmonogram pro další rozšiřování území ponechaného přírodnímu vývoji na nejméně polovinu rozlohy NP do roku 2030.
Rezoluce se týká národních parků Šumava a Bavorský les i navazujícího chráněného území Natura 2000 Böhmerwald-Mühltäler v Rakousku. Požaduje jednotné zásady péče o oba národní parky a vyzývá ředitele IUCN, Světovou komisi pro chráněná území (WCPA) a členy IUCN v regionu k jednání s představiteli zodpovědných států. Dokument vyzývá k postupu v přísném souladu s vědeckými doporučeními. Byl přijat drtivou většinou přítomných - šedesáti hlasy z celkového počtu 61 oficiálních zástupců třiceti států. ČR se zdržela hlasování.
Mezinárodní unie ochrany přírody ocenila závazek ČR a Bavorska pečovat o NP Šumava a NP Bavorský les společně v souladu s jejich zařazením do kategorie II – národní parky [3]. Unie však v rezoluci vyjádřila znepokojení nad „nejednotným uplatňováním těchto zásad v největší přírodní zalesněné oblasti ve střední Evropě, která zahrnuje národní parky Šumava a Bavorský les“. Dokument upozorňuje, že „NP Šumava nejedná v souladu s doporučeními Světové komise pro chráněná území (WCPA) urychlit přechod k bezzásahovému režimu na převažující části parku. Nedostatečná rozloha přírodní zóny je neslučitelná s klasifikací kategorie II IUCN."
Celý text rezoluce je zde: https://portals.iucn.org/congress/motion/035#block-views-motion-comments-block, v českém překladu zde: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2016/09/rezoluce_iucn_sumava_6_9_2016.pdf
Na Světovém kongresu IUCN je pro dotazy k dispozici přímý účastník, člen Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekologické služby prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., kontakt: 604 753 397, pavel.kindlmann@centrum.cz
Rezoluci podpořilo šedesát zástupců z třiceti přítomných států světa včetně Německa, Švýcarska, Francie, Maďarska či Španělska. Postavilo se za ni i dalších 381 světových i národních organizací na ochranu přírody a vědeckých institucí včetně těch nejvýznamnějších, jako je WWF (Světový fond ochrany přírody) nebo Birdlife International. Proti byla pouze jediná státní instituce a osmnáct hlasů nestátních organizací [4].
Světový kongres IUCN také schválil starší rezoluci k NP Šumava, přijatou desátým Světovým kongresem divočiny (Salamanca, 2013). Ta žádá naplnit doporučení Světové komise pro chráněná území a mj. říká: „NP Šumava není jen národní, ale také evropskou a světovou pýchou jako mezinárodně uznávané a důležité území divoké přírody a unikátní přírodní poklad.“ [5]
IUCN varovala předchozího ředitele NP Šumava Jiřího Mánka, že nezačne-li vláda chránit unikátní přírodu a respektovat mezinárodní pravidla, přestane OSN uznávat Šumavu jako národní park [6]. Ministr Richard Brabec a nový ředitel NP Pavel Hubený zastavili destruktivní kroky předchozího vedení ministerstva i správy NP a obnovili spolupráci s NP Bavorský les. Nezajistili však ochranu dostatečné rozlohy území ponechaného divoké přírodě včetně některých nejvzácnějších území tak, aby NP Šumava odpovídal mezinárodním kritériím pro národní parky [7].
V evropských národních parcích je obvyklým cílem dosáhnout 75% rozlohy pro tzv. jádrovou zónu, v níž člověk nezasahuje do přírodních dějů. Již nyní tvoří ve většině z nich více než polovinu území [8].
IUCN vyslala v roce 2002 na žádost ČR do NP Šumava misi expertů Světové komise pro chráněná území (WCPA). Ta konstatovala, že dlouhodobý cíl dosáhnout nejméně poloviny rozlohy NP Šumava chráněné jako první zóna do roku 2030 je správný. Tento cíl obsahoval plán péče o národní park schválený za vlády Miloše Zemana a byl platný v letech 2001-2013. Již tehdy ovšem IUCN kritizovala roztříštěnost a malou rozlohu bezzásahových zón [9].
Jaromír Bláha, expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Má-li být Šumava opravdovým národním parkem, musí zajistit ochranu divoké, svobodné, člověkem neřízené přírody na převažujícím území parku pro turisty i pro druhy a organismy, které v hospodářské krajině nepřežijí. Správa NP musí přinejmenším přidat několik procent bezzásahového území hned a ochránit taková unikátní místa, jako je divoká řeka Vydra nebo kaňony Křemelné a Otavy.“
„Dobře víme z podrobných mapování, kde je na Šumavě nejzachovalejší příroda. Můžeme proto mít divočinu na polovině rozlohy NP hned [10]. Ministr Brabec má jedinečnou příležitost udělat pro to nyní klíčový krok. Poslanci právě projednávají novelu zákona o ochraně přírody s novými pravidly péče o národní parky a ministerstvo životního prostředí právě schvaluje nový Plán péče o NP Šumava."
Pavel Kindlmann, člen Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekologické služby a účastník kongresu, řekl:
"Velice mě překvapilo, jak velký zájem projevují účastníci kongresu z celého světa o osud národního parku kdesi ve střední Evropě. Skoro každý, s kým tady mluvím, se mě ptá na Šumavu. ČR má ve světě pověst země, která o své přírodní bohatství řádně dbá, a cizinci proto nedokážou pochopit, proč je zrovna Šumava ve světové ochranářské obci známá jakožto kontroverzní území díky kůrovci, misím IUCN či Světovému kongresu o divočině v Salamance. Těch pár lokálních politiků, co si z plánů na zničení divoké přírody na Šumavě tím, že ji otevřou developerům, udělalo volební program pro nejbližší volby, prokázalo pověsti ČR ve světě skutečně medvědí službu."
Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody, řekl:
„Šumava se kvůli svým výjimečným hodnotám právem stala symbolem ochrany přírody v naší zemi. Právě probíhající kongres IUCN, jejíž je Český svaz ochránců přírody také členem, potvrzuje, že už nejen u nás, ale i na globální úrovni. Je proto velkou výzvou a zároveň naší odpovědností vůči budoucím generacím zařadit Šumavu mezi světově uznávaná útočiště divočiny i legislativně. Věříme, že podpora Mezinárodní unie ochrany přírody pomůže parlamentu a ministerstvu životního prostředí dotáhnout tento proces do úspěšného konce."
Kontakty:
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann DrSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 604 753 397, pavel.kindlmann@centrum.cz
RNDr. Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody, 724 160705, libor.ambrozek@sezam.cz
RNDr. Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Mezinárodní unie pro ochranu přírody – IUCN (dřívější překlad Světový svaz ochrany přírody) je mezinárodní organizace, která sdružuje většinu zemí světa. Českou republiku v ní zastupuje ministerstvo životního prostředí.
[2] Podrobnosti o Světovém kongresu IUCN, který začal 1. 9. 2016, najdete a jeho průběh můžete sledovat zde: http://www.iucnworldconservationcongress.org/
[3] Memorandum o vzájemné spolupráci mezi správami národních parků Šumava a Bavorský les: http://www.npsumava.cz/gallery/0/60-memorandum_dod.jpg
[4] Hlasování bylo oddělené pro státní a nestátní organizace. Státy podpořily rezoluci šedesáti hlasy, nevládní organizace pak až 411. Česká republika se zdržela. Ze státních organizací hlasoval proti pouze jedním ze svých tří hlasů Kuvajt (Kuwait Institute for Scientific Research byl proti, zatímco kuvajtské ministerstvo životního prostředí hlasovalo dvěma hlasy pro), z nevládních organizací bylo proti dvacet – například Nordic Hunters' Alliance.
[7] Podle současného nařízení ředitele parku je ponecháno přírodě pouze 23% rozlohy NP Šumava a na dalších 5% území jsou zásahy povolovány jen výjimečně. Pole analýzy Hnutí DUHA bylo v loňském roce ponecháno přírodě reálně 26,5% plochy NP Šumava. Dostatečná ochrana stále není zajištěna například kaňonům divokých řek Vydry, Křemelné a Otavy, pralesu na Smrčině, oblasti Stodůlek a Slunečné a dalším vzácným šumavským místům.
[8] Například v národním parku Donau-Auen tvoří jádrová zóna nyní 69%, v NP Hohe Tauern dosahuje 65%, v NP Neusiedler See 48%, v NP Kalkalpen 89%, NP Berchtesgaden 67%, v NP Müritz 61% atd.
[9] Národní park "vyžaduje vyhlášení velké, kompaktní a nenarušované jádrové zóny …. zóna 1 (jádrová zóna) musí být reorganizována do několika kompaktních bloků (méně než 10) s jasně stanovenými podmínkami – v zásadě bezzásahovost……původní proces přechodu...a transformaci ploch zóny II do jádrové zóny je třeba výrazně urychlit tak, aby pokrývalo 30–40% plochy NP do 3–5 let….. bez těchto změn není možné národní park klasifikovat jako chráněnou oblast IUCN kategorie II." (tj. národní park dle mezinárodní klasifikace), napsali tehdy do zprávy pro českou vládu. Výtah ze zprávy je zde: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/mezinarodni-zprava-bod-obratu-pro-sumavu-experti-se-shoduji-s-navrhy-hnuti-duha
[10] http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/08/np_sumava_50_pct_divociny_0.pdf
Podpořeno nadací Euronatur. www.euronatur.org
|
|
