Ministr Brabec (ANO): ANO, chci chránit divočinu. Ministryně Šlechtová (ANO): NE, nechci
Vláda zítra projedná Strategii ochrany biodiverzity.
Zítra vláda projedná dokument "Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky pro období 2016 - 2025". Tato strategie má zajistit ochranu rozmanitosti naší přírody. Opatření, která obsahuje, neodpovídají však vývoji vědeckých poznatků v ochraně přírody a už vůbec ne vývoji přírody samotné. Strategie se tak míjí s očekáváním téměř tří čtvrtin obyvatel ČR, kteří chtějí chránit naši divočinu [1].
Ministerstvo životního prostředí navrhuje mezi priority péče o udržení a rozvíjení biologické rozmanitosti ČR ochranu vzácných druhů zvířat a rostlin včetně ochrany míst, kde se tyto vzácné druhy vyskytují. Zároveň požaduje i ochranu přírodních procesů, které dávají přírodě šanci vyrovnat se se změnami.
Ministerstvo pro místní rozvoj ovšem smetlo ochranu přírodních procesů a divočiny ze stolu. V rámci mezirezortního připomínkování tento důležitý pilíř ochrany biodiverzity požadovalo vyškrtnout. Vláda tak nejspíš přijme dokument obsahující jen bezzubou analýzu této problematiky bez jasných cílů [2].
Vláda by tak dala kvalitnější ochraně naší divočiny červenou. Přitom ochrana přírodních procesů je v rámci celoevropsky přijaté koncepce ochrany biodiverzity považována za velmi významnou součást ochrany přírody. Např. německá (2007) i rakouská (2014) Strategie na ochranu biodiverzity obsahují konkrétní cíle v ochraně přírodních procesů. Obě země chtějí do roku 2020 na 2 % území ponechat přírodě volnou ruku, aby zde mohly probíhat nerušené přírodní procesy [3].
Divočina dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu. Hnutí DUHA navrhuje, aby se tato plocha výhledově zdesetinásobila. Z nedávného výzkumu Masarykovy univerzity navíc vyplynulo, že 71 % obyvatel ČR chce chránit divokou přírodu [1]. V průzkumu se také největší skupina lidí vyslovila pro to, aby divoké přírodě byl ponechán větší prostor. Za největší hrozby pro zachování divoké přírody považují lidé nešetrnou těžbu dřeva a zástavbu.
Právě území s divokou přírodou jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Divočina je ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i příležitost pro trvale udržitelný ekonomický rozvoj místních obcí a jejich obyvatele [4]. Prožít u nás divočinu mohou lidí například v pralesích, v okolí rašelinišť či v divokých skalních městech. V každém z našich národních parků nebo v národních přírodních rezervacích jsou místa vyčleněná výhradně divoké přírodě.
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
„Zítra vláda projedná strategii ochrany biologické rozmanitosti. Bohužel ministryně Šlechtová smetla ze stolu důležitou část návrhu svého stranického kolegy Brabce, který dokument předkládá. Ačkoli v Evropě je ochrana přírodních procesů a divočiny samozřejmostí, paní ministryně požadovala v mezirezortních připomínkách tuto důležitou část ochrany biodiverzity vyškrtnout.“
„Bohužel ubývá území, kde může divočina existovat vedle člověka, kde mohou nerušeně žít vzácné rostliny a živočichové. Divoká místa, která jsou ponechaná jen sama sobě a obdivu ohleduplných návštěvníků, máme i u nás. Tisíciletá rašeliniště, pralesy v národních parcích či volně tekoucí řeky, které si mohou vybírat svoji cestu. To jsou přesně ta místa, která by měla strategie ochrany biologické rozmanitosti brát v potaz, ale nebere.”
“Podle průzkumů si Češi a Češky cení divočiny a chtějí jí více. Nyní jsou však přírodnímu vývoji ponechány pouhé tři desetiny procenta naší krajiny. Toto území by se mohlo několikanásobně rozšířit ku prospěchu přírody i lidí. Díky podpoře Norských fondů teď s odborníky hledáme vhodná přírodní území, kde v budoucnu dostane přednost divočina. Zároveň se otevře k poznání ohleduplným návštěvníkům. Budeme tak mít několikaletý náskok před ministerstvem životního prostředí, které s hledáním divočiny ještě ani nezačalo.“
Kontakt:
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/71-cechu-chce-chranit-divocinu
[2] Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky pro období 2016 - 2025, znění cílů se vztahem k ochraně přírodních procesů v části “Cíl 2.4: Přírodní stanoviště”
Dílčí cíl |
Opatření |
Indikátor |
Termín |
Zdroje ověření |
Gesce |
2.4.4 Zajistit ochranu přírodních procesů |
Analýza problematiky zahrnující definování vizi možného budoucího rozvoje vymezení oblastí samovolného vývoje přírodních procesů |
Analýza obsažená v aktualizaci SPOPK |
2017 |
Zpracovaná analýza |
MŽP ve spolupráci s MZe |
Prověření reálných možností uplatnění konceptu rozvoje plošně významných území ponechaných přírodním procesům v podmínkách ČR odbornou meziresortní diskusí |
Analytický dokument s doporučením dalšího postupu |
2022 |
Analytický dokument přístupný veřejnosti |
MŽP ve spolupráci s MD, MMR, MPO, MO a MZe |
[3] Německá Strategie ochrany biologické rozmanitosti: http://www.biologischevielfalt.de/fileadmin/NBS/documents/Veroeffentlichungen/BMU_Natio_Strategie_en_bf.pdf
Rakouská Strategie ochrany biologické rozmanitosti: http://www.oeaw.ac.at/kioes/allgemein_docs/biodiv2020_en.pdf
[4] Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Proto především v západní Evropě sílí hlasy po větším území pro divokou přírodu. Například v Německu to požadují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel. Její rozšiřování podpořil i Evropský parlament a řada evropských nevládních organizací.
Podpořeno nadací Euronatur. www.euronatur.org