Od 14. do 17. ledna mohou lidé zažít divočinu pár zastávek od centra Brna.

Exotiku za humny našich měst, jedno z největších lákadel domácího cestovního ruchu, prezentuje na letošním veletrhu Regiontour stánek Česká divočina [1]. Kromě devíti konkrétních tipů, kde mohou výletníci hledat nespoutanou přírodu u nás doma, bude Hnutí DUHA nabízet také informace o sedmi statečných druzích naší přírody (příloha). Podle výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity chce divočinu chránit 71 % obyvatel ČR [2].

Nejen u nás, ale v celé západní Evropě sílí poptávka po větším území pro divokou přírodu. U nás zaujímá jen 0,3 % rozlohy státu, zatímco zastavěná plocha zaujímá téměř 11 %. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divočinu výhledově zdesetinásobilo. Spolu s odborníky vybírá podle řady kritérií nejvhodnější místa, která by se mohla stát útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízela turistům unikátní zážitky a podpořila tak místní ekonomiku [3].

Nevládní organizace bude nabízet návštěvníkům veletrhu například výlet do Bílých Karpat, kde žijí silně ohrožení černožlutí mloci skvrnití a na česko-slovenském pomezí se vyskytují i tajemné kočky divoké [4]. V Moravském krasu zase mohou narazit na místa obývaná “batmanem naší přírody” netopýrem velkým. Pravou divočinu s nespoutanými přírodními procesy mohou zažít návštěvníci Jizerskohorských bučin. Najdou tam horské pralesní porosty, divoké skály s jedinečnými vyhlídkami i nespoutané bystřiny s vodopády. Za nejpověstnějším moravským pralesem se staletými buky a jedlemi mohou vyrazit do beskydského Mionší.

V Beskydech se také uskuteční od 6. do 13. srpna jeden z tradičních a populárních Týdnů pro divočinu [5]. Dobrovolníci budou v okolí Smrku pomáhat vzácné horské přírodě proti nepůvodní borovici kleči. Její rozrůstání likviduje drobné keříčky borůvek a ohrožuje tak vzácné druhy ptáků, například jeřábka lesního, kterému se pak nedostává potravy. Ještě dříve, konkrétně od 23. do 30. července, budou dobrovolníci na Králickém Sněžníku natírat semenáčky některých druhů stromů ochrannou látkou, která nechutná lesní zvěři. Nová generace horského lesa tak bude lépe růst.

Divočina je navíc obrovskou příležitostí pro místní ekonomiku. Například v Národním parku Šumava, kde by mohla být divočina už dnes vyhlášena na 50 % jeho území, je podstatně nižší nezaměstnanost, než je český průměr. Šumavské obce mají většinou dvojnásobné příjmy na obyvatele než je běžné v Jihočeském a Plzeňském kraji a také jejich vylidňování je jen mýtem. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a úřadů práce. Zatímco v Západočeském kraji je průměrný příjem na hlavu 20 tisíc a v Jihočeském 22 tisíc korun, šumavské obce získávají na každého obyvatele 42 tisíc [6].

Expozice ekologické organizace evokuje divoká území, a proto je postavena mimo jiné z mechu, hlíny a mrtvého dřeva. Kromě netradiční podoby stánek návštěvníkům nabídne i vzrušující zážitky, jako je hledání stop velkých šelem, průhledy do nespoutané přírody nebo pozorování živočichů, kteří ji potřebují. Hnutí DUHA tak chce zdůraznit, že divočina má nejen ekologickou hodnotu, ale přináší návštěvníkům silný zážitek a blahodárně působí na duševní pohodu a zdraví.

Hnutí DUHA na Regiontouru, mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech, vystavuje poprvé. Zájemci najdou jeho expozici na brněnském výstavišti v pavilonu P. Více informací o divočině a její ochraně najdete zde: www.ceskadivocina.cz (odkaz je externí) a v publikaci Okna do divočiny v české krajině: http://www.hnutiduha.cz/publikace/okna-do-divociny-v-ceske-krajine

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, zve návštěvníky do expozice Česká divočina:

„Jak vypadá nespoutaná příroda a jak si ji představujete vy? Projděte se rysími stopami, zažijte dotek mechu, posaďte se na strom podléhající přírodnímu rozkladu a poznejte sedm statečných, kteří v ostrůvcích naší divočiny přežívají. Zařídíme vám i nevšední zážitek se zvuky velkých šelem. Jakmile do hájemství přírody, jejích obyvatel a nerušených procesů vstoupíte, vaše srdce už pro divočinu bít nepřestane.“

Jiří Beneš, odborník na velké šelmy Hnutí DUHA Olomouc, říká:

„Rys, vlk i medvěd se začínají vracet do české krajiny, ze které byli v minulosti člověkem vytlačeni. Šumava a Beskydy jsou domovem rysů už několik let. Nejnovější zprávy o osídlování dalších částí naší země šelmami nás naplňují radostí. Kokořínská vlčí smečka se úspěšně rozrůstá, vlci začínají znovu objevovat původní domoviny svých předků ­ Broumovsko či Beskydy. Medvědi pošilhávají po návratu do Beskyd, rysi se při svých toulkách objevují v dalších pohraničních pohořích. Naše velké šelmy ale stále nemají vyhráno. Číhají na ně nástrahy pytláků i migrační bariéry velkých silnic a dálnic.“

Jan Skalík z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU říká:

„Reprezentativní šetření ukázalo, že více než sedmdesát procent české veřejnosti podporuje ochranu divoké přírody v České republice. Lidé výrazně podporují návrat rysů, divokých koní a zubrů do naší přírody. Za ochranu divoké přírody jsou podle veřejnosti nejvíce odpovědní vládní politici a ministerstvo životního prostředí.“

Petr Horák z Lipky, školského zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, říká:

„Vytvořili jsme program pro středoškoláky, díky němuž může učitel napomoci studentům poznat místní přírodu zážitkovou formou. Největší zájem bývá o víkendové kurzy, kdy studenti středních i vysokých škol zážitkové metody intenzivně využívají. Společně s Hnutím DUHA se studenti učí také monitorovat velké šelmy.“

Kontakt:
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:
[1] Expozici pro návštěvníky veletrhu Regiontour vytvořila Zuzana Strakošová za přispění partnerských organizací: Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity, ekologické vzdělávací centrum Lipka, Hnutí DUHA Olomouc a Norská společnost pro ochranu přírody.
[2] Podrobnosti jsou na http://hnutiduha.cz/aktualne/71-cechu-chce-chranit-divocinu
[3] Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Například na Šumavě je díky divoké přírodě nižší nezaměstnanost než je český průměr, obce jsou podstatně bohatší a nevylidňují se jako jinde na venkově.

Proto především v západní Evropě sílí hlasy po větším území pro divokou přírodu. Například v Německu to požadují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel. Její rozšiřování podpořil i Evropský parlament a řada evropských nevládních organizací.

[4] Více o tipu na výlet do Bílých Karpat je na http://ceskadivocina.cz/tip-na-vylet-bile-karpaty-velka-javorina/ (odkaz je externí)
[5] Přihlášky a podrobnosti o Týdnech pro divočinu jsou na http://ceskadivocina.cz/tydny-pro-divocinu/ (odkaz je externí)
[6] O ekonomice obcí v NP Šumava je více informací na http://www.hnutiduha.cz/aktualne/sumavske-obce-jsou-dvakrat-bohatsi-maji-vyssi-zamestnanost-rika-statistika-diky-narodnimu

Přílohy:

Česká divočina – sedm statečných (odkaz je externí)

Místa pro divočinu – tipy na výlety (odkaz je externí)

(odkaz je externí)

Projekt “Zvyšováním povědomí veřejnosti k lepší ochraně biodiverzity v ČR“ je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.