Pro otevřenou rebelii proti doporučením odborníků se rozhodl ředitel správy šumavského národního parku Ivan Žlábek. Správci totiž sami sobě povolili další kácení stromů v pralesovitých porostech nejpřísněji chráněných, takzvaných prvních zón parku - dokonce navzdory verdiktu ministra životního prostředí, podle kterého má být ukončeno.
Povolení se navíc týká několika z nejdůležitějších a největších prvních zón Šumavy: rozsáhlých rašelinných smrčin Modravských slatí, staletých stromů na Smrčině i Rokytských a Roklanských slatí, Javoří slati či Pramenů Vltavy. Opticky jde jen o malý počet území, ve skutečnosti si ale správa dala souhlas s kácením na zhruba polovině plochy uvedené v původním návrhu.
Proti kácení se přitom postavila řada mezinárodních i českých odborníků a nesouhlasí s ním ani ministr životního prostředí, Žlábkův přímý nadřízený:
·        nejen na bavorské straně Šumavy, ale také v ostatních evropských národních parcích je samozřejmostí v prvních zónách kůrovce napadené smrky nekácet - kůrovec patří mezi přirozené součásti pralesního ekosystému stejně jako třeba sněhová lavina
·        expertní mise Světového svazu ochrany přírody (IUCN) doporučila kácení zastavit a varovala, že Šumava nesplňuje mezinárodní kritéria pro národní parky [1]
·         expertní mise Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů v roce 2001 požadovala, že rašeliniště a rašelinné smrčiny chráněné podle této mezinárodní konvence musí "zůstat striktně bezzásahové" (patří mezi ně Modravské slatě, Rokytské a Roklanské slatě i Javoří slať)
·        Světový fond ochrany přírody (WWF) vydal podobné doporučení jako mise IUCN - zastavit kácení a spojit roztříštěné první zóny do kompaktního celku [2]
·        už v roce 1999 se proti kácení v prvních zónách postavilo odborné grémium ministra životního prostředí pro národní parky
·        předloni proti kácení v dopise tehdejšímu ministrovi životního prostředí Miloši Kužvartovi protestovalo přes 100 českých vědců
·        proti kácení se postavili ředitele tří příslušných ústavů Akademie věd
·        Libor Ambrozek sám letos v únoru oznámil, že kácení bude ukončeno [3].
Správa národního parku potvrdila předběžné rozhodnutí z letošního května, kterým si v sedmdesáti prvních zónách povolila asanaci polomů. Zároveň ovšem neočekávaně dala v části těchto území zelenou rovněž kácení stojících stromů.
Ambrozek je na několik týdnů proti rozhodnutí prakticky bezmocný. Hnutí DUHA se proti povolení odvolá a  protože odvolání budou vyřizovat úředníci ministerstva životního prostředí, mohou nakonec kácení zastavit. Mezitím ale porážení stromů může neomezeně probíhat.
Hnutí DUHA proto zároveň zahajuje přípravy blokády pro případ, že by kácení vedlo ke vzniku holin v nejvzácnějších pralesovitých porostech.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Navzdory všem odborným doporučením, samozřejmé zásadě nekácet na bavorské straně Šumavy a v ostatních evropských národních parcích i rozhodnutí svého ministra se Žlábek rozhodl, že kácení za každou cenu povolí. Žlábkovo rozhodnutí je otevřenou rebelií proti Ambrozkovi, který se rozhodl po vzoru ostatních evropských národních parků nekácet. V případě, že by kácení mělo vytvořit holiny v prvních zónách, vážně zvažujeme, že nejvzácnější pralesovité porosty zachráníme blokádou, podobně jako před čtyřmi lety Trojmezenský prales. Pralesy prvních zón se v národních parcích ponechávají přirozenému vývoji. Kůrovec podobně jako lavina, vichřice nebo pády starých stromů patří mezi přírodní proměny pralesního ekosystému. Kácení těžce poškozuje unikátní pralesovité porosty, ničí přírodní poměry, otevírá kompaktní les větru a polomům a vede ke vzniku holin."
 
Poznámky:
[1] Viz tisková zpráva na http://www.hnutiduha.cz/clanek.php?art=55
[2] Viz tisková zpráva na http://www.hnutiduha.cz/clanek.php?art=67
[3] Viz tisková zpráva na http://www.hnutiduha.cz/clanek.php?art=43