
Zastropování ceny emisních povolenek by levné energie nezajistilo. Naopak pro lidi by bylo méně peněz na úspory

Cena povolenky pro velké zdroje emisí (ETS 1) se promítá do ceny elektřiny, ale není jejím hlavním určujícím faktorem. Evropa, která nemá významné zásoby fosilních paliv, může dosáhnout dostupných cen elektřiny jen postupným odstupem od těchto zdrojů. Nejúčinnějším nástrojem pro snížení nákladů na výrobu elektřiny je rozvoj větrných elektráren, následují energetické úspory. Aby byla opatření účinná, je třeba nastavit cenu emisí tak, aby motivovala ke změně, a zároveň směrovat výnosy z povolenek do investic. Zastropování ceny emisních povolenek v ETS 1 na 40 eurech – jak navrhují někteří majitelé uhelných elektráren a politici – by Českou republiku mohlo připravit až o 150 miliard korun do roku 2030. Dopady zastropování cen emisních povolenek dnes představili expertky a experti na setkání s novináři. Vyjadřovali se výhradně ke stávajícímu systému ETS 1, nikoli k řešením pro nový systém ETS 2.
Data z roku 2024 ukazují, že uhlíkové náklady na výrobu elektřiny z plynu zůstaly stabilní a nepředstavovaly hlavní příčinu růstu cen elektřiny. Podle analýzy (odkaz je externí)organizace Ember se tato složka nákladů pohybovala po celý rok přibližně mezi 20–30 €/MWh. Oproti tomu cena plynu vzrostla v průběhu roku o 59 %, čímž výrazně přispěla ke zvýšení velkoobchodních cen elektřiny. Ani diverzifikace dodávek plynu Evropu zcela nezbavuje rizik – dovoz od nových dodavatelů s sebou nese i nové geopolitické nejistoty. To potvrzuje, že pro dosažení cenově stabilní a dostupné elektřiny je nutné snižovat závislost na plynu, nikoliv oslabovat systém EU ETS, jehož výnosy naopak pomáhají financovat rozvoj levných, čistých zdrojů energie a energetických úspor.
Tatiana Mindeková, policy advisor, Ember, říká:
„Ember dlouhodobě sleduje vývoj cen elektřiny a emisních povolenek. Z našich dat (odkaz je externí) jasně vyplývá, že cena povolenek EU má na ceny elektřiny jen omezený vliv – klíčovým faktorem zůstávají náklady na paliva, především na plyn. To platí i v zemích, které mají vysoký podíl fosilních paliv v energetickém mixu. Pokud plyn zůstane nejdražším zdrojem určujícím tržní cenu elektřiny, jeho cenová volatilita bude nadále představovat významné riziko pro stabilitu a dostupnost cen elektřiny.“
Nedávná studie Fakt o klimatu (odkaz je externí), která modeluje širokou škálu scénářů rozvoje české elektroenergetiky v horizontu roku 2050, ukazuje, že celkové náklady na výrobu elektřiny a provoz elektrizační soustavy nejúčinněji sníží několik opatření. V první řadě se jedná o rozvoj obnovitelné energetiky, především větrných elektráren, dále pak energetické úspory (zejména v zimním období, kdy je pokrývání špiček spotřeby nejnákladnější) a zvyšování energetické účinnosti, např. skrze zateplování a renovace budov nebo modernizace technologií v průmyslu. V neposlední řadě je nutný rozvoj akumulace a flexibility a přeshraničních spojení. Jak ukazuje i nedávná studie Svazu moderní energetiky (odkaz je externí), příliš nízká, zastropovaná cena emisní povolenky by snížila návratnost obnovitelných zdrojů i opatření zvyšujících flexibilitu soustavy a zvýhodňovala tak konvenční, znečišťující fosilní zdroje.
Matěj Kolouch Grabovský, analytik, Fakta o klimatu, říká:
„Cesta ke snížení koncových cen pro spotřebitele spolehlivě vede v první řadě přes urychlený rozvoj větrné energetiky. Její potenciál je v Česku nezanedbatelný (odkaz je externí), ale aktuálně jej brzdí zdlouhavé povolovací procesy a zablokované kapacity distribučních sítí. K nižším celkovým nákladům přispívají také energetické úspory, zateplování a renovace budov, rozvoj kapacit pro akumulaci energie a podpora flexibility ve spotřebě. Velmi nízké ceny emisní povolenky by snížily návratnost těchto opatření a ohrozily by tak šance Česka úspěšně dekarbonizovat.“
Nižší cena povolenky znamená méně peněz na investice do modernizace energetické infrastruktury. Emisní povolenky představují klíčový finanční zdroj pro úsporné programy typu Nová zelená úsporám, rozvoj obecní fotovoltaiky, modernizaci tepláren a další opatření. Čím levnější povolenka bude, tím méně bude peněz v těchto fondech. Navíc největší balík peněz (Modernizační fond) vzniká uložením 2 % povolenek na úrovni EU. Přispívají tedy do něj všechny členské státy, ale čerpají jen některé. Česko má druhý nejvyšší podíl z celkových prostředků, které vybrané členské státy EU do 2030 dostanou. Pokud by se cena emisní povolenky držela na 80 eurech, mohlo by to znamenat až 386 miliard korun. Část povolenek byla již prodána a případné zastropování by se tak vztahovalo až na nově prodané povolenky. Pokud by cena povolenky byla zastropována na úrovni 40 Eur od roku 2027, tak by Česko oproti scénáři s 80 eur přišlo o 80 mld. Kč (Modernizační fond by pak disponoval částkou 306 místo 386 mld. Kč.). Další ztráty by plynuly z nižších výnosů českých aukcí, kde bychom snížením ceny povolenky z 80 eur na 40 eur přišli o 69 mld. Kč.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
„Uměle zastropovaná cena povolenek pro velké zdroje emisí by zhoršila problémy s náklady na energie, protože by bylo méně peněz na investice do levných zdrojů čisté energie a do úspor, které jsou nejúčinnější odpovědní na vysoké ceny energií. Díky solidaritě bohatších států EU dostávají české firmy, obce a domácnosti z výnosů emisních povolenek daleko více peněz, než kolik na povolenkách zaplatí. Zastropování na přibližně polovině dnešní ceny by Českou republiku připravilo až o 150 miliard, které by jinak mohly být investovány.“
Zastropování ceny emisních povolenek je nereálný slib. Česká republika o něm nerozhoduje samostatně a v rámci EU se jedná o výrazně menšinový názor (například obě strany nové koaliční vlády v Německu se shodnou, že zpoplatnění emisí uhlíku je klíčovým nástrojem pro konkurenceschopnost a ochranu klimatu (odkaz je externí)). Čeští politici, kteří tvrdí, že zastropování prosadí, tak veřejnost uvádějí v omyl.
Kontakty:
Tatiana Mindeková, policy advisor, Ember,
tatiana@ember-energy.org (odkaz odešle e-mail)
Matěj Kolouch Grabovský, analytik, Fakta o klimatu
matej.grabovsky@faktaoklimatu.cz (odkaz odešle e-mail)
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA,
jiri.kozelouh@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail) , 723 559 495
Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA,
eva.pernicova@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail), 734 770 020

- Pro psaní komentářů se přihlaste.