Všechno jde, když se chce: co všechno musíte (ne)udělat, abyste vyždímali 110 milionů tun emisí

Průhledná snaha vykonstruovat nějaké, byť sebenesmyslnější zdůvodnění, nadsadit očekávané exhalace, rozdělit spoustu nepotřebných povolenek navíc, které půjde prodat, a tím průmyslu rozdat miliardy korun za nic. To je podle ekologických organizací jedenáctistránkový dokument, kterým ministr Milan Urban zdůvodnil svůj požadavek zvýšit exhalace oxidu uhličitého z průmyslu na 110 milionů tun ročně. Údajnou prognózu růstu znečištění, kterou Milan Urban argumentuje [1], Hnutí DUHA a Centrum pro dopravu a energetiku získaly podle zákona o svobodě informací. Výpočet dochází k dramaticky vyšším exhalacím, než jaké předpokládají všechny ostatní oficiální prognózy [2]. Pokud by se tento scénář naplnil, Česká republika dokonce poruší závazky z Kjótského protokolu. Dokument přitom číslo 110 milionů tun ani neobsahuje. Cifru lze pouze zhruba odhadnout z ostatních výsledků [3]. Aby dosáhla co nejvyšší prognózy exhalací (a ospravedlnila tedy rozdělení co nejvíce povolenek), kalkulace například: ·         Nezapočítává vliv zákonů přijatých po roce 1995, které vedou ke snížení znečištění. Podniky by tedy musely porušovat platnou legislativu. ·         Nezapočítává ani přínos ostatních opatření přijatých po roce 1995, například dotačních programů podporujících efektivnější nakládání s energií. ·         Předpokládá, že stát nijak nebude pomáhat obnovitelným zdrojům energie – přestože vláda ve sněmovně právě prosazuje zákon, který je má podporovat.·         Počítá s tím, že Česká republika ani zdaleka nesplní závazek vyrábět 8 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, který stát podepsal ve smlouvě o členství v EU.  ·         Nepočítá s ekologickou daňovou reformou, kterou vláda připravuje. ·         Paradoxně nepočítá se žádným zvyšováním exhalací z dopravy – přitom v posledních letech znečištění z aut rapidně roste a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl náhle zastavit.  Kalkulaci tvoří jedenáct listů papíru, které nemají žádný nadpis (text začíná titulkem první kapitoly), není na nich uveden autor ani nejsou datovány.  Podrobný informační list CDE & Hnutí DUHA k návrhu alokačního plánu: www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/alokacni_plan.pdf Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: „Podkladová ‚studie‘ MPO je postavená na předpokladu, že Česká republika nesplní ani Kjótský protokol, ani závazky vůči EU a ani domácí legislativu. MPO klidně kalkuluje s údaji, které jsou již teď nepravdivé – a neváhá přijít s takto zjevně nerealistickým scénářem jen proto, aby zajistilo domácímu průmyslu pěknou dotaci.“ Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: „Z toho textu je vidět, že autor nejprve dostal zadání dopočítat se k číslu 110 milionů tun a pak začal krkolomně vymýšlet, jak by to udělal. Aby se k této cifře dostali, poradci ministerstva průmyslu museli ve svém výpočtu předpokládat, že zmizí zákony přijaté v posledních deseti letech, není jakákoli podpora čistým zdrojům energie ani moderním technologiím, nebude vládou připravovaná ekologická daňová reforma. Samozřejmě není těžké dojít k sebenesmyslnějšímu výsledku, když si zadáte sebenesmyslnější předpoklady. Účelem je vykonstruovat co nejvyšší růst exhalací, aby firmy mohly dostat povolenky navíc a tedy miliardy korun zadarmo.“  Poznámky:  [1] Milan Urban v květnu napsal dopis Liboru Ambrozkovi, ministrovi životního prostředí, kde uvádí: „Ministerstvo průmyslu a obchodu…zpracovalo za pomoci matematického modelování predikci vývoje emisí v průmyslu a energetice v následujících patnácti letech, která zohledňuje předpokládaný nárůst produkce v základních průmyslových odvětvích. V návaznosti na predikce zpracované MPO požaduji k alokaci pro první obchodovací období množství povolenek odpovídající ročním emisím 110 Mt CO2.“ (25.5.2004) [2] Prognózy celkových exhalací oxidu uhličitého (včetně odvětví, která nejsou zahrnuta do obchodování s emisemi) v roce 2010:  ·         vládní Státní energetická koncepce (2004): 110 milionů tun oxidu uhličitého·         vládní sdělení pro Rámcovou úmluvu o změnách klimatu (2001): 109 až 122 milionů tun (referenční a vysoký scénář)·         vládní program ochrany klimatu (2004): 112 milionů tun·         prognóza pro Evropskou komisi z roku 2003: 131 milionů tun všech skleníkových plynů (nejen oxidu uhličitého) ·         prognóza MPO: 138 milionů tun oxidu uhličitého [3] Výsledkem kalkulace je tabulka s názvem Souhrnný objem emisí jako podklad pro alokaci. MPO v ní kalkuluje s předpokládaným objemem znečištění pro všechna odvětví – včetně například domácností a dopravy, kterých se obchodování netýká. Součet naplánovaných exhalací pouze pro odvětví zahrnutá do obchodování pak činí přibližně 110 milionů tun.