Vládu podle ekologických organizací nesmí ani napadnout, aby podala žalobu proti Evropské komisi, která nechce dovolit velký růst škodlivých exhalací z elektráren, hutí, chemiček a dalších podniků.
Ministři budou v pátek (25. 5.) na mimořádném jednání probírat, jak se postaví k rozhodnutí Evropské komise o národním plánu pro druhé kolo obchodování s emisemi oxidu uhličitého. Podle Centra pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA schválený plán rozhýbe investice do čistých technologií a podpoří inovace.
Komise schválila, aby zdejší průmysl vypouštěl v přepočtu na jednoho obyvatele třetí největší množství exhalací ze všech států EU [1]. Největší uhelný zdroj ČEZ – elektrárny Prunéřov – každoročně vypouští jen o několik procent oxidu uhličitého méně, než produkují všechna česká osobní auta dohromady.
Statistiky potvrzují, že ekonomický růst nevyžaduje vyšší a vyšší znečištění. Česká ekonomika i průmyslová výroba už od konce devadesátých let dynamicky roste. Přesto exhalace oxidu uhličitého zůstávají víceméně stejné [2].
Ekologické organizace připomněly, že Evropská komise také s českou vládou konzultovala podkladové statistiky, na základě kterých o národním plánu rozhodla.
Vláda podle svého programového prohlášení sestaví „konkrétní plán opatření, která budou snižovat emise skleníkových plynů v České republice“.
Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku řekl:
„Politici by měli vést diskuse o tom, jak náš nemalý příspěvek ke změnám podnebí snižovat, a ne zvyšovat.  Evropská komise přidělila českému průmyslu na příštích pět let o 5 procent povolenek více, než jaké jsou jeho současné emise.  Přitom dlouhodobé cíle, schválené vládou, počítají s výrazným snížením produkce skleníkových plynů. Podáním žaloby ČR potvrdí, že chce i nadále zůstat černým pasažérem v globálních snahách o zmírnění klimatických změn.“
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
„Účelem obchodování s emisemi je snižovat znečištění, ne zvyšovat. Žaloba by byla obrovský mezinárodní trapas. Česká republika patří k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého a ministři, místo aby s tím něco dělali, se ještě rozčilují, že jim Evropská komise nechce odkývat ještě daleko větší znečištění. Statistiky jasně ukazují, že ekonomický růst nevyžaduje větší a větší a větší znečištění.“
Poznámky:[1] Schválené exhalace v přepočtu na jednoho obyvatele:
Stát    Tuny CO2 na obyvatele a rok
Schválené národní plány:    
Estonsko    9,09
Česká republika    8,51
Řecko    6,28
Lucembursko    6,00
Slovensko    5,72
Belgie    5,63
Německo    5,49
Polsko    5,46
Irsko    5,30
Nizozemí    5,30
Malta    5,25
Velká Británie    4,15
Slovinsko    4,15
Rakousko    3,79
Španělsko    3,66
Itálie    3,42
Maďarsko    2,66
Švédsko    2,56
Litva    2,51
Litva    2,51
Francie    2,23
Lotyšsko    1,43
Zatím neschválené národní plány    
Kypr    9,29
Finsko    7,62
Dánsko    4,54
Rumunsko    4,50
Portugalsko    3,64
Pokud Evropská komise výrazně seškrtá kyperský plán, mohla by se Česká republika dokonce posunout na druhé místo.
[2] Srovnání ekonomického růstu a trendů průmyslové výroby v České republice s objemem exhalací během posledních deseti let: viz informační list o původním vládním návrhu.