Pokud jednotlivé vlády i mezinárodní společenství podniknou opatření, která rázněomezí exhalace skleníkových plynů, svět se vyhne razantním výkyvům podnebí. To je podle českých ekologických organizací hlavní bod souhrnné zprávy, kterou dnes Mezivládní panel pro změny klimatu publikoval v Paříži.
V pořadíuž čtvrtá zpráva panelu více než 2500 vědců shrnuje výsledky výzkumu za posledních šest let. Zpráva informuje, co se stane, pokud nedojde k rázným opatřením, jež by snížila exhalace oxidu uhličitého a dalších skleníkovýchplynů:
Podle toho, jak velké budou exhalace, se teplota během jednadvacátého století zvýší o 1,8–4,0 stupně Celsia. Pokud bude pokračovat světový ekonomický růst i závislost na fosilních palivech, bude se hodnota pohybovat kolem čtyř stupňů. Pro srovnání: rozdíl mezi dneškem a poslední dobou ledovou, kdy polární ledovec dosahoval až po jižní Polsko, činí asi 5–8 stupňů. Subtropické oblasti Afriky či Asie budou postihovat stále větší sucha. Častější budou vlny horka a extrémní, povodňové srážky. Tropické cyklóny – hurikány a tajfuny – budou dramatičtější; možná jich ovšem ubude. Rapidní změny proběhnou hlavně v polárních oblastech – koncem století bude Severní ledový oceán v létě zcela bez ledového příkrovu. Takzvaná termohalinní cirkulace, teplý mořský proud v Atlantiku, který ohřívá evropské pobřeží, se během jednadvacátého století bude oslabovat, nejspíše asi o čtvrtinu. Je však velmi nepravděpodobné, že by náhle kolaboval. S devadesátiprocentní pravděpodobností je spalování uhlí, ropy a zemního plynu hlavní příčinou oteplování pozorovaného po roce 1950. Podle statistik roste nejen teplota a počet extrémně horkých dnů, ale také hladina oceánů, ubývá ledovců a deště v suchých částech světa.
Kde vědci ještě před šesti lety hovořili o „pravděpodobných“ důsledcích, dnes je – po lepších propočtech – označují za „velmi pravděpodobné“.
Úkolem Mezivládního panelu pro změny klimatu je každých několik let posbírat výsledky tisíců vědeckých studií, které vědci publikovali ve specializovaném tisku. Vezprávě se ocitnou pouze závěry, na kterých se shodla kompletní vědecká komunita– takže představuje nejnižšího společného jmenovatele mezi názory odborníků. Panel sestavila Světová meteorologická organizace a Program OSN pro životníprostředí.
VojtěchKotecký z Hnutí DUHA řekl:
„Vlastně nic v celé zprávě není nového. Pouze shrnuje výsledky, propočty a měření už publikované v odborném tisku. Experti za posledních šest let především velmi upřesnili propočty. Kde ještě před šestilety měli jen přibližné kalkulace a před šestnácti roky spíše odhadovali, jsou dnes už přesné výsledky. Hlavním bodem odborného raportu je vlastně dobrá zpráva – pokud podstatně klesnou exhalace skleníkových plynů, vážným výkyvůmsvětového podnebí se ještě lze vyhnout.“
KláraSutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku řekla:
„Dnešním dnem definitivně končí debaty o teplých zimách a nenadálých vichřicích - jasnější poselství zpráva prestižního vědeckého panelu snad ani mít nemůže. Ještě důležitější však je, aby společnou odpověď také rychle našli světoví politici, včetně českých. Doufejme, že po přečtení tohoto textu se jim bude hledat lépe.“