Unikátním opuštěným loukám v národním parku Šumava hrozí výstavba

Ekologické organizace a spolky podaly připomínky k záměru zástavby cenných luk na Zhůří

Patnáct nových staveb a technických objektů má podle aktuálního záměru podnikatele Romana Kreuzigera vzniknout v srdci národního parku Šumavu na cenných, opuštěných, náhorních lučních enklávách na Zhůří nedaleko Horské Kvildy. 

Šest organizací a spolků zabývajících se ochranou přírody v národním parku [1] a celá řada jednotlivců proto podala připomínky v rámci procesu posuzování vlivu tohoto záměru na životní prostředí EIA [2]. Nová výstavba je podle nich v rozporu s posláním národního parku, povede k poškození vzácných stanovišť chráněných soustavou Natura 2000 i k narušení krajinného rázu v pohledově exponované lokalitě. Žádají proto, aby bylo v rámci procesu EIA vydáno negativní stanovisko a záměr se vůbec neuskutečnil.

Podnikatel Roman Kreuziger svůj projekt popisuje jako ekologickou farmu a částečnou obnovu zaniklé obce Zhůří. V první fázi procesu EIA předkládal k posouzení výstavbu pět velkých rodinných domů, ovčína, kiosku, kaple a dalších technických objektů. Hodnocení bylo jednoznačné: významný negativní vliv na předměty ochrany soustavy Natura 2000. V následné fázi procesu EIA předkládá upravený záměr výstavby ekofarmy stávající z dvou rodinných domů, přístřešku pro auta, terasy, dřevníků, ovčína, pastevecké stanice, kiosku, kaple a dalších technických objektů. To vše má být zázemím pro pastvu maximálně třiceti ovcí.

Ochranářské organizace i jednotlivci, kteří podali připomínky, vytýkají záměru zejména:

1. Záměr zasahuje a poškozuje prioritní stanoviště a druhy chráněné soustavou Natura 2000 a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Dokumentace EIA navíc bagatelizuje dopady záměru. Chybí v ní posouzení vlivu záměru ve fázi výstavby, hodnocení vlivu navýšení návštěvnosti a pohybu turistů, osobní a nákladní automobilové dopravy ve fázi výstavby a realizace záměru či hodnocení vlivu zvýšeného provozu ve večerních a nočních hodinách a další důležité faktory. 

2. Chybějící posouzení činnosti farmy: Ačkoliv je záměr proklamován jako ekologická farma, v dokumentaci EIA zcela chybí jakýkoli popis její činnosti. Není zřejmé, s čím bude farma hospodařit, např. jaká zde budou technická zařízení, jaký bude vznikat odpad, zda zde bude projíždět jakákoli zemědělská technika a jak často atd. Bez tohoto popisu není možné objektivně hodnotit vliv záměru na životní prostředí. 

3. Nedostatečné zdůvodnění a vysvětlení funkčního využití objektů: Pro pastvu 15-30 ovcí má vzniknout neadekvátně rozsáhlé zázemí „ekofarmy“  - dva rodinné domy, ovčín, pastevecká stanice, dále kiosek, kaple, „Zhůřská vyhlídkovou promenáda“ a další technické objekty. Pastva s 15-30 ovcemi by přitom mohla probíhat s dovezeným stádem ovcí, které budou vyhnány na pastvinu do mobilních ohradníků, není k tomu třeba stavět žádná další stavba a zázemí. 

4. Poškození krajinného rázu: Záměr by znamenal významné porušení krajinného rázu a pohledových i výhledových poměrů na lokalitě, která z tohoto hlediska patří ke zcela unikátním. 

Kromě odborných připomínek ekologické organizace a spolky upozorňují také na okolnosti a dosavadní pochybení, které vůbec umožnily podnikateli Kreuzigerovi získat pozemky v národním parku a uvažovat o výstavbě na přírodně cenných bezlesích lokalitách na Zhůří. Plánovaná výstavba je sice v souladu s územním plánem Rejštejna, ale zastupitelé obce jej v roce 2002 schválili v rozporu se závazným stanoviskem Odboru státní správy NP Šumava, které na Zhůří nepovolovalo vytvořit zastavitelné plochy. Územní plán obce Rejštejn je tedy formálně platný, ale vydaný v rozporu se zákonem. Další problematickou okolností je, že pozemky, které koupil na Zhůří podnikatel Roman Kreuziger, měly být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny přednostně nabídnuty ke koupi Správě národního parku Šumava. To se však nestalo.

Záměr výstavby na Zhůří nyní v rámci procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) prochází fází připomínkování dokumentace. Krajský úřad v Plzni po posouzení dokumentace i připomínek k ní může v případě problémů a negativního vlivu na přírodu vrátit záměr k přepracování, nebo může konstatovat, že záměr nemá významný negativní vliv na životní prostředí, případně může poslat záměr do dalších fází posuzování.

Josefa Volfová, pracovnice programu ochrany velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, řekla:
„Plánovaná výstavba na Zhůří je čistě komerčním soukromým podnikatelským záměrem pana Kreuzigera, nemá žádnou přidanou hodnotu ve vztahu k ochraně přírody v Národním parku Šumava, není veřejným zájmem. Naopak odporuje poslání národního parku a povede k poškození vzácných přírodních stanovišť a k narušení jedinečného krajinného rázu. Takových lokalit, jako je Zhůří, již na Šumavě moc nezůstává. Mnoho z cenných lokalit šumavského bezlesí již zaniklo kvůli expandující zástavbě v okolí obcí. Pevně doufám, že proces EIA ukončí řadu pochybení úřadů a alespoň v této lokalitě zůstanou zachovány hodnoty, pro které je Šumava národním parkem.“  

Jiří Řehounek z organizace Calla řekl:
„V objektu se má v první fázi chovat pouhých patnáct ovcí, což je na farmu dost málo. Zdá se proto, že označení „ekofarma“ má spíše maskovat ubytovací zařízení pro turisty se všemi negativními vlivy, které z jeho provozování vyplývají.“

Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska řekla:
„Územní plánování je důležitým nástrojem na ochranu přírody, pokud zastupitelé obcí respektují závazná stanoviska státních správ na ochranu životního prostředí a krajiny. Zastupitelé obce Rejštejn však v roce 2002 nerespektovali nesouhlasné stanovisko Státní správy NP Šumava ohledně zastavitelnosti Zhůří a svévolně schválili územní plán obce. Proto jsme dnes v situaci, že územní plán Rejštejna platí, ale byl schválen v rozporu se zákonem. To znamená, že zastupitelé obce svým schválením územního plánu způsobili právní nejistotu každému, kdo bude žádat o územní a stavební řízení k výstavbě na lokalitě Zhůří.“ 


Kontakty:
Josefa Volfová, pracovnice programu ochrany šelem Hnutí DUHA Olomouc, josefa.volfova@hnutiduha.cz , 775 734 434 (do 12. 6. 2019 včetně) 
Jiří Řehounek, organizace Calla, RehounekJ@seznam.cz, 605 066 898
Dagmar Kjučuková, Okrašlovací spolek Zdíkovska, kjucukovi@tiscali.cz, 607 141 131
Tomáš Hauser, spolek Šumava domovem, hauser23@seznam.cz, 728 375 074
Ondřej Volf, Česká společnost ornitologická, volfond@volny.cz, 604 322 541
Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA, martin.vorac@hnutiduha.cz, 778 704 678
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, jan.pinos@hnutiduha.cz, 731 465 279

Poznámky:
[1] Připomínky k dokumentaci EIA podaly Hnutí DUHA, Hnutí DUHA Olomouc, Calla, Okrašlovací spolek Zdíkovska a Šumava domovem. S připomínkami souzní také Česká společnost ornitologická.
[2] Více zde: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PLK1829?fbclid=IwAR0L6iTq4B1TxQyJLNQ6rA8r_6jeMxdVOQHBZ2Fjr-20zf26vb7eFNVuYqQ