Rozšíření velkolomu Bílina jde proti kotlíkovým dotacím a snahám o zlepšení ovzduší a zdraví

Probíhající dokumentace EIA na MŽP o tom mlčí

Aktuálně probíhající posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) na rozšíření těžby uhelného velkolomu Bílina na Teplicku [1] opomíjí kromě dopadů na změnu klimatu [2] také fakt, že Bílina bude v budoucnu jediným zdrojem hnědého uhlí pro domácnosti v ČR [3]. Rozšíření velkolomu by tak mělo významné negativní dopady doslova v celé ČR a jde přímo proti politice Ministerstva životního prostředí, které vyčlenilo už deset miliard korun na kotlíkové dotace, aby snížilo znečištění z lokálních topenišť. Posuzování vlivů končí už za týden, 30. listopadu.

Hnutí DUHA proto navrhuje, aby Ministerstvo životního prostředí vydalo negativní stanovisko k záměru rozšíření velkolomu. Ekologická organizace podporuje kampaň české pobočky Greenpeace, která vyzývá občany, aby se zapojili do připomínkování procesu EIA: https://spoluprotiuhli.cz/

Uvolnění uhlí na trh by znamenalo menší zájem o dotace (lidé si raději koupí novější kotel na uhlí než moderní dotovaný na čistší paliva) a jejich celkový menší efekt (lidé budou pálit uhlí i v dříve zadotovaných kotlích, protože v první a v současné druhé vlně kotlíkových dotací jsou podporovány i kotle, kde se uhlí dá spalovat). Rozšíření velkolomu by sloužilo jako falešný příslib jistoty dodávek uhlí pro domácnosti. Šlo by také proti potřebnému (a Státní energetickou koncepcí ČR předpokládanému) omezování spalování uhlí v elektrárnách.

Lokální topeniště (a zejména kotle i kamna na uhlí) produkují 98 % rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a 74 % velmi nebezpečného jemného prachu (PM2,5). Kvůli jemnému prachu splňují limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací v ČR jen hluboké lesy [4]. Elektrárny zase produkují látky, z nichž prach vzniká až v ovzduší a jsou kvůli spalování uhlí zdaleka největšími zdroji rtuti unikající do ovzduší [5]. Dokumentace EIA přitom posuzuje dopady na znečištění ovzduší pouze v blízkém okolí velkolomu [6].
 
Snaha o rozšíření velkolomu Bílina však není jediný případ, kdy stát podrývá svoji vlastní politiku zlepšování kvality ovzduší v ČR. Dalšími příklady jsou:
●    velmi nízká energetická daň z uhlí, která nepokrývá ani zdaleka škody, které způsobuje znečištění ovzduší z lokálního vytápění [7]
●    podpora tzv. kombinovaných (uhlí/biomasa) kotlů z kotlíkových dotací, v nichž se ve skutečnosti spaluje zejména hnědé uhlí [8]
●    paušální příspěvek na pevná paliva dle zákona o státní sociální podpoře motivuje nejchudší domácnosti k nákupu hnědého uhlí [9]
●    možnost udělení výjimek z nových evropských limitů pro znečištění ovzduší z uhelných elektráren [10]
●    nízký poplatek z vydobytého hnědého uhlí, který motivuje k plýtvání uhlím a okrádá stát o vyšší výnosy, které by mohl použít právě k výměně starých uhelných kotlů a podpoře restrukturalizace krajů zatížených těžbou uhlí [11]
 
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Není možné jednou rukou rozdávat miliardy na moderní kotle kvůli špinavému vzduchu a druhou rukou lidem cpát hnědé uhlí, které způsobuje znečištění ovzduší. Ale přesně to bude stát dál dělat, pokud umožní rozšíření těžby na velkolomu Bílina, který je hlavním a brzy bude jediným zdrojem hnědého uhlí pro domácnosti. Podobně stát motivuje ke znečišťování nízkou energetickou daní, nízkým poplatkem z vytěženého uhlí či sociálními dávkami na pevná paliva. Pokud chceme opravdu lépe dýchat, musí protichůdnost politiky skončit a zaměřit se jedním směrem - na snižování závislosti na uhlí.”

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP471

[2] https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/1677/bilina-vliv-na-klima/

[3] Po skončení těžby na velkolomu Československé armády během 6-7 let nebude uhlí vhodné pro domácí kotle a kamna produkovat jiný lom, neboť ostatní dodávají jen méně výhřevné uhlí spalované v elektrárnách a teplárnách (v domácích kotlích se tzv. Energetické uhlí spalovat ani nesmí). Dovoz hnědého uhlí je vzhledem k jeho nízké ceně omezený a navíc okolní státy (Polsko, Německo) produkují většinou méně kvalitní uhlí nevhodné pro lokální topeniště.

[4] https://www.denik.cz/ekonomika/mezinarodni-limity-pro-ovzdusi-splnuje-je...

[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/uhelne-elektrarny-vevodi-znecistovatelu...

[6] https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDQ3MV9kb2t1bWVudGFjZURP... (str. 126-132)

[7] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/stare-domaci-kotle-produkuji-98-rakovin...

[8] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/soumrak-uhelnych-kotlu-zacal-vycisteni-...

[9] Dnes se spotřeba hnědého uhlí v domácnostech fakticky podporuje příspěvkem na bydlení dle zákona o státní sociální podpoře. V případě elektřiny, plynu a dálkového tepla stát platí skutečnou spotřebu, ale v případě pevných paliv dostává potřebná domácnost paušální částku, která je nízká, a tím pádem je první volbou nekvalitní hnědé uhlí.

[10] http://hnutiduha.cz/publikace/vyjimky-ze-zdravi-dekujeme-nechceme

[11] http://hnutiduha.cz/aktualne/rezignaci-na-zvyseni-poplatku-z-tezby-vlada...