Recept na Kocourkův energetický koktejl: vraž do toho 7 Temelínů, 2 zbourané obce a 50 megatun emisí

V praxi by znamenal vybudování naprosto exotické, nekonkurenceschopné podoby energetiky ovládané dominantními firmami, s novými doly na hnědé i černé uhlí a uran a novými jadernými reaktory za humny řady měst a obcí, vysokou energetickou spotřebou a souvisejícím znečištěním.
Předložený návrh je ve flagrantním rozporu s platnou koaliční smlouvou, programovým prohlášením vlády, předvolebními programy všech vládních stran i sliby premiéra Nečase a ministra Kocourka starostům obcí ohrožených těžbou. Ekologické organizace proto doufají, že Věci veřejné a TOP09 návrh ministra Kocourka důrazně odmítnou.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Je evidentní, že návrh energetické koncepce zpracovali jaderní snílci naprosto odtržení od vývoje světové i evropské energetiky v posledních nejméně třiceti letech. Nikdo, dokonce ani ČEZ, tady nepostaví sedm nových Temelínů v době, kdy bude levnější i fotovoltaika. Ministr Kocourek buď návrh svých podřízených nečetl, nebo ztratil rozum, jinak si to vysvětlit nedokážu.“

Martin Sedlák z Hnutí DUHA dodal: „Leitmotivem moderní energetické koncepce by měly být zelené inovace. Do větrných turbín nebo solárních elektráren na střechách investují světové špičky jako Google nebo IKEA. Prosadí-li Kocourek svůj plán, české podniky na příštích padesát let přijdou o přístup k levné energii i progresivním technologiím. Jednoduchá opatření, jako je energetická renovace budov, mohou srazit spotřebu ruského plynu i závislost na uhelných dolech. Do energetické koncepce proto patří taková opatření, jako Program energetické nezávislosti, který pomůže domácnostem se zateplením většiny českých domů. Vláda by do něj měla investovat miliardy korun, jež dostane z povolenek ke znečisťování.“

Jan Rovenský z Greenpeace ČR uvedl: „Ministr Kocourek nám navrhuje zbytečné bourání obcí na Mostecku, velkorypadla pod okny Litvínova, těžbu uhlí v chráněné krajinné oblasti v Beskydech a zachování vyvlastňování pro potřeby těžby. Líp by to nevymysleli ani uhlobaroni Tykač s Bakalou (pokud to tedy nevymysleli). Má to jeden háček: místním lidem ohroženým těžbou a jejich starostům programové prohlášení vlády, koaliční smlouva, i osobně  premiér Nečas a ministr Kocourek opakovaně slibovali pravý opak. TOP09 a VV musí tenhle podraz na vládě zastavit.“

Ekologické organizace přitom již před časem předložily k uhelně-jaderným snům ministerstva průmyslu vlastní protinávrh. Jejich koncepce Chytrá energie (www.chytraenergie.info) představuje konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou během čtyř desetiletí proměnit českou energetiku. Pokud se jejich návrh uskuteční, český dovoz ropy a zemního plynu klesne na polovinu; exhalace oxidu uhličitého budou o 88 % menší. Kalkulace také potvrzují, že lze zajistit dostatek energie pro české domácnosti a průmysl bez rozšiřování uhelných dolů a nových atomových reaktorů.

Největší nedostatky nového plánu ministra Kocourka:

• prolomení ekologických limitů těžby hnědého uhlí, zbourání Horního Jiřetína a přiblížení rypadel pod okna Litvínova ve dvou ze tří scénářů, přičemž ani třetí scénář zachování limitů v dlouhodobém výhledu negarantuje;
• rychlé obnovení průzkumných prací a kolem roku 2030 zahájení těžby černého uhlí na dole Frenštát v Beskydech;
• udržování těžby uranu v Rožné i za cenu dotací, otevření těžby uranu na nových ložiscích, kdy hrozí použití devastující metody chemického loužení na Liberecku, protože zde hlubinnou těžbu kvůli geologickým podmínkám využít nejde;
• stavbu nových jaderných elektráren o výkonu pěti až sedmi Temelínů. K tomu úvahy o stavbě závodu na obohacování uranu a výrobu jaderného paliva;
• úmysl omezovat využití zemního plynu v elektroenergetice, kde je využitelný jako optimální zdroj k vykrývání špiček spotřeby;
• cílený útlum čistých zdrojů energie, včetně absurdního předpokladu úplného zastavení jejich technologického vývoje, odstavení všech větrných a solárních elektráren k roku 2030 a výstavba žádných nových až do roku 2060. Po roce 2020 přitom bude elektřina z decentralizované fotovoltaiky pro spotřebitele levnější, než elektřina ze sítě (u větru to platí už dnes);
• drastické podcenění energetických úspor a snižování energetické náročnosti, které vůbec nevyužívá dostupný potenciál, naopak posilování spotřeby elektřiny jejím využitím k výrobě tepla;
• nepochopitelné zastavení snižování emisí skleníkových plynů v letech 2040 až 2060 na úrovni 50 – 60 miliónů tun.

Oficiálně dosud nepublikovaný aktuální návrh SEK včetně příloh (160 stran), který se ekologickým organizacím podařilo získat, vám na vyžádání poskytneme.

Foto: wikimedia commons