Přemnožená spárkatá zvěř v českých lesích spase nebo poškodí skoro polovinu nově vysazených stromků. K šokujícímu číslu došla nová studie, kterou sestavil Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v Jílovém u Prahy [1].
Hnutí DUHA proto napsalo ministrům zemědělství a životního prostředí, aby stát urychleně změnil legislativu tak, že zajistí snížení stavu jelenů, srnců a muflonů na počet, který les uživí.
Podle studie:
V roce 2005 byla poškozena téměř polovina mladých vysazených stromků (44 %).Pro listnáče a jedle stejné číslo činí dokonce 60 %. Proto ačkoli vlastníci a správci lesů sází povinné procento těchto stromů, zvěř skoro dvě třetiny z nich zase spase, takže v nových porostech zůstává zase skoro jen smrk.V dospělých porostech smrku je poškozeno 16 % stromů zvěří a 15 % stromů mechanizací, tedy bezmála každý třetí. Stromy pak napadá hniloba a po čase odumírají – nejčastěji je zlomí vítr nebo napadne kůrovec. Navíc hniloba znehodnocuje dřevo.Škody soustavně rostou. Oproti předchozím rokům se poškození okusem spárkatou zvěří zvýšilo ve všech zkoumaných skupinách lesů.
Příčinou kalamitního přemnožení zvěře je podle Hnutí DUHA hlavně špatná legislativa, kvůli které státní správa nevykonává své pravomoci. Ekologická organizace proto v dopise žádá ministry Petra Gandaloviče a Martina Bursíka, aby ministerstvo zemědělství urychleně novelizovalo takzvanou mysliveckou vyhlášku a v dalším kroku vláda navrhla změnu mysliveckého zákona. Ekologická organizace připomněla, že stačí stanovit nástroje, které přimějí myslivce, aby udržovali takový stav zvířat, jaký les uživí. Musí také vzniknout účinná kontrola.
Podle výpočtů z poloviny devadesátých let tehdy činily celkové škody způsobené přemnoženou zvěří 1,2 miliardy korun ročně [2]. Od té doby ale dramaticky stouply. Hnutí DUHA odhaduje, že ekonomické ztráty aktuálně dosahují 1,5 miliardy korun ročně [3].
Kompletní dopis ministrům je k dispozici u Hnutí DUHA.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Výsledky ukazují, že přemnožení zvěře je pro české lesy větší kalamitou než orkán Kyrill. Kalamitně přemnožená zvěř nejenže doslova spásá lesy a způsobuje škody za více než miliardu korun ročně. Navíc účinně brání návratu listnáčů, které jsou nutné kvůli ozdravění našich lesů. V mnoha oblastech nemohou mladé stromky vůbec odrůstat bez nákladné ochrany. Výrazné snížení počtů jelenů a srnců je prvním krokem k ozdravění českých lesů. Problém by přitom šlo docela snadno řešit, stačí politická vůle. Hlavní odpovědnost nese ministr zemědělství. Prvním krokem je změna myslivecké vyhlášky, poté musí následovat novela mysliveckého zákona.“
Poznámky:
[1] Inventarizace škod zvěří na lesních a zemědělských porostech (lesnická část), projekt NAZV QF50053, 2007
[2] Mrkva, R.: Nové směry v pojetí myslivosti. In: Sborník referátů z konference “Škody zvěří - jejich příčiny a prevence“, Zlaté Hory 1995
Mrkva, R.: Myslivost, ochrana živočichů a ochrana lesa v podmínkách trvale udržitelného spravování lesních ekosystémů. In: Zborník referátov z konferencie “Biodiverzita z aspektu ochrany lesa a polovníctva“, Zvolen 1996
[3] Do výpočtu jsou zahrnuty: přímé škody (zničené stromky), vynucené náklady na umělou ochranu vysázených stromků (oplocenky, plastové obaly a podobně), ztráty na přírůstu stromů a na kvalitě dřeva. Ministerstvo zemědělství ve svých statistikách uvádí pouze přímé škody, které jsou v celkovém objemu peněz nejmenší položkou.