Nový Atlas plastů ukazuje cestu ze záplavy odpadu a volá výrobce k odpovědnosti
24.9.2020 14:12
Pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung a Hnutí DUHA dnes vydávají český překlad Atlasu plastů. Publikace vytvořená ve spolupráci iniciativy Break Free From Plastic a Heinrich-Böll-Stiftung v 19 kapitolách doprovázených 49 podrobnými infografikami popisuje proces výroby, spotřeby a odpadního řetězce plastů. Na základě tvrdých faktů, dat a čísel ukazuje, že příběh plastů, který nám vyprávějí jejich výrobci, je mýtus.
Plastů se dotýkáme častěji než svých blízkých. Najdeme je ve vzduchu, ve vodě, v půdě, ale i už i v nápojích a potravinách. Plasty jsou motorem globalizace a systému, jenž v zájmu zisku přenáší náklady na lidi a životní prostředí. Teprve nyní začínáme plně chápat rozměry globální závislosti na tomto materiálu.
Využití i produkce plastů stoupá závratnou rychlostí: více než polovina všech plastů byla vyrobena po roce 2005. Trh ovládá několik klíčových nadnárodních korporací, které dohromady investují více než 200 miliard amerických dolarů do rozšiřování kapacit na další petrochemickou výrobu.
Proto nutně potřebujeme rychle a drasticky snížit produkci a spotřebu plastů, regulovat je na místní, národní i celosvětové úrovni a zkrotit znečištění plasty přímo u zdroje. Atlas plastů navazuje na dřívější úspěšné publikace Atlas masa, Atlas uhlí a Atlas energie a přináší řadu informací o globálních i místních souvislostech výroby plastů. Mimo jiné se v něm dočtete, že:
1) Výroba jednoho polyesterového trička může způsobit emise 3,8–7,1 kg CO2, tedy stejně jako emise CO2 vzniklé při ujetí 40-70 km automobilem.
2) Pokud budou pokračovat současné trendy, plasty budou mít do roku 2050 na svědomí emise přibližně 56 Gt CO2. Jinými slovy, výroba plastů by nás mohla stát 10–13 % zbývajícího uhlíkového rozpočtu, který by udržel globální oteplení pod 1,5 °C.
3) V roce 2018 bylo jen v EU a jen na jídlo a nápoje použito přes 1,13 bilionů kusů obalů, většinou plastových. Obaly nejsou jediný problém: například v zemědělství se celosvětově použije 6,5 milionu tun plastů ročně.
4) Plastový odpad a mikroplasty, které plavou ve světových oceánech, jsou častým tématem diskusí. Málokdo si ale uvědomuje, že znečištění půdy plasty může být 4x až 23x vyšší než znečištění moří.
5) Největší evropský producent plastů firma Ineos v současnosti dováží z USA suroviny za miliardy dolarů, které v Evropě zpracovává na plasty.
6) Výrobci plastů platí celé armády lobbistů, kteří jim pomáhají získat dotace, předcházet zavádění regulací a přesouvat odpovědnost na spotřebitele a chudé asijské země.
7) Do globálního hnutí Break Free from Plastic se už zapojilo více než 1800 organizací a tisíce jednotlivců volajících výrobce k odpovědnosti za produkovaný odpad a podporujících zero waste obce a bezodpadový životní styl.
2) Pokud budou pokračovat současné trendy, plasty budou mít do roku 2050 na svědomí emise přibližně 56 Gt CO2. Jinými slovy, výroba plastů by nás mohla stát 10–13 % zbývajícího uhlíkového rozpočtu, který by udržel globální oteplení pod 1,5 °C.
3) V roce 2018 bylo jen v EU a jen na jídlo a nápoje použito přes 1,13 bilionů kusů obalů, většinou plastových. Obaly nejsou jediný problém: například v zemědělství se celosvětově použije 6,5 milionu tun plastů ročně.
4) Plastový odpad a mikroplasty, které plavou ve světových oceánech, jsou častým tématem diskusí. Málokdo si ale uvědomuje, že znečištění půdy plasty může být 4x až 23x vyšší než znečištění moří.
5) Největší evropský producent plastů firma Ineos v současnosti dováží z USA suroviny za miliardy dolarů, které v Evropě zpracovává na plasty.
6) Výrobci plastů platí celé armády lobbistů, kteří jim pomáhají získat dotace, předcházet zavádění regulací a přesouvat odpovědnost na spotřebitele a chudé asijské země.
7) Do globálního hnutí Break Free from Plastic se už zapojilo více než 1800 organizací a tisíce jednotlivců volajících výrobce k odpovědnosti za produkovaný odpad a podporujících zero waste obce a bezodpadový životní styl.
Pokud byste rádi obdrželi tištěnou verzi Atlasu plastů, napište si o něj na barbora.dockalova@cz.boell.org. Elektronickou verzi publikace si můžete stáhnout ZDE.
|
|
