Miliardář Tykač žádá největší výjimky z ochrany zdraví pro své staré uhelné elektrárny
7.1.2021 9:35
Manažeři elektrárny Počerady (která od 1. ledna patří do skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače) se dnes střetávají v diskusi s expertkami a experty právních a ekologických organizací na ústním jednání (konaném online) v rámci správního řízení o povolení výjimek z nových evropských emisních limitů, které vede Krajský úřad Ústeckého kraje. Zástupci uhelné elektrárny žádají, aby mohla o celé čtyři roky déle (tedy do poloviny roku 2025) vypouštět čtyřikrát více rtuti, než stanoví limit na ochranu zdraví [1]. Ekologické organizace označují rozsah žádané výjimky za nezákonný a navrhují nevyhovující provoz uzavřít. Proti udělení výjimky se vyslovily i blízké obce Volevčice, Výškov a Blažim.
Po ústním jednání vypracují úředníci rozhodnutí, které by měl krajský úřad do několika týdnů vydat. Proti rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat a v druhé instanci by rozhodovalo Ministerstvo životního prostředí. Počerady potřebují výjimku získat do srpna 2021, kdy nové limity (schválené v roce 2017) vstupují v účinnost. V případě, že nebudou mít v té době platnou a účinnou výjimku a nebudou splňovat limit, musí provoz uzavřít.
Podobné požadavky (3,5krát vyšší limit pro rtuť, a to dokonce na 8 let) prosazuje stejná firma již dva roky pro svoji druhou elektrárnu ve Chvaleticích [2]. Ta je přitom největším českým zdrojem rtuti do ovzduší [3], hned za ní následují právě Počerady, které jsou pro změnu největším zdrojem oxidu uhličitého [4] či oxidů dusíku [5] a podle kritéria schváleného Uhelnou komisí by měly být odstaveny jako první z českých uhelných zdrojů [6]. Obě elektrárny přitom v součtu vyrobí za rok méně elektřiny, než kolik se jí z ČR vyveze [7].
Další elektrárny jako Prunéřov, Tušimice a Ledvice (vše ČEZ) nebo velké teplárny jako Opatovice a Komořany (obě EPH), Trmice a Mělník I (obě ČEZ) či Vřesová (Sokolovská uhelná) žádají méně rozsáhlé a kratší výjimky. Některé elektrárny plánují skončit (Mělník III) nebo naopak limity splnit (Dětmarovice).
Po ústním jednání vypracují úředníci rozhodnutí, které by měl krajský úřad do několika týdnů vydat. Proti rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat a v druhé instanci by rozhodovalo Ministerstvo životního prostředí. Počerady potřebují výjimku získat do srpna 2021, kdy nové limity (schválené v roce 2017) vstupují v účinnost. V případě, že nebudou mít v té době platnou a účinnou výjimku a nebudou splňovat limit, musí provoz uzavřít.
Podobné požadavky (3,5krát vyšší limit pro rtuť, a to dokonce na 8 let) prosazuje stejná firma již dva roky pro svoji druhou elektrárnu ve Chvaleticích [2]. Ta je přitom největším českým zdrojem rtuti do ovzduší [3], hned za ní následují právě Počerady, které jsou pro změnu největším zdrojem oxidu uhličitého [4] či oxidů dusíku [5] a podle kritéria schváleného Uhelnou komisí by měly být odstaveny jako první z českých uhelných zdrojů [6]. Obě elektrárny přitom v součtu vyrobí za rok méně elektřiny, než kolik se jí z ČR vyveze [7].
Další elektrárny jako Prunéřov, Tušimice a Ledvice (vše ČEZ) nebo velké teplárny jako Opatovice a Komořany (obě EPH), Trmice a Mělník I (obě ČEZ) či Vřesová (Sokolovská uhelná) žádají méně rozsáhlé a kratší výjimky. Některé elektrárny plánují skončit (Mělník III) nebo naopak limity splnit (Dětmarovice).
(1) Teplárny a závodní energetiky nejsou řazeny podle emisní intenzity dle kritéria Uhelné komise. Emisní intenzita tepláren je obecně nižší, než elektráren.
Pokud by byly všechny výjimky uděleny, umožnilo by to provozovatelům vypustit v až 1 636 kg rtuti ročně navíc, oproti zákonným limitům. Zhruba čtvrtinu z tohoto množství by tvořila právě výjimka pro Počerady.
Žádost o výjimku z limitů pro ochranu ovzduší před znečišťováním z uhelné elektrárny Počerady nemá základní zákonný důvod, snížení znečištění totiž nebrání nevýhodná zeměpisná poloha ani zvláštní technická charakteristika [8]. Čtyřnásobné překročení limitu pro toxickou rtuť je navíc v rozporu s Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí, který doporučuje maximální výjimku ve výši necelého trojnásobku limitu [9]. Firma ČEZ (která vypracovala původní žádost o výjimku), i firma Sev.en Energy přitom tají, jakým způsobem bude po uplynutí výjimky dosaženo splnění limitů, což je opět v rozporu s Metodickým pokynem MŽP [10].
Společnost Vršanská uhelná, a.s., která je novým vlastníkem elektrárny Počerady, pravidelně poskytuje Ústeckému kraji dary v řádu milionů korun. [11] Účastníci řízení proto namítali, že je krajský úřad Ústeckého kraje podjatý a neměl by ve věci rozhodovat. Ministerstvo životního prostředí jejich námitce nevyhovělo, budou ji však moci znovu uplatnit v rámci případné správní žaloby proti rozhodnutí o výjimce.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Zdraví lidí, ochrana klimatu i energetická koncepce státu mají jít z cesty zejména firmě Sev.en Pavla Tykače. Ta požaduje aby stát toleroval zdaleka nejvyšší emise rtuti, jen proto, aby mohla pokračovat v byznysu založeném na povrchové těžbě uhlí a jeho pálení v zastaralých a plýtvaných elektrárnách, vyrábějících elektřinu na vývoz. Udělení nehorázně rozsáhlé výjimky pro elektrárnu Počerady by však šlo proti veřejnému zájmu i proti právním předpisům, jejichž dodržování mají úřady povinnost hájit a kontrolovat.”
Lukáš Hrábek z Greenpeace ČR řekl:
“Firmy uhlobarona Pavla Tykače jsou velmi silnými hráči, kteří dokážou ovlivňovat nejen regionální, ale i celostátní energetickou agendu. Je těžké si představit, že úředníci kraje budou aktivně prosazovat dodržování emisních limitů a odmítnou udělení výjimky pro elektrárnu Počerady proti vůli Vršanské uhelné, která leje do krajského rozpočtu miliony korun jako všimné. Krajský úřad je podle nás podjatý a o výjimce pro Počerady by se mělo rozhodovat jinde, na neutrální půdě.”
Laura Otýpková, právnička Frank Bold, řekla:
“Výjimky z emisních limitů mají být jen ojedinělým a dočasným řešením. Jejich povolení je možné jen za splnění přísných zákonných podmínek a požadavků metodiky ministerstva životního prostředí. V případě elektrárny Počerady ale tyto podmínky naplněny nejsou - navržený limit je příliš vysoký, není jasné, zda ani jak se budou emise postupně snižovat a provozovatel navíc část podkladů žádosti tají jako obchodní tajemství. Krajský úřad by proto měl žádost zamítnout.”
Poznámky pro editorky a editory:
[1] Žádost konkrétně navrhuje zvýšení množství rtuti ze 7 na 28 mikrogramů na metr krychlový https://www.hnutiduha.cz/aktualne/cez-chce-vypoustet-z-elektrarny-pocerady-4x-vice-toxicke-rtuti-nez-je-limit-na-ochranu
[2] Žádost o výjimky pro Chvaletice byla podána dne 28. 12. 2018. Ústní jednání v Pardubicích se konalo 1. 4. 2019. V červenci 2019 vydal Krajský úřad Pardubického kraje rozhodnutí o výjimce, které na základě odvolání zrušilo v listopadu 2019 Ministerstvo životního prostředí. Nové řízení vede Krajský úřad Olomouckého kraje (neboť Pardubický kraj se označil za podjatý a MŽP řízení přesunulo), který srpnu 2020 opět schválil výjimku v podobném rozsahu jako předchozí. Ekologické a právnické organizace se proto v září 2020 odvolaly. Nyní běží odvolací řízení na MŽP.
[3] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nejvice-rtuti-do-ovzdusi-loni-vypustila-elektrarna-chvaletice/1943213
[4] https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/ek-nejvice-oxidu-uhliciteho-v-cesku-vypustila-elektrarna-pocerady.A200415_144034_energetika_ele
[5] V roce 2019 to bylo 4 588 tun - Integrovaný registr znečiťování - data 2019: https://portal.cenia.cz/irz/formularUnikyPrenosy.jsp, vybrat jen oxidy dusíku (NOx/NO2)
[6] https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/11844/ekologicke-organizace-zverenily-odmitany-seznam-elektraren-k-odstaveni-podle-kriterii-uhelne-komise/
[7] V roce 2019 se z ČR vyvezlo o 13 TWh více elektřiny, než se dovezlo http://www.eru.cz/documents/10540/5381883/Ctvrtletni_zprava_2019_IV_Q.pdf/78ade820-c6b2-41e0-8a72-56bd8d20a94d (str. 6 v tabulce nahoře)
Elektrárna Počerady vyrobí ročně maximálně 5,3 TWh, dle prezentace ČEZ pro investory a analytiky z 4. 10. 2019. Elektrárna Chvaletice vyrobila dle veřejného sdělení společnosti Seven Energy v roce 2018 rekordní množství 4,7 TWh.
[8] Podle zákona o integrované prevenci lze totiž výjimku z emisních limitů udělit pouze, pokud je jejich dosažení nepřiměřeně nákladné, a to z důvodu zvláštní technické charakteristiky zařízení nebo jeho zeměpisné polohy. Ani jednu z těchto podmínek provozovatel u elektrárny Počerady neprokázal.
[9] Navržený emisní limit pro rtuť ve výši 28 µg/m3 je čtyřnásobkem emisního limitu dle závěrů o BAT (nejlepší dostupné techniky). Metodický pokyn MŽP (str. 4) říká: „lze obecně považovat za vhodné dosažení hodnot, které byly v procesu tvorby příslušného BREF a závěrů o BAT akceptovány Evropskou komisí jako relevantní pro vymezenou skupinu zařízení, ale nebyly z nejrůznějších důvodů v BAT zohledněny – jedná se o tzv. accepted split views…“ Tyto „accepted split views“ stanoví jako nejvyšší přijatelný emisní limit pro Hg koncentraci ve výši 20 µg/m3. Navíc i lobbistické sdružení uhelných společností EURACOAL navrhovalo při přípravě nových limitů emisní limit ve výši až 20 µg/m3.
[10]
Podle Metodického pokynu MŽP by výjimka „měla být vždy časově ohraničena a mělo by být zřejmé, že po uplynutí této doby bude zařízení provozování v souladu s požadavky BAT, bude nahrazeno novým, případně bude zcela vyřazeno z provozu.“ (str. 10 MP MŽP) Jinými slovy, provozovatel by měl v řízení prokázat, že má jasný plán, jak se zařízením po konci platnosti výjimky naloží. Provozovatel však v žádosti sám přiznává, že nemá žádnou představu, zda a za jakých podmínek bude zařízení v dalších letech provozováno. Provozovatel tedy postupuje v rozporu s Metodickým pokynem MŽP, když neuvádí, jakým způsobem bude zařízení provozováno po dobu výjimky a po jejím skončení. Žádost není dostatečně jasná, aby z ní mohl krajský úřad posoudit, jaký způsob dalšího provozu zařízení vlastně povoluje. Tento zásadní nedostatek jednak znemožňuje udělení výjimky a zároveň zcela kompromituje celé odborné posouzení, které je vystavěno na zjevně nepotvrzených východiscích.
[11]
Dle údajů z registru smluv jde například o tyto dary:
6 000 000 Kč (15. 7. 2020)
2 000 000 Kč (15. 7. 2020)
5 000 ks respirátorů v hodnotě 232 300 Kč (27. 3. 2020)
2 000 000 Kč (3. 12. 2019)
3 500 000 Kč (10. 10. 2018)
2 000 000 Kč (13. 10. 2017)
|
|
