Průzkum veřejného mínění provedený společností OMG v březnu 2023 ukázal, že největší část lidí (58,4 %) by volila pro energetickou strategii ČR jako priority rozvoj OZE a na druhém místě (47,8 %) úspory energie [1]. Na třetím až pátém místě (mezi 33 a 35 % respondentů) jsou požadavky jako posílení elektrického vedení, aby mohly být bez problémů připojovány střešní fotovoltaiky, rozšiřování komunitní energetiky a výstavba nových jaderných reaktorů. Malou podporu (13 %) má naopak obnovení dodávek zemního plynu z Ruska.

Pokud měli respondenti určit jednu prioritu, pak největší podíl lidí (22,2 %) volí opět rozvoj OZE, druhý největší pak výstavbu jaderných reaktorů (16,6 %) a třetí jsou úspory energie (14,6 %). Naopak prodloužení provozu uhelných dolů a elektráren označilo za prioritu jen 5,4 %.respondentů [2]. Dnes se poprvé sejdou Platforma a Komise pro strategie v oblasti energetiky a klimatu, které vláda zřídila při schválení východisek Státní energetické koncepce ČR [3]. Komisi mají tvořit zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a dalších ministerstev, Úřadu vlády ČR a Energetického regulačního úřadu. Platformu pak doplňují zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR, asociace ekologických organizací Zelený kruh, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR. Ekologické organizace budou - stejně jako dříve do vládou již schválených východisek energetické koncepce [3] - prosazovat, aby se energetická koncepce státu zaměřila na otevírání trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí do roku 2033 a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů [4].

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, který bude na dnešním jednání zastupovat Zelený kruh, říká:

“Postoje lidí v ČR celkem jasně preferují rozvoj obnovitelných zdrojů a úspory energie, jako těžiště nové energetické koncepce našeho státu. Naopak prodlužování provozu uhelných dolů a elektráren či obnovení dodávek plynu z Ruska si přeje jen málokdo. Vláda tedy udělala dobře, že odklon od uhlí do roku 2033 je součástí zadání nastávající tvorby Státní energetické koncepce. Stejně tak by měla lidem vyjít vstříc a zaměřit koncepci ještě více na rozvoj obnovitelných zdrojů a úspory energie. V rámci Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu to budeme prosazovat.”   

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:

“Oceňujeme, že ve vládních východiscích Státní energetické koncepce ČR se nachází naprostý útlum využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Nelze však zapomínat ani na samotnou těžbu uhlí, pokud chceme splnit naše klimatické závazky a dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050. Vláda se v programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky pro odklon od uhlí do uvedeného roku, tento odklon ale musí zahrnovat i konec těžby, jinak o žádný odklon nepůjde. Je proto důležité, aby Platforma a Komise prosadili do energetické koncepce státu konkrétní nástroje, aby se uhlí do roku 2033 přestalo nejen spalovat v elektrárnách, ale i těžit.” 

Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:

“Česko má obrovský nevyužitý potenciál obnovitelné energie a podle výsledků průzkumu mají obnovitelné zdroje i širokou podporu veřejnosti. Zatím ale stále chybí promyšlená strategie, která by Česko k čisté energetice založené na obnovitelných zdrojích skutečně nasměřovala. Příprava nové Státní energetické koncepce je velkou příležitostí, jak tohle změnit.”

Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, doplňuje:

“Vládou schválená východiska  předem preferují silný rozvoj jaderné energetiky, který je ale založen zejména na přáních politiků, nikoliv na reálných možnostech ekonomiky či realizačních firem. Rozhodně pak nestojí na potřebě rychle snížit emise skleníkových plynů a připravit naši energetiku na využití potenciálu, který nabízí obnovitelné zdroje. Proto budeme chtít, aby předem daný růst podílu jaderných elektráren nebyl povinným zadáním do modelování  možné podoby budoucí energetiky.” 

Zdroje:

[1] Omnicom Media Group OMGbus: Povědomí o sdruženích, energetická nezávislost, udržitelnost, březen 2023, 500 respondentů

Otázka: “Co by podle Vás měly být hlavní cíle nové energetické strategie pro ČR až do roku 2050?” (můžete označit 3 položky) - četnost označení v rámci 3 položek

Prodloužení provozu uhelných dolů i elektráren …………………20,0%

Výstavba nových jaderných elektráren ……………………………33,6%

Posílení elektrického vedení, aby mohly být bez 

problémů připojovány střešní fotovoltaiky všude v ČR …………35,2%

Energetické úspory, např. zateplování domů ……………………47,8%

Zajištění dlouhodobých dodávek zemního plynu 

ze zdrojů mimo Ruskou federaci …………………………………29,4%

Obnovení dodávek ruského plynu na úroveň 

před začátkem války na Ukrajině ………………………………..13,8%

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie ……………………………58,4%

Posílení přeshraničního elektrického vedení, 

abychom mohli dovážet více elektřiny ………………………….9,2%

Rozšiřování komunitní energetiky a sdílení energie 

v rámci energetických společenství …………………………….34,6%

Nevím/nedokážu posoudit ……………………………………….4,2%

[2] Omnicom Media Group OMGbus: Povědomí o sdruženích, energetická nezávislost, udržitelnost, březen 2023, 500 respondentů

Otázka: “Co by podle Vás měly být hlavní cíle nové energetické strategie pro ČR až do roku 2050?” (můžete označit 3 položky) - první volba

Prodloužení provozu uhelných dolů i elektráren …………………5,4%

Výstavba nových jaderných elektráren ……………………………16,6%

Posílení elektrického vedení, aby mohly být bez 

problémů připojovány střešní fotovoltaiky všude v ČR …………7,0%

Energetické úspory, např. zateplování domů ……………………14,6%

Zajištění dlouhodobých dodávek zemního plynu 

ze zdrojů mimo Ruskou federaci …………………………………12,2%

Obnovení dodávek ruského plynu na úroveň 

před začátkem války na Ukrajině ………………………………..7,0%

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie ……………………………22,2%

Posílení přeshraničního elektrického vedení, 

abychom mohli dovážet více elektřiny ………………………….2,4%

Rozšiřování komunitní energetiky a sdílení energie 

v rámci energetických společenství …………………………….8,4%

Nevím/nedokážu posoudit ……………………………………….4,2%

[3] Usnesení vlády č. 257 ze dne 12. dubna 2023 https://www.odok.cz/portal/zvlady/usneseni/2023/257/

[4] Pozitivní body východisek Státní energetické koncepce ČR, kterých by se následná příprava měla držet, jsou zvyšování energetické soběstačnosti domácností, obcí i firem, konec využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2033 a všech fosilních paliv v roce 2050. Nevládní organizace naopak kritizují nerealistické plány na výstavbu nových jaderných reaktorů, které by uzamkly ekonomiku do nové závislosti. Realizace vládních představ by zatížila účty spotřebitelů a daňových poplatníků na desítky let a jejich vysoký podíl by brzdil rozvoj i možnosti uplatnění obnovitelných zdrojů energie. Organizace upozorňují také na stále zbytečně malý důraz na rozvoj OZE, který zaostává za realitou poptávky po instalaci těchto zdrojů a odvolává se pouze na plnění cílů EU do roku 2030.

Celý komentář ekologických organizací k usnesení vlády: https://hnutiduha.cz/aktualne/vladni-vychodiska-energeticke-koncepce-mysli-na-klima-i-energetickou-chudobu-podcenuji-vsak