Kanál Dunaj-Odra-Labe znovu na scéně: úterní den akcí na Moravě i za hranicemi

 
KDY:   úterý 29. června odpoledne a večer
KDE:   Břeclav, Lanžhot a okolí
CO:     Den akcí upozorňuje na projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe: exkurze a veřejná diskuse
KDO:   Unie pro řeku Moravu a Hnutí DUHA
 
PODROBNÝ PROGRAM NA KONCI TISKOVÉ ZPRÁVY
 
Upozornit na vzkříšený plán výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe a jeho první etapy – kanálu z Dunaje do Břeclavi – má  odpoledne akcí, které ekologické organizace pořádají příští úterý (29.6.) na jihu Moravy.
 
Součástí bude exkurze na místa v trase kanálu a plánovaného přístavu mezi Břeclaví a Lanžhotem, prezentace podrobných podkladů k projektu i panelová diskuse se zástupci obcí, ekologických organizací a ministerstev [1]. Pořádají je Unie pro řeku Moravu a Hnutí DUHA. Podobné akce připravují také partnerské organizace na Slovensku a v Rakousku – zemích, kterých se první etapa projektu dotýká v nemenší míře [2].
 
Kanál Dunaj-Odra-Labe není polozapomenutým projektem z minulosti. Plánovaná stavba se stala součástí příloh ke smlouvě o rozšíření Evropské unie. Česká vláda zařadila první etapu (kanál z Dunaje do Břeclavi a přístav v Břeclavi) mezi své priority pro financování z evropského Fondu soudržnosti.
 
Projekt, který by si vyžádal stamiliardy korun, vyvolává ekonomické i ekologické námitky. Pochyby panují o jeho potřebnosti a rentabilitě, neboť vodní doprava v České republice rapidně klesá v důsledku malé poptávky. Ve srovnání s počátkem devadesátých let tak vykazuje pouze zhruba třetinový výkon. Přestože o trase kanálu není zdaleka jasno, stavební uzávěry vyhlášené kvůli jeho stavbě už v sedmdesátých letech omezují život řady obcí. Některé z nich se v souvislosti s kanálem obávají nejhoršího: masivních zásahů do obecní infrastruktury spojených s demolicemi staveb. V podobné situaci jsou i vlastníci nemovitostí, kterých jsou v potenciální trase kanálu tisíce. Málokdo tuší, zda nebude jeho pozemek či dům za pár let vyvlastněn. Kanál by poškodil vzácné přírodní ekosystémy lužních lesů, bohatých luk a mokřadů, které jsou domovem bobra, vydry a dalších ohrožených druhů. Změní také vodní režim a bude problematický i z hlediska zajištění protipovodňové ochrany. 
 
Zastánci kanálu argumentují, že evropské silnice jsou přetížené a je lepší podporovat šetrnější způsob dopravy. Ale silniční a vodní doprava si prakticky nekonkurují. Lodě převážejí rozměrné náklady, u nichž nehraje velkou roli přepravní čas, například stavební suroviny. V některých případech mohou konkurovat nanejvýš železnici. Počet kamionů na silnicích ale nesníží, protože ty se používají k přepravě jiných druhů zboží.
 
Ekologické organizace z pěti středoevropských zemí založily mezinárodní koalici, která požaduje, aby plánovaný kanál byl posouzen na evropské úrovni [3].
 
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl:
„Kanál silnicím neodlehčí. Evropská strategie přesunu nákladní dopravy ze silnic počítá mezi lety 2000 a 2020  s  nárůstem objemů nákladní přepravy na silnicích o 96 % a se stodvacetiprocentním růstem u železnice. Zato podíl vnitrozemské vodní dopravy v nových členských zemích na celkových přepravách dnes činí pouhá 2,4 %, v roce 2020 to má být 2,8 %. V počtu vlaků na kolejích a kamionů na silnicích bude hrát pouze mizivou roli.  Namísto obětování krajiny a života v obcích u nás a v dalších tranzitních zemích musí unie hledat způsoby, jak využívání dopravních cest spravedlivě zpoplatnit a objem dopravy snížit.“
 
Jaroslav Ungerman z Unie pro řeku Moravu řekl:
„Kopcovitá ČR je rozvodnicí střední Evropy a řeky tu jsou na vodu chudé. Pro kanál se proto počítá s přečerpáváním vody z Dunaje ‚do kopce‘,  aby byl v korytě vůbec dostatek vody. Takový způsob vodní dopravy míří přímo proti přirozenosti. Jeho prosazovatelé uvádějí takový výčet přínosů, že by se za něj nemusela stydět ani budovatelská propaganda poloviny minulého století. Realita jistě nebude ani z ekonomického hlediska zdaleka tak růžová, jak je to dnes prezentováno. I na to chceme upozornit a také o tom se bude v Lanžhotě diskutovat.“
 
Poznámky:
 
[1] Program Dne Dunaje v úterý 29.června 2004
 
13:00  Exkurze po trase uvažovaného kanálu a do místa zamýšlené stavby přístavu – sraz účastníků v 13:00 před nádražím v Břeclavi a odjezd autobusem na místo exkurze
 
16:00  Lanžhot, kinosál - prohlídka dokumentace k výstavbě tzv. multimodálního dopravního uzlu (kanálu a přístavu) v prostoru Břeclav – Lanžhot – Kostice.
 
17:00 až 20:00  Lanžhot, kinosál - do panelové diskuse jsou zváni zástupci obcí,
ministerstev, zpracovatele projektu a ekologických organizací, moderuje: Čestmír Klos, redaktor časopisu EURO
 
 
[2] Institut aplikované ekologie Daphne v Bratislavě upozorní na to, že projekt, na který tlačí zájmové skupiny v ČR, nepodporuje Bratislavský kraj ani řada obcí ze slovenského Pomoraví. Připouštějí jen stavbu malých osobních přístavů a rekreační plavbu podobnou té, jaká je provozována na Baťově kanálu. Podle Daphne je potřeba slovenské Pomoraví směřovat k ekologickému zemědělství (agro-evironmentální opatření), venkovské turistice a rekreaci.
 
WUK/Virus z rakouského Marcheggu popluje po vídeňských pěších zónách s „Dunajskou ponorkou“  Cílem je upozornit veřejnost na ohrožení Dunaje východně od Vídně technickými opatřeními k prohloubení koryta a projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe. V Rakousku panuje obava, aby rozhodování o budování projektu nebylo podobně „neviditelné“. Za třetí poukáží na nebezpečný precedent v ukrajinské části dunajské delty, kde probíhá bagrování řeky a úprava břehů přímo uprostřed donedávna národního parku Bystroje, který byl výnosem prezidenta Kučmy zrušen.
[3] Kompletní dvacetistránkové stanovisko koalice lze stáhnout na www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/kanal_dol.pdf, stručný informační list (2 stránky) na www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/strucne_o_dol.pdf