Ministerstvo zemědělství navrhuje výjimku využít, a to nejen pro podmínku DZES 8, ale i pro “základní ekoplatbu”, za kterou zemědělci dostávají peníze specificky za jasný environmentální přínos navíc. Ministerstvo pro ni navrhuje podíl ploch včetně produkčních variant jen o 1 % vyšší než v DZES 8, tedy 5 %. Návrh dnes projednal Monitorovací výbor Strategického plánu SZP, z 28 přítomných členů byli proti 4 - všichni ekologičtí aktéři včetně Ministerstva životního prostředí.

Ekologické organizace vyjádřily nesouhlas již s prvním návrhem Evropské komise a ministerstva zemědělství otevřeným dopisem ministrům Výbornému a Hladíkovi. [5] Nový návrh považují za zcela nepřijatelný. Ještě více než předchozí návrh může mimo jiné významně oslabit motivaci zemědělců vstupovat do dalších, přínosnějších ekologických opatření, jako je tzv. prémiová ekoplatba nebo biopásy.

Skutečný dopad výjimky do zemědělské praxe v tomto roce přitom není jasný. Dle ministerstva byly totiž tzv. zelené úhory, kterými zemědělci nejčastěji plnili původní podmínku 3 %, v roce 2023 zakládány jako dvouleté a budou muset zůstat na poli i tento rok, jinak bude zemědělec sankcionován.

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, řekl:

„Kroky Evropské komise i ministerstva zemědělství jsou chybným krokem a nedávají smysl. Kvůli dopadům klimatických katastrof v EU, kterými komise mimo jiné svůj krok odůvodňuje, oddalujeme opatření na adaptaci krajiny na klimatické katastrofy. Skutečné problémy zemědělců to nevyřeší a naopak již v blízké budoucnosti prohloubí.”

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, řekl: „Stávající uvolnění podmínek pro získání dotací popírá všechny dosavadní kroky a proklamace na evropské i národní úrovni. Problematické přitom není tolik v reálném dopadu na krajinu, kam se podle všeho promítne jen minimálně, ale spíš ze strategického hlediska. Evropská zemědělská krajina potřebuje zlepšit svoji ekologickou stabilitu, ale ústupky tohoto typu naznačují, že zodpovědné instituce to jako skutečný problém stále nevnímají.” 

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, řekla: „Evropská komise přinesla v posledních letech řadu návrhů a požadavků, které měly potenciál promítnout se pozitivně do evropské krajiny. Z mnohých teď ale postupně ustupuje, což je smutná zpráva. Ohrožuje to nejen životní prostředí a zemědělství Evropy, ale i hodnoty, které chtěla Evropa  předkládat světu jako inspiraci.”

Kontakty:

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, 775 894 642, martin.rexa@hnutiduha.cz

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz

Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF Central and Eastern Europe, 775 147 742, aprochazkova@wwfcee.org

Poznámky:

[1] https://hnutiduha.cz/publikace/dalsi-oslabeni-environmentalnich-ambic-v-zemedelskych-dotacich-skutecne-problemy-zemedelcu  

[2] Meziplodiny mají nyní tzv. přepočítávací koeficient 0,3, tedy každý hektar plochy se počítá jen za 0,3 hektaru pro plnění podmínky. Návrh Evropské komise a Ministerstva zemědělství chce koeficient zvýšit na 1.

[3] https://www.eca.europa.eu/en/publications?did=44179 Dle Evropského účetního dvora již v 2017 zavedení podmínky tzv. greeningu, kdy zemědělci museli vytvářet 5 % plodin vázajících dusík, meziplodin, úhorů, krajinných prvků nebo ochranných pásů, nevedlo téměř k žádné změně v běžném zemědělském hospodaření.

[4] Podmínky DZES, neboli Dobrý zemědělský a environmentální stav, jsou základní podmínky, které musí plnit každý zemědělec, aby měl na zemědělské dotace nárok.  

[5] https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2024/02/hd_cso_wwf_240207_otevreny_dopis_mze_a_mzp_dzes_8_a_ekoplatba.pdf