Od 1. března vstupuje v platnost nová zonace největšího českého národního parku Šumava, stěžejní dokument pro ochranu přírody v tomto přírodně cenném území. Ta určí, kde bude v národním parku chráněna divoká příroda bez lesnických zásahů, nebo kde bude vymezen prostor pro udržitelný rozvoj obcí.
Podoba zonace je dohodou a výsledkem jednání mezi Správou parku, místními obcemi, vědci i ochránci přírody. Hnutí DUHA tuto dohodu podporuje, avšak upozorňuje, že zonace v příštích letech nezajistí ochranu řady cenných míst před kácením.
Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území ČR se osmnáct vlčích teritorií alespoň částečně v roce 2019 nacházelo v České republice. Šestnáct z nich v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2018 [1] se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři.
Z České republiky se v roce 2019 vyvezlo o 13 TWh více elektřiny, než se dovezlo. Ukazuje to aktuálně zveřejněná Zpráva o provozu elektrizační soustavy Energetického regulačního úřadu [1].
V evropských zemích loni přibylo celých 15 400 megawattů nově instalovaného výkonu větrných elektráren (z toho 13 200 MW v zemích EU), což znamená meziroční nárůst, třebaže v rekordním roce 2017 bylo dosaženo hodnoty o
Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA upozorňují, že se ministerstvo zemědělství snaží novelou zákona o myslivosti znefunkčnit systém plánování lovu zvěře. Aby naše krajina nesloužila jen hospodářskému chovu jelenů či srnců, ale byla věkově i druhově pestrou směsicí rostlin a živočichů, je nutné zachovat na sklonku roku schválenou úpravu zákona, která uvedla do praxe princip odvozování plánu lovu zvěře od zdravotního stavu ekosystému.
Podle rostoucího počtu vědeckých zpráv jsme v současné době svědky rozsáhlého kolapsu biologické rozmanitosti, přičemž jedním z mnoha důsledků je i prudký pokles včel a opylovačů. Jedním z hlavních faktorů tohoto kolapsu je model produkce potravin za masivního využívání syntetických pesticidů. [2] Občanská iniciativa “Save bees and farmers” (Zachraňme včely i farmáře) proto požaduje radikální omezení pesticidů, obnovu přírodních ekosystémů a reformu zemědělství ve prospěch malých a ekologických farem.
Překvapivý objev se povedl v zimní sezóně pracovníkům a dobrovolníkům Hnutí DUHA v Lužických horách. Během tzv. Vlčích hlídek na fotopasti zaznamenali několikačlennou vlčí smečku.
Jeden z lužických vlků byl loni sražen vozidlem nedaleko České Kamenice
45 miliard korun by mohla podle plánů německé vlády získat firma Leag českého podnikatele Daniela Křetínského za odstavení hnědouhelných dolů a elektráren v Německu, které na základě doporučení tamní uhelné komise ze začátku roku 2019 [1] požaduje německá vláda. Podle zjištění časopisu Der Spiegel však firma už od roku 2016 měla v podstatě stejný plán na zavírání hnědouhelných zdrojů, a ohromné kompenzace by tak získala téměř za nic [2]. Kontroverzní kauza získala v Německu označení #Leaggate.
V meziresortním připomínkovém řízení k návrhu novely zákona o myslivosti [1] se sešlo více než 300 pozměňovacích návrhů. Ministerstvo zemědělství čelí kritice zejména kvůli návrhu zrušit systém mysliveckého plánování lovu zvěře, který má zabránit nadměrnému poškození lesů přemnoženou spárkatou zvěří a vytvořit prostor pro obnovu pestrých lesů. Jeho aktuální podobu přitom schválil Parlament teprve na podzim loňského roku.
