Evropský soud uložil Polsku pokutu 100 tisíc eur za každý další den nelegálního kácení v Bělověžském pralese

K jeho ochraně zásadně přispělo občanskou blokádou 1200 lidí včetně stovky Čechů a Češek

Polsko zaplatí sto tisíc tisíc euro za každý další den, kdy bude pokračovat v kácení Bělověžského pralesa na severovýchodě země. Až dosud polská vláda výzvy Evropského soudního dvora ignorovala. Lidé, kteří se na místě již od května snaží vykácení nejcennějšího evropského nížinného pralesa zabránit občanskou blokládou, rozhodnutí vítají.

Během půl roku se do šedesáti proběhlých blokád zapojilo více než 1 200 aktivistů a aktivistek z celého světa. Také více než stovka jich vyjela do Bělověže z ČR upozornit na problém nelegální těžby.

Soud EU včera potvrdil svůj předchozí zákaz kácení v nejcennějším evropském pralese a zároveň upozornil, že je připraven uložit pokutu v minimální výši 100 tisíc euro za každý den, kdy by polské ministerstvo životního prostředí toto rozhodnutí nerespektovalo. Těžba musí skončit okamžitě a její zákaz má trvat až do vyřešení případu, což může trvat i roky. Zákaz těžby vydal unijní soud jako předběžné opatření už koncem letošního července.

Tímto formálním varováním Evropský soudní dvůr vytvořil nový precedent – až dosud nebyly finanční sankce v této fázi soudního řízení použity [1]. Patnáctka nejvyšších evropských soudců odmítla tvrzení polského ministra životního prostředí Jana Szyszka, že kácení je nezbytné pro zajištění bezpečnosti návštěvníků s odůvodněním, že takový postup by byl přijatelný pouze v blízkosti hlavních cest. Ministr Szyszko nejprve rozsáhlé kácení pralesa ospravedlňoval přemnožením kůrovce, později uváděl jako důvod ohrožení bezpečnosti.

Na místech těžby probíhá už půl roku občanská blokáda. Místní lidé, polští vědci a mnoho zahraničních podporovatelů a ekologických organizací upozorňují na nelegální těžbu a těžební stroje blokují vlastními těly. Mimo to také sbírají důkazy o skutečném průběhu těžby, holosečném drancování lesa harvestory, brutalitě lesní stráže při pokojných protestech a kácení staletých dubů v místech pod ochranou UNESCO, které kůrovec nenapadá.

Sedm nevládních organizací, včetně ekologické právní organizace ClientEarth, podalo stížnost k Evropské komisi poukazující na porušení evropské legislativy na ochranu přírody. Komise proto zahájila řízení, které pro bezprostřední ohrožení cenného pralesa probíhalo ve všech fázích zrychleným procesem. Lhůta k zastavení kácení byla nyní stanovena na patnáct dní. Organizace doufají, že polská vláda bude rozhodnutí respektovat a nepřipraví státní kasu o statisíce euro.

Aktuální údaje polské lesní správy ukazují, že objem dřeva vytěženého v Bělověžském pralese od ledna do dnešního dne přesáhl 180 tisíc kubických metrů. To představuje přibližně 180 tisíc stromů, včetně lesních velikánů pokácených v nejstarších a nejcennějších částech pralesa, který je mimo jiné domovem zubra evropského a mnoha velmi vzácných druhů hmyzu a ptáků. Podle nových pravidel schválených ministrem Szyszkem loni v březnu by se v následujících deseti letech mohlo vykácet až 188 tisíc metrů krychlových dřeva; dosud byl limit 63 tisíc metrů krychlových. Stalo se tak bez ohledu na platné zákony, vědecké poznatky i protesty veřejnosti.

Agata Szafraniuk, právnička neziskové organizace ClientEarth, řekla:
„Stanovení vysokých pokut je odpovědí Soudního dvora na naprosté pohrdání, které ministr Szyszko projevil vůči předběžnému zákazu kácení. Finanční postihy jsou v současné situaci bohužel jediným účinným nástrojem, který může ochránit nejzachovalejší evropský prales před dalším ničením. Kácení staletých stromů den za dnem pokračuje, soud proto přistoupil k opatření, které má zajistit plnou ochranu jedinečného přírodního prostředí a předejít jeho nevratnému poškození. Nebývalé rozhodnutí Evropského soudního dvora má také širší dopad, neboť poskytuje praktický nástroj v podobě finančních sankcí k zajištění dodržování evropské legislativy ze strany všech členských států.“  

Adam Bohdan z Fundacja Dzika Polska, biolog a jeden z mluvčích nenásilné blokády, řekl:

“Rozhodnutí Evropského soudního dvora je pro nás zadostiučiněním. Pro naši zemi to nicméně není prospěšné, že jsme se dostali do takovéto situace. Bohužel hrozba sankcí je nyní jedinou možností jak zastavit šílenosti ministra životního prostředí. Údaje, které jsme zajistili, potvrzují, že aktivity ministra už vedly k destrukci rozsáhlých oblastí Bělověžského pralesa. Bylo vytěženo 400% plánované roční těžby. Třicet procent veškeré těžby bylo v přírodních porostech více než sto let starých, kde je kácení ilegální. Proto je postup Evropského soudního dvora jediným řešením.“

Jiří Beneš, koordinátor české pomoci blokádě Bělověžského pralesa z Hnutí DUHA, řekl:

"Bělověžský prales je naprostý unikát - poslední dochovalý nížinný prales v Evropě, součást nejen evropského, ale i světového přírodního dědictví, zařazený na seznam UNESCO. Je dobře, že se Evropský soudní dvůr snaží vymáhat dodržování zákonů, které toto naše evropské přírodní dědictví chrání. Obrovský dík a uznání ale patří zejména lidem, kteří harvestorové těžbě Bělověžského pralesa bránili nenásilnou blokádou a podařilo se jim kácení přibrzdit. Blokády se účastnila v průběhu čtyř měsíců také více než stovka lidí z České republiky. Snad už teď nebude zapotřebí, aby pokračovala, a polské státní lesy těžbu pralesa konečně zastaví.“

Žaneta Gregorová, účastnice blokády z Hnutí DUHA, řekla:
„Rozhodnutí o finančních sankcích je obrovskou nadějí, na kterou všichni, kterým není aktuální situace v Bělověžském pralese lhostejná, čekali. Je to obrovská satisfakce pro místní obyvatele, kteří dlouhé měsíce neúnavně brání les, který je jejich domovem, ale i pro všechny další zahraniční účastníky blokády.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Polsko nyní musí do 15 dní dnů (od včerejšího doručení ) oznámit EK, jaká opatření učinilo, aby vyhovělo rozhodnutí a v případě pokračující těžby odůvodnění pokračující těžby, které musí být v zájmu ochrany veřejnosti.  Pokud soud shledá, že Polsko selhalo, dojde k obnovení procesu. V tom případě Polsko zaplatí za každý den od počátku procesu nejméně 100 tisíc euro denně až do konečného rozsudku v tomto případě (což může trvat i roky).
Viz tisková zpráva Evropského soudního dvora: https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2017-11/cp17012...