Evropská komise musí podle českých ekologických organizací ve středu přijít s balíčkem rázných opatření, která rozhýbou zelený průmysl.
Pro Českou republiku bude důležité, zda nová legislativa poslouží jako impuls pro inovace a investice do vysoce efektivních technologií také ve zdejším průmyslu, očekávají Hnutí DUHA, Calla a Centrum pro dopravu a energetiku.
Zelená energie: 18 % pro Českou republikuObnovitelné zdroje mohou podle vládní studie [1] v roce 2020 dodávat 18 procent současné české spotřeby energie [2]. Pokud se podaří snížit energetickou náročnost ekonomiky (což ministři plánují), a tudíž i spotřebu, percentuelní podíl bude ještě větší [3]. Ekologické organizace proto v dopise Evropské komisi doporučily, aby Česká republika dostala alespoň osmnáctiprocentní cíl, který je rozumný, proveditelný a pomůže rozhýbat domácí zelenou energetiku.
Aby Česká republika evropský cíl splnila, vláda podle ekologických organizací musí navrhnout nový zákon o zeleném teple. Legislativa by domácnostem usnadnila nákup moderních, čistých kotlů na biomasu, solárních panelů či tepelných čerpadel a motivovala obce či firmy k výstavbě tepláren na biomasu a podobných projektů [4]. Tři čtvrtiny možností k výrobě energie z obnovitelných zdrojů u nás tvoří vytápění a ohřívání vody. Pro ně ovšem doposud chybí jakákoli legislativa.
Skleníkové plyny: snížení exhalací alespoň o 19 %Evropské obchodování s emisemi musí dostat nová pravidla, která budou elektrárenské firmy, chemičky, hutě, cementárny a další podniky motivovat k investicím do čistých technologií a větší efektivnosti.
Povolenky ke znečišťování by neměly být rozdávány zdarma (což vedlo bezmála ke kolapsu obchodování, nezájmu o zelené investice a obrovským neoprávněným ziskům průmyslových podniků), ale prodávány v aukci. Podobně už léta funguje úspěšný systém obchodování s emisemi oxidu siřičitého v USA. České exhalace skleníkových plynů by podle Hnutí DUHA, sdružení Calla a Centra pro dopravu a energetiku měly do konce příštího desetiletí klesnout alespoň o 19 % oproti roku 2005 [5].
Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Hlavními viníky jsou obstarožní uhelné elektrárny a vysoká energetická náročnost průmyslu. Největší fosilní zdroj ČEZ – Prunéřov – vypouští zhruba stejně exhalací jako všechna česká osobní auta dohromady. Ekonomika spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu asi 1,7násobně více energie než státy staré evropské patnáctky.
BiopalivaČeské ekologické organizace mají vážné pochybnosti o současné podpoře automobilových biopaliv. Výhodnější je podle nich využít půdu k pěstování energetických plodin pro elektrárny a teplárny, které mají lepší výnos než bionafta nebo etanol. Případná podpora biopaliv musí podléhat striktním ekologickým a sociálním standardům, která zajistí, že neudělá více škody než užitku. Prozatím by se EU měla zdržet jakýchkoli konkrétních cílů, kolik biopaliv bude používat. [6] VícePřečtěte si aktuální reakci Hnutí DUHA na navrženou legislativu >>  Poznámky:
[1] Propočty nechala udělat státní Česká informační agentura pro životní prostředí (CENIA) ve spolupráci s Asociací pro využívání obnovitelných zdrojů energie.
[2] Evropská komise plánuje cíle počítat v tzv. konečné spotřebě energie. Listopadový návrh české vlády (8,6 %) se týkal primárních energetických zdrojů, což je jiná statistika.
[3] Podle studie ministerstva životního prostředí Česká republika může v roce 2020 z obnovitelných zdrojů vyrábět 240 petajoulů – tedy asi 18 % současné konečné spotřeby energie. Ovšem vláda zároveň ve svém programovém prohlášení počítá se snižováním energetické náročnosti ekonomiky tak, že spotřeba by za stejnou dobu klesla asi o 5–10 %. Potažmo ještě o něco stoupne procento zelené energie.
[4] Podrobnosti o zákoně: www.hnutiduha.cz/publikace/ciste_teplo.pdf
[5] Procento se vztahuje na všechny skleníkové plyny a všechna odvětví. Procento pro exhalace samotného oxidu uhličitého bude ve všech zemích – včetně České republiky – o něco vyšší (protože u něj jsou větší možnosti snižování exhalací než u ostatních plynů). A procento pro exhalace oxidu uhličitého z průmyslových odvětví (tedy pro obchodování s emisemi) bude ještě větší (protože v průmyslu jsou navíc ještě větší možnosti snižování emisí než například v dopravě).
[6] Podrobnosti o výhradách ekologických organizací k biopalivům:www.hnutiduha.cz/index.php?cat=programy&art=slozka&id_prace=26&id=84