Evropská investiční banka potřebuje více dohledu
Evropská investiční banka – největší veřejná finanční instituce na světě, ve které je jedním z viceprezidentů český politik Ivan Pilip – se musí otevřít kontrole a stanovit ekologická pravidla pro své půjčky. Žádají to plakáty na mezinárodní výstavě, kterou ve středu na Fakultě sociálních studií v Brně zahájí Hnutí DUHA [1].
Zároveň vydává informační brožuru o bance a kritice, které se jí dostává [2].
Putovní výstava i publikace jsou součástí kampaně široké koalice ekologických a rozvojových organizací z celé Evropy za reformu banky. Prosazuje, aby se půjčky instituce, která patří daňovým poplatníkům, investovaly do záměrů sloužících veřejnému užitku, nikoli do komerčních projektů. Konkrétní pravidla zároveň musí zajistit, aby mamutí banka svými penězi nepodporovala znečištění, korupci ve třetím světě nebo devastaci domovů lidí v chudých zemích.
EIB je co do objemu půjčovaných prostředků významnější než Světová banka [3], ale podstatně méně známá. Kritici také upozorňují, že oproti Světové bance je podstatně neprůhlednější a na rozdíl od ní nemá prakticky žádná ekologická a sociální kritéria pro své půjčky. Každoročně poskytuje zhruba 40 miliard euro na projekty v zemích EU i ve třetím světě. V posledních letech financovala například kontroverzní kyanidovou těžbu zlata, která devastuje pacifický ostrov Lihir; výstavbu ropovodu Čad–Kamerun spojenou s drastickým porušováním lidských práv nebo stavbu přehrad v jihoafrickém království Lesotho, doprovázenou korupčními skandály a střelbou do protestujících zaměstnanců.
Český stát a zdejší soukromý sektor patří v přepočtu na obyvatele mezi velmi významné příjemce půjček od EIB. Jejich objem u nás už dosáhl 6,7 miliardy euro. Ovšem u velké části z nich banka tají prakticky cokoli s výjimkou názvu. Dobrá pětina poskytnutých prostředků mířila do často kontroverzních dálničních projektů. V průmyslu zase směřovalo plných 97 procent financí do rozvoje automobilismu, včetně masivní podpory kolínského závodu TPCA.
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl:
„Výstava má upozornit na to, že banka patřící daňovým poplatníkům nepodléhá potřebné kontrole a často financuje vysloveně škodlivé projekty. V Evropě platí z velké části záměry, které konzervují zastaralá odvětví. V rozvojovém světě jde i o projekty s drastickými dopady, které se kvůli sociálním a ekologickým dopadům neodhodlala financovat ani Světová banka. Evropská investiční banka se dnes chová podobně jako Světová banka před dvaceti lety. Tu donutil především nátlak amerického Kongresu, aby udělala jakýs takýs pokrok. Odpovědností evropských vlád coby jediných akcionářů EIB je přimět ji k témuž. Minimálně musí zavést základní ekologické a sociální standardy pro své projekty, podřídit se nezávislé kontrole, být podstatně transparentnější a pokud chce podnikat v rozvojovém světě, musí k tomu mít mandát zohledňující cíle OSN a závazky EU pro boj s chudobou.“
Poznámky:
[1] Výstava je doprovodným programem brněnského festivalu dokumentárních filmů s ekologickou tématikou EkoBiograf. Koná se v tzv. Krmítku na Fakultě sociálních studií MU, Joštova 10, Brno. Bude zahájena 12. dubna v 18.00 besedou a promítáním krátkometrážních dokumentů. Do 19. dubna potrvá v celých prostorách Krmítka, poté do 3. května bude přístupna její část v Oranžovém salonku.
[2] Brožura „Evropská investiční banka – banka EU mimo evropskou kontrolu“ je k dispozici na www.hnutiduha.cz/aktivity/peníze/vystava.htm. Bližší informace o kampani lze nalézt na www.bankwatch.org. Plakáty, z nichž je vybraná část vystavena, lze nalézt na www.bankwatch.org/newsroom/documents.shtml?x=899773%20%20%20
[3] S operacemi po celém světě a mnohamiliardovým úvěrovým portfoliem je EIB jedním z hlavních finančních hráčů jak uvnitř EU, tak mimo ni. Dvojaký statut a neexistující nezávislý dohled bance umožňuje, aby podle okolností vystupovala jednou v roli podnikatelského subjektu, podruhé coby instituce Evropské unie. Od ostatních mezinárodních finančních institucí se odlišuje tím, že nemá jasná nebo dostatečná ekologická a sociální pravidla a kontrolní procedury. Problém je to zejména mimo EU, kde se EIB řídí národními legislativami, které jsou velmi slabé či v řadě oblastí vůbec neexistují.
|