Bude zítra ČR brzdit evropské řešení problému biopaliv?

Ministr Andrej Babiš chce prodloužit podporu sporným biopalivům, z níž profitují i jeho firmy

Zítra proběhne klíčové jednání Rady EU o reformě evropské politiky v oblasti biopaliv. Ekologické organizace Dopravní federace a Hnutí DUHA apelují dopisem [1] na ministra průmyslu a obchodu J. Mládka (ČSSD) a ministra životního prostředí R. Brabce (ANO), kteří jsou za věc odpovědni, aby zmírnili nynější negativní vliv biopaliv na životní prostředí. ČR dosud pozitivní změny v nakládání s biopalivy v EU blokuje.

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu, také díky hlasům europoslanců P. Poce (ČSSD) a K. Konečné (KSČM), navrhl rozumné kroky k omezení negativního vlivu biopaliv na životní prostředí. Zástupci vlád členských zemí EU, včetně České republiky, však spíše hájí současný negativní stav.

Evropská politika v oblasti biopaliv, která stojí evropské daňové poplatníky šest miliard EUR ročně [2], se míjí svým hlavním cílem, kterým mělo být snížení emisí skleníkových plynů v dopravě. Zvýšená poptávka po zemědělské půdě pro pěstování biopaliv dokonce působí nárůst emisí skleníkových plynů, a to zejména kvůli tzv. nepřímým emisím [3]. Poptávka po biopalivech v Evropě vlivem evropské politiky značně vzrostla a tím i celosvětová produkce surovin pro jejich výrobu. Jde například o produkci kontroverzního palmového či sójového oleje či nám známější pěstování řepky olejné. Pěstování plodin pro výrobu biopaliv vede k ničení cenných ekosystému, ke zvyšování produkce skleníkových plynů a v neposlední řadě i ke globálnímu nárůstu cen potravin. To zejména chudším domácnostem zhoršuje přístup k potravinám [4].  

Finanční náklady na podporu biopaliv jsou také součástí české politické debaty v souvislosti s novelou zákona o spotřebních daních [5]. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhuje prodloužit podporu biopalivům až do roku 2020, s odkazem na dosavadní evropskou politiku s biopalivy. Podpora by měla přijít na devět miliard korun a profitovat z ní budou i firmy vyrábějící biopaliva, které vlastní právě Andrej Babiš.

Pro evropské ekologické a sociální neziskové organizace je především důležité, aby součástí dohody byly tyto klíčové oblasti, které požaduje Evropský parlament:

- EU musí omezit podíl biopaliv, jejichž výroba vyžaduje zábor zemědělské půdy: Strop pro klasická biopaliva by měl být nastaven co nejníže, na úrovni kterou prosazuje Evropská komise či Evropský parlament, tedy 5-6 %. Naopak pozice ČR je vyšší: 7 %.

- EU musí začít zohledňovat všechny přímé i nepřímé emise uhlíku, které vznikají využíváním biopaliv (tzv. ILUC – „indirect land-use change“): Důsledný a korektní monitoring a započítávání emisí uhlíku by měly například zabránit excesům, kdy se kvůli výrobě biopaliv vykácí deštný prales, aby se na daném místě vysadila palmová plantáž produkující palmový olej. Naopak ČR se započítáváním emisí pocházejících z ILUC nesouhlasí.

- EU by měla zahájit podporu moderních forem biopaliv a jiných forem snížení uhlíkové náročnosti dopravy: Moderní biopaliva by měla být posouzena ze strany Evropské komise a měla by podléhat přísným kritériím udržitelnosti, aby nedošlo k obdobným chybám jako u současných biopaliv. Mělo by se mj. postupovat v souladu s hierarchií nakládání s odpady, kdy využití odpadů pro energetické účely přichází v úvahu až po snahách o omezení jejich vzniku a recyklaci. V silniční a železniční dopravě by se také měla více využívat elektřina z obnovitelných zdrojů. ČR nechce žádný závazný cíl pro moderní formy biopaliv.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:

“Biopaliva měla snížit celkové emise skleníkových plynů a omezit závislost Evropy na dovozu ropy. Ukazuje se, že dosavadní politika s jejich nakládáním musí být revidována, protože vede naopak často i k vyšší produkci skleníkových plynů, zvyšuje ceny potravin a ohrožuje lesy na celém světě. EU by měla snižovat emise z dopravy a svou závislost na fosilních zdrojích i jinými způsoby než pouze sázkou na klasická biopaliva.“

Markéta Šugárková, koordinátorka Dopravní federace neziskových organizací, řekla:

 “Evropa by měla upouštět od produkce a podpory sporných biopaliv první generace, která mají v mnoha směrech negativní dopady, a posunout se k biopalivům vyráběným udržitelným způsobem. Podporu by si zasloužila také elektrifikace dopravy využívající obnovitelných zdrojů.“  

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

 Poznámky:

 [1] Přílohou jsou dopisy Dopravní federace a Hnutí DUHA ministrům J. Mládkovi a R. Brabcovi.

 [2] www.iisd.org/gsi/news/addendum-biofuels

 [3] Zvýšená potávka po půdě produkcí biopaliv způsobuje ničení cenných ekosystémů a jejich přeměnu na zemědělskou půdu (ať již za účelem pěstování plodin na výrobu biopaliv či “nepřímo” pro produkci potravin, která je dnes “konkurentem” výrobě biopaliv). Ničením vzácných ekosystémů, které mají schopnost vázat uhlík (jako jsou pralesy či mokřady), tak dochází k (ne)přímému vzniku emisí skleníkových plynů.

 [4] více informací zde: www.biofuelsreform.org

 [5] Sněmovní tisk 417, více zde: www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=417

 Příloha:

 Dopisy ministrům Brabcovi a Mládkovi