V neděli (1.10.) uplyne přesně patnáct let ode dne, kdy vstoupil v platnost klíčový zákon o ovzduší – legislativa, která zajistila razantní omezení smogu a kyselých dešťů.
Hnutí DUHA jej označilo za modelový příklad úspěšné ekologické legislativy, která účinně pomohla řešit škody na zdraví způsobené znečištěním.
Zákon z roku 1991 dal federální vládě mandát ke stanovení limitů exhalací škodlivých látek z uhelných elektráren, hutí, chemiček a dalších průmyslových provozů. Příslušné nařízení, které určilo konkrétní meze emisí, vstoupilo v platnost ve stejný den. Podniky dostaly sedm let na jejich splnění.
Legislativa vyvolala masivní investice průmyslových podniků do snižování znečištění, například odsiřovací program společnosti ČEZ, která instalovala odsiřovací zařízení na své uhelné elektrárny. Také díky novému zákonu o ovzduší a limitům exhalace oxidu siřičitého klesly v letech 1991-99 o 85 procent, prachu o 87 procent. Dramaticky ubylo zdravotních důsledků znečištění. Na úspěšný zákon posléze navázala další legislativa.
Vážným problémem ale zůstávají exhalace oxidu uhličitého, které klesly jen asi o třetinu. Česká republika v nich se 12 tunami na obyvatele a rok zůstává jedním z evropských rekordmanů. V posledních letech navíc rapidně roste množství výfukových plynů, takže se čistota vzduchu ve městech rapidně zhoršuje a běžně překračuje hygienické normy. Nově k tomu přibylo i znečištění v řadě menších měst a obcí kvůli vytápění uhlím.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
„Zákon o ovzduší dobře ilustruje, jak dramatický přínos pro naše zdraví může mít dobrá ekologická legislativa. Patrně jen málokterý jeden konkrétní zákon v české historii zachránil tolik lidských životů. Byl obrovským úspěchem. Během několika let dokázal razantně srazit exhalace především z energetiky a těžkého průmyslu. Že od poloviny devadesátých let ve městech opět stoupají koncentrace především výfukových plynů, na tomto úspěchu nic nemění.“