Český zelený průmysl by mohl vyrobit i více

Dnešní návrhy Evropské komise jsou podle českých ekologických organizací důležitým impulsem pro domácí zelený průmysl – ale slabším, než mohly být.
Vládní propočty potvrzují, že Česká republika může do roku 2020 zvýšit zelené energie na 18 % nebo rozhýbat moderní, čisté průmyslové technologie tak, aby exhalace skleníkových plynů klesly o 19 %. Proto může snadno splnit třinácti-, respektive osmiprocentní cíl, který komisaři dnes navrhli [1].
Navržená čísla jsou nižší, než dostala většinu ostatních států EU, a české podniky by mohly dosáhnout i lepších výsledků. Nicméně i tak posunou ekonomiku dopředu, vytvoří nové příležitosti pro domácí průmyslové výrobce a sníží závislost na dovozu paliv i na výkyvech cen na globálním trhu.
Petr Holub z Hnutí DUHA řekl:
„Česká republika má výborné inženýry, silné průmyslové firmy i tradici strojírenského průmyslu. Proto naše podniky nejenže mohou navržená čísla splnit, ale ještě přitom posuneme ekonomiku dopředu. Byla by velká škoda propásnout tuto příležitost k rozhýbání zeleného průmyslu, inovací a investic do moderních technologií. Klesne i naše závislost na dovozu paliv z ciziny a budeme lépe chráněni před výkyvy cen energie na světovém trhu. Abychom navržená čísla splnili, vláda musí přijít s novou legislativou – klíčový bude nový zákon na podporu zeleného tepla, který vážně chybí.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
„Rychlý rozvoj malých energetických zdrojů využívajících čisté, místně dostupné obnovitelné zdroje energie spolu s vysokou energetickou efektivitou je cesta k naší energetické bezpečnosti. Velké jaderné elektrárny závislé na dodavateli jaderného paliva ze zahraničí ji zajistit nemohou.“
Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku řekl:
„Navrhované snížení emisí neznamená zastavení hospodářského růstu či ztrátu konkurenceschopnosti. Zvýšení energetické efektivnosti hospodářství naopak bude dlouhodobě představovat konkurenční výhodu. Uhlíková náročnost Česká republiky je jedna z největších v EU a náš potenciál ke snižování emisí skleníkových plynů je mnohem větší, než navrhuje Evropská komise.“
Zelená energieEvropská komise navrhuje, aby obnovitelné zdroje v roce 2020 dodávaly dohromady 13 procent veškeré energie (elektřiny, tepla i motorových paliv). Podle vládní studie [2] by šlo dosáhnout přinejmenším 18 procent [3]. Třináctiprocentní cíl proto zdaleka nevyužívá možností, které český průmysl má.
Tři čtvrtiny možností k výrobě energie z obnovitelných zdrojů u nás tvoří vytápění domů a ohřívání vody. Aby Česká republika evropský cíl splnila, vláda podle ekologických organizací musí navrhnout nový zákon o zeleném teple. Usnadnil by domácnostem nákup moderních, čistých kotlů na biomasu, solárních panelů či tepelných čerpadel a motivoval obce či firmy k výstavbě tepláren na biomasu a podobných projektů [4]. Pro ně doposud chybí jakákoli legislativa.
Skleníkové plynyNávrh, aby české exhalace skleníkových plynů klesly alespoň o 8 procent oproti roku 2005 [5], přiměje elektrárenské firmy, chemičky, hutě, cementárny a další podniky k investicím do moderních, vysoce efektivních technologií. Ale podle Hnutí DUHA, sdružení Calla a Centra pro dopravu a energetiku by ekonomika mohla dosáhnout i devatenáctiprocentního poklesu znečištění.
Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Hlavními viníky jsou obstarožní uhelné elektrárny a vysoká energetická náročnost průmyslu. Největší fosilní zdroj ČEZ – Prunéřov – vypouští zhruba stejně exhalací jako všechna česká osobní auta dohromady. Ekonomika spotřebuje na každou vyrobenou korunu hrubého domácího produktu asi 1,7násobně více energie než státy staré evropské patnáctky.
Podle ekologických organizací je chyba, že podniky budou i nadále dostávat velkou část povolenek ke znečišťování zdarma. V USA si musí všechny povolenky k exhalacím oxidu siřičitého koupit v aukci. Rozdávání zdarma vedlo k obrovským neoprávněným ziskům průmyslových podniků, bezmála ke kolapsu obchodování s emisemi a nezájmu o zelené investice.
BiopalivaČeské ekologické organizace přivítaly, že Evropská komise zabrzdila podporu automobilových biopaliv. Zavedení ekologických standardů, které musí splňovat, jsou prvním krokem k omezení škod, jež kvůli nim vznikají. Ale záleží na konkrétních regulích. V navržených pravidlech jsou už na první pohled vážné díry [6]. A hlavně – výhodnější je využít zemědělskou půdu k pěstování energetických plodin pro elektrárny a teplárny, které mají lepší výnos než bionafta nebo etanol. [7]
Poznámky:
[1] Pokud Česká republika zvýší exhalace skleníkových plynů v odvětvích, kterých se týká obchodování s emisemi, nanejvýš o navržených 9 %, a průmyslová odvětví, jež jsou do obchodování zahrnuta, je sníží o 21 %, celkový výsledek činí 8 %.
[2] Propočty nechala udělat státní Česká informační agentura pro životní prostředí (CENIA) ve spolupráci s Asociací pro využívání obnovitelných zdrojů energie.
[3] Podle studie ministerstva životního prostředí Česká republika může v roce 2020 z obnovitelných zdrojů vyrábět 240 petajoulů – tedy asi 18 % současné konečné spotřeby energie. Ovšem vláda zároveň ve svém programovém prohlášení počítá se snižováním energetické náročnosti ekonomiky tak, že spotřeba by za stejnou dobu klesla asi o 5–10 %. Potažmo ještě o něco stoupne procento zelené energie.
[4] Podrobnosti o zákoně: www.hnutiduha.cz/publikace/ciste_teplo.pdf
[5] Procento se vztahuje na všechny skleníkové plyny a všechna odvětví. Procento pro exhalace samotného oxidu uhličitého bude ve všech zemích – včetně České republiky – o něco vyšší (protože u něj jsou větší možnosti snižování exhalací než u ostatních plynů). A procento pro exhalace oxidu uhličitého z průmyslových odvětví (tedy pro obchodování s emisemi) bude ještě větší (protože v průmyslu jsou navíc ještě větší možnosti snižování emisí než například v dopravě).
[6] Pravidla například nepožadují dodržování sociálních standardů při pěstování biopaliv v rozvojových zemích (ochrana chudých zemědělců) nebo nebrání přečerpávání zdrojů vody na monokulturních plantážích, jež biopaliva dodávají.
[7] Podrobnosti o výhradách ekologických organizací k biopalivům: www.hnutiduha.cz/index.php?cat=programy&art=slozka&id_prace=26&id=84