Lesy ČR se v reklamní kampani sice chlubí "zdravými lesy pro zdravý život" [1], ale skutečný zdravotní stav českých porostů se podle oficiálních statistik opět zhoršuje, varovalo dnes Hnutí DUHA.
Měření ukazují, že zdravotní stav českých lesů zůstává špatný a v posledních letech se dokonce zase horší [2]. Zpráva vládních expertů už v roce 2001 upozornila, že příčinou je změna chemického složení lesní půdy, kterou dále zhoršuje holosečné kácení, výsadba umělých smrčin a ztráty živin [3].
Hnutí DUHA proto prosazuje reformu lesního zákona, která by zajistila šetrnější hospodaření [4].
Podle vládní zprávy "[n]ešetrná snaha o maximální produkci…významně přispívá ke špatnému stavu lesních ekosystémů." Způsobují to hlavně umělé monokultury, které jsou také náchylnější na škůdce a výkyvy počasí. Přirozené složení českých lesů tvoří především duby, buky a jedle. Správný podíl smrku činí pouze 11 %. Přesto se u nás dodnes sází více smrčin než všech listnáčů dohromady. Podobně ačkoli vládní experti upozornili, že na holosečně vykácených plochách dochází k "rychlému rozkladu humusu" a živiny jsou deštěm "zpravidla vyplavovány…[z]tráty [lesní půdy]…mohou být značné", každý rok těžbou vzniká přes 15 000 hektarů holin.
Lesům škodí také totální odstraňování dřeva při těžbě. Žádné stromy zde nezůstávají k zestárnutí a zetlení, což lesní půdu připravuje o důležité živiny.
Garancí šetrné péče o porosty jsou mezinárodní standardy šetrného hospodaření Forest Stewardship Council (FSC). Na rozdíl od státních lesů v sousedních zemích – Slovensku, Polsku, Německu, Chorvatsku, pobaltských republikách či Rumunsku – jej Lesy ČR doposud nezavádějí.
Podrobný informační list o zdravotním stavu českých lesů, jeho příčinách a navrhované reformě lesního zákona: www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/lesni_zakon.pdf
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
"Zdravotní stav českých lesů se v posledních letech, navzdory nižším exhalacím, paradoxně opět zhoršuje. Hlavní příčiny jsou holosečné kácení a pokračující výsadba umělých smrčin. V posledních letech došlo k určitému zlepšení. Přesto se dodnes sází více smrků než všech listnáčů dohromady, ačkoli umělé smrčiny jsou náchylnější na škůdce a výkyvy počasí. Každý rok vzniká patnáct tisíc hektarů vykácených holin, které způsobují rozklad lesní půdy pod slunečním zářením a odplavování živin deštěm. Nutná je reforma lesního zákona, která by zajistila výsadbu místních druhů stromů a omezila holosečné kácení."
 
Poznámky:
[1] "Zdravé lesy pro zdravý život" je hlavní slogan kampaně venkovní reklamy, kterou státní podnik Lesy ČR v posledních dnes zahájil v českých městech.
[2] Výsledky měření, které každoročně organizuje ministerstvo zemědělství (Monitoring stavu lesa v České republice 1984-2003, Ministerstvo zemědělství/Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Praha 2004).
[3] Hruška, J., et Cienciala, E. (eds.): Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor současného lesnictví, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2001. Podrobná zpráva několika desítek expertů z různých výzkumných ústavů se zabývá příčinami chřadnutí lesů. Její zpracování zadala vláda v roce 2000 kvůli častým případům odumírání lesních porostů.
[4] Hlavní změny, které Hnutí DUHA prosazuje v lesním zákoně, jsou:
zákaz holosečného kácení;
omezení přípustného podílu stromů druhů, které neodpovídají místu, ve výsadbě;
povinnost ponechávat několik stromů na hektar k dožití a zetlení.