Ekologické organizace ukončily emailovou petici slovenskému premiérovi Dzurindovi, která požadovala zastavení těžby dřeva v nejpřísněji chráněných zónách Tatranského národního parku. Ministři po masivních protestech veřejnosti odvážení dřeva z unikátních území zastavili a jejich dohoda je opravdu dodržována. Na Šumavě trvalo pět let, než kácení v prvních zónách parku skončilo – v Tatrách zásahy přestaly po pouhých čtrnácti dnech.
 
Budou-li státní lesy dohodu ministrů i nadále respektovat, zůstanou Tatry národním parkem odpovídajícím mezinárodním standardům, podle kterých se v takzvaných jádrových nebo prvních zónách má ponechat volný vývoj přírodě. Mise Světového svazu ochrany přírody IUCN v dubnu doporučila právě v připravované jádrové zóně národního parku ponechat veškeré polomové dřevo [1].
 
Slovenské státní lesy přesto začátkem června nasadily těžkou mechanizaci a začaly těžit padlé stromy v Tiché a Koprové dolině, které patří mezi nejpřísněji chráněné části Tatranského národního parku. Správa národního parku se zásahem nesouhlasila a nebyla o něm ani informována.
 
Těžba vyvolala masivní protesty slovenské i mezinárodní veřejnosti. K emailové petici, kterou organizovala mezinárodní organizace WWF a v České republice zajišťovalo Hnutí DUHA, se připojily tisíce lidí. Šumavský národní park pozastavil svoji pomoc Tatrám. Český ministr životního prostředí napsal svému bratislavskému kolegovi dopis, ve kterém vyjádřil znepokojení nad zásahy v unikátních částech Tater. Před budovou státních lesů v Tatranské Lomnici demonstrovalo 35 ekologických organizací z 20 zemí Evropy. Mezinárodní organizace také vyzvaly EU, aby pozastavila vyplácení prostředků na odstraňování škod z Fondu solidarity, dokud slovenská vláda nedá záruky, že budou použity jen na projekty, jež budou respektovat národní park.
 
Státní lesy rozhodnutí ministrů uposlechly, ale zatím nestáhly žádost o povolení k další těžbě v nejpřísnějších tatranských rezervacích.
 
Juraj Vysoký, slovenský lesnický expert dunajsko-karpatského programu WWF, řekl:
„Vyžiadalo si to veľké nasadenie a úsilie množstva ľudí, aby si dvaja kľúčoví ministri konečne sadli spolu, dohodli sa na zastavení ťažby a  začali sa vážne rozprávať o budúcom vývoji v Tatranskom národnom parku po kalamite“
 
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy v Hnutí DUHA, řekl:
„Nasazení těžké techniky a těžba v budoucí jádrové zóně Tatranského národního parku vyvolalo doslova smršť veřejných protestů na Slovensku i v zahraničí. Na Šumavě trvalo pět let, než bylo kácení v prvních zónách parku zastaveno, v Tatrách pouhých čtrnáct dní. Je evidentní, že lidé v Evropě čím dál víc vnímají potřebu zachovat v národních parcích kousky nerušené divočiny. “
 
 
Poznámka:
 
[1] Crofts, R., Zupancic-Vicar, M., Marghescu, T., et Tederko, Z: IUCN mission to Tatra National Park, Republic of Slovakia, April 2005, doporučení C.15, str. 5. Mise doporučila navržené jádrové zóny zachovat bez zásahů do přirozeného vývoje pralesovitých ekosystémů - konkrétně ponechat 100 % větrných polomů bez zpracování stejně jako stromy následně napadené kůrovcem, rovněž růst nového lesa ponechat zcela na přírodě. V porostech postižených větrnou kalamitou doporučila ponechat alespoň 50 % kmenů k zetlení kvůli zdroji živin a jako ochranu půdy před erozí.