Česká vláda patří k těm, které v prvním kole rozdělování evropských zemědělských dotací pamatovaly více na rozvoj venkova a péči o krajinu než na tučné subvence podporující větší nadprodukci. Přesto některé konkrétní programy mohou způsobit velké ekologické škody – a paradoxně asi nejhorší z nich je podpora zalesňování.  Ukázala to podrobná studie, kterou dnes (7.1.) zveřejňuje Hnutí DUHA.  Ekologická organizace v bezmála stostránkové analýze mapovala dopady, které evropské dotace budou mít na českou krajinu, kvalitu potravin a život na venkově. Zaměřila se přitom na podrobná vládní pravidla, kterými se řídí rozdělování subvencí v České republice.  Mezi nejzajímavější výsledky studie patří:  ·         Ze všech nových členských států hodlá Česká republika investovat největší díl takzvaných dotací na rozvoj venkova do péče o krajinu (49 %) a do podhorského zemědělství (45 %).  ·         Velkým plusem je také zaměření dotací na podhorské zemědělství výhradně na louky a pastviny, což motivuje k zatravňování nadměrných lánů orné půdy ohrožené erozí – a naopak nepodporuje jejich škodlivé rozšiřování.  ·         Mezi nejhorší programy naopak paradoxně patří dotace na zalesňování. Vinou špatně stanovených kritérií se totiž velká část peněz bude používat na další výsadbu smrkových monokultur. Navíc v nich chybí kritéria pro udělení dotace, která by zajistila, že se nebudou sázet na místa, kde dnes leží vzácné přírodní biotopy, například rašelinné louky. ·         Podobná dostatečná ekologická pravidla chybí také v dalších programech, které budou financovat hrazení bystřin, hnojení a vápnění lesů, vyhrnování rybníků, meliorace či výstavbu lesních cest a protipovodňových hrází. Není tedy zaručeno, že peníze neudělají více škody než užitku.  ·         Odborníci v Evropě varují, že příliv větších dotací do České republiky a dalších států může rapidně zvýšit spotřebu toxických pesticidů a umělých hnojiv. Dotační programy nejsou dostatečně zaměřené na odvrácení této hrozby.  V letech 2004-2006 má do českého zemědělství přitéct přibližně 44 miliard korun evropských dotací. Studie zároveň navrhuje řadu změn dotačních programů pro příští období, které začne v roce 2007. Doporučuje například, aby v České republice byl podmínkou udělení subvencí takzvaný křížový soulad: zemědělci, kteří je chtějí čerpat, musí splnit alespoň několik základních ekologických podmínek.  Hnutí DUHA se ve studii zabývá také ekologickými dopady, které v českém zemědělství budou mít další důsledky vstupu do EU, například nová legislativa a otevření hranic, i průvodní jevy, třeba expanze supermarketů.  Kompletní studie na www.hnutiduha.cz/publikace/studie/dopady_cap.pdf (nebo lze zaslat v tištěné podobě poštou). Martin Konečný z Hnutí DUHA řekl:             "Evropské zemědělské subvence mohou zajistit péči o krajinu, život na venkově a zdravé potraviny, nebo dotovat vyšší produkci, postřiky polí chemikáliemi a rozorávání zeleně. Do velké míry záleží na domácích pravidlech pro jejich rozdělování, za která nesou odpovědnost jednotlivé vlády. Jaroslav Palas a jeho úředníci se tohoto úkolu nakonec zhostili docela obstojně. Hlavně rozdělení fondů na rozvoj venkova dopadlo celkem dobře. Ovšem některým programům chybí konkrétní ekologická kritéria, takže nakonec mohou nadělat více škody než užitku. Paradoxně asi nejhorší jsou dotace na zalesňování.“ „Hrozí však, že vyšší dotace budou znamenat větší postřiky toxickými pesticidy a poprašování polí umělými hnojivy. Přitom hlavně spotřeba pesticidů už tak řadu let roste. Vláda s tím musí urychleně začít něco dělat. V dalším kole dotačních programů, které začíná v roce 2007, by měla zařadit povinnost dodržovat několik hlavních ekologických podmínek jako předpoklad pro obdržení subvence. Takzvané národní doplňkové platby, které se vyplácejí ze státního rozpočtu, by měly jít výhradně na šetrné způsoby hospodaření.“  Poznámky:  [1] Konečný, M., Matoušek, L., a Kotecký, V.: Ekologické dopady Společné zemědělské politiky a vstupu do EU v českém zemědělství, Hnutí DUHA, Brno 2004