Správa šumavského národního parku dodržela slib a přestala kácet v posledních zbytcích zdejších pralesů. Hnutí DUHA od tohoto víkendu vysílá na Šumavu hlídky dobrovolníků, kteří budou sledovat, zda a jak se rozhodnutí dodržuje.  Správa rozhodla, že v nejpřísněji chráněných částech národního parku – takzvaných prvních zónách – se nebudou kácet stromy napadené kůrovcem. Ministerstvo životního prostředí verdikt potvrdilo, takže tento týden vstoupil v platnost. Šumava tedy začíná dodržovat mezinárodní standard běžný v evropských národních parcích. Působení kůrovce zde považují za součást přirozených proměn pralesního ekosystému stejně jako třeba lavinu nebo polomy. Rozhodnutí ovšem stále obsahuje pět výjimek. Kácet se může v prvních zónách Plesná, Povydří, Zřícenina Kunžvart a Smrčina. Důvodem je hlavně ochrana soukromých a státních lesů mimo národní park. Na pramenech Vltavy pak je povoleno dokončit loupání kůry ze stojících napadených stromů. Hnutí DUHA považuje tyto výjimky za kompromis, na který lze letos ještě přistoupit. Ale zejména první zóny Smrčina, Plesná a Prameny Vltavy chrání unikátní pralesovité porosty, kde by kácení ani jiné zásahy do přirozeného vývoje ekosystému neměly připadat v úvahu. Ekologická organizace bude proto žádat, aby je správa národního parku zařadila do připravovaných velkých bezzásahových území. Diskuse o rozšíření a scelení první zóny, které doporučili experti Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), by měla být zahájena ještě letos. Zkušenosti z parku na bavorské straně Šumavy potvrzují, že pozoruhodná džungle v místech, kde se prales obnovuje po napadení kůrovcem, je atraktivním a oblíbeným cílem turistů. Hnutí DUHA bude i letos kontrolovat dodržování pravidel národního parku. Počínaje tímto víkendem vysílá na Šumavu hlídky dobrovolníků. V minulých letech takto odhalilo krádeže dřeva z prvních zón, nedovolené odvážení pokácených stromů z druhé zóny, vyjíždění hlubokých erozních rýh v lesích těžkou technikou a další přestupky proti zákonům. Ekologická organizace si chce ověřit, zda nové vedení parku tyto problémy odstranilo.  Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Znamená to, že Šumava udělala první krok k návratu mezi uznávané národní parky. Bude opět parkem i ve skutečnosti, nejen na papíře. Působení kůrovce je přirozenou součástí přírodních proměn divokého pralesního ekosystému. Proto je nejen na bavorské straně Šumavy, ale také v ostatních evropských národních parcích samozřejmostí stromy v prvních zónách nekácet. Zkušenosti z Bavorska ukazují, že džungle obnovujícího se pralesa v místech, která napadl kůrovec, vzbuzuje větší zájem turistů.“