Dnes na vládě: Hospodářská strategie chce rychlý rozvoj OZE, váhá však v opatřeních
Jedním z cílů Hospodářské strategie (Česko: Země pro budoucnost 2.0), kterou dnes schvaluje Babišova vláda, je umožnit výstavbu alespoň 10 GW nových obnovitelných zdrojů do roku 2030, což odpovídá cíli v klimaticko-energetickém plánu, který přijala v roce 2024 Fialova vláda. Strategie mezi prioritními opatřeními správně ukládá přípravu ekonomicky efektivní podpory pro obnovitelné zdroje. V původním návrhu se počítalo s jasným opatřením – vymezením „akceleračních oblastí“. Ve finální verzi se ale tento konkrétní pojem změnil na neurčité označení „vhodné oblasti“, takže není zcela jasné, o jaká území jde a jaká by tam měla platit pravidla. Strategie také zapomíná na úspory energie i komunitní energetiku a slibuje podporu uhelných elektráren.
Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu přijatý v prosinci 2024 minulou vládou předpokládá výstavbu 8 GW fotovoltaiky, 1,2 GW větrných elektráren a menších kapacit dalších obnovitelných zdrojů do roku 2030. Nová Hospodářská strategie ČR na to cílem 10 GW do roku 2030 navazuje a doplňuje dvě opatření. Nejasné „Vymezení vhodných oblastí…“ ve finální verzi materiálu nahrazuje původní konkrétnější „Vymezení akceleračních zón s rychlejším povolováním projektů…“. Zatímco akcelerační oblasti jsou definovány zákonem, vhodné oblasti nemají žádnou oporu, což z tohoto opatření dělá vágní proklamaci.
Druhým opatřením je „Připravit aukce na rozdílové kontrakty (CfD) pro OZE, v rámci aukcí zohlednit i repowering existujících zdrojů …“. To je konkrétní a smysluplné, a odkazuje na ekonomicky efektivní garanci provozu větrných či fotovoltaických elektráren, kdy při nižší ceně elektřiny dostává provoz doplatek a naopak při vyšší ceně elektřiny platí státu.
Strategie obsahuje také nerealistické plány na výstavbu jaderných reaktorů a slibuje podporu pro uhelné elektrárny, aniž by uváděla, jak dosáhne souladu s evropskými pravidly. Zároveň naopak opomíjí konkrétní opatření pro rozvoj komunitní energetiky, která je klíčová pro posilování energetické soběstačnosti obcí, firem a domácností. Neklade také důraz na zapojování lidí do plánování nových zdrojů energie v jejich blízkosti, což ekologické organizace považují za důležité kvůli identifikaci a odstranění nedostatků v projektech i zamezení šíření dezinformací například o dopadech provozu větrných elektráren. Chybí také konkrétní opatření pro snižování energetické chudoby. Vláda navíc stále nevyřešila problém se zastavenou Novou zelenou úsporám, která lidem reálně pomáhala snižovat náklady na energie.
Jiří Koželouh, programový ředitel a vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
„Hospodářská strategie jasně říká, že rozvoj obnovitelných zdrojů musí zrychlit a že má být jejich provoz ekonomicky efektivně podporován. Nepochopitelně však ministr průmyslu Karel Havlíček nahradil konkrétní opatření vymezit ‚akcelerační oblasti‘ vágním opatřením vymezit ‚vhodné oblasti‘. Pokud chce svoji strategii naplnit, bez celkové akcelerace výstavby větrných elektráren – samozřejmě v souladu s ochranou přírody a zdraví lidí – se prostě neobejde. Vláda by každopádně nyní měla na základě své hospodářské strategie odmítnout dezinformace o větrných elektrárnách, které bohužel šíří i někteří vládní poslanci. Naopak je nutné komunikovat s lidmi a samosprávami. Lidé mají právo vznášet své připomínky a projekty musí být přínosné pro obce.“
Kontakty:
Jan Rovenský, energetický expert Hnutí DUHA
jan.rovensky@hnutiduha.cz, 723 623 238
Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020
- Pro psaní komentářů se přihlaste.