Ministrem představený návrh zákona torpéduje záruky zdraví našich lesů

Tisková zpráva Hnutí DUHA

Ministrem představený návrh zákona torpéduje záruky zdraví našich lesů

středa 14. února 2024

Ministrem zemědělství Markem Výborným představený návrh novely lesního zákona celkově výrazně ohrožuje návrat ke zdraví českých lesů, a to i přestože obsahuje několik dílčích zlepšení. Návrh vstupující do mezirezortního připomínkového řízení doslova torpéduje stávající ochranu půdy a biodiverzity ponecháváním části těžebních zbytků a malého počtu stromů na dožití a k zetlení v lesích. Přestože meziročně klesl podíl vysazovaných listnáčů, ministr chce navíc vlastníky nestátních lesů vyjmout z povinnosti vysazovat minimální podíl listnáčů a jedlí (tzv. melioračních a zpevňujících dřevin).  

I když české lesy na mnoha místech trpí degradací půdy, nedostatkem živin a sníženou biodiverzitou, Ministerstvo zemědělství navrhuje zrušit v zákoně zakotvenou povinnost, aby vydalo vyhlášku, která má určit limity minimálního množství ponechání biomasy v lesích kvůli přírodní rozmanitosti a ochraně kvality půdy [1]. Ministerstvo má zákonodárci stanovenou povinnost tuto vyhlášku vydat, dosud tak však neučinilo. Zajistit ochranu biodiverzity a půdy tím, že se lesy po těžbě nebudou vyklízet dohola, ale v lesích zůstane alespoň minimálně nezbytné množství těžebních zbytků a dřeva, přitom ministerstvu nařizuje řada domácích strategií a doporučuje řada evropských [2]. 

Přestože podíl vysazených listnáčů mezi lety 2021 a 2022 klesl o 6,5 % [3], chce nyní ministerstvo zprostit vlastníky nestátních lesů dosavadní povinnosti vysazovat aspoň v minimálním podílu listnáče či jedle [4]. Na skutečnost, že nebudou-li nově obnovené porosty dostatečně pestré, budou se v budoucnosti rozpadat a ohrožovat tak stabilitu lesů, upozorňuje rovněž velké množství platných politik [5].   

Návrh zákona obsahuje několik změn, které připravenost lesů na změnu klimatu mohou zvýšit. Mezi ně patří například prodloužení lhůt pro zalesnění a zajištění holin, což pomůže obnově pestřejších a věkově rozrůzněných lesů. Zvýšení lhůt však není dostatečné.  

Zákon zároveň zavádí rizikový mechanismus platby za ekosystémové služby, kterým mají  majitelům lesů ročně proudit ze státního rozpočtu v součtu miliardy korun. Nebude-li tento mechanismus dobře nastavený, stane se pouze penězovodem státních peněz bez přidaného užitku pro krajinu a obyvatele.

Dostatečnou podporu adaptace lesů na změny klimatu, kterou lidé od novely zákona očekávají, přitom novela nenabízí. V období přicházející změny klimatu je zarážející, že návrh například nezmenšuje maximální povolenou velikost holosečí, i když opuštění holosečného způsobu hospodaření je jedním z nezbytných kroků k zajištění odolnějších lesů. Návrh zákona rovněž nepřináší potřebné úpravy, které by lépe ochránily lesní půdu a vodu před devastací špatným použitím těžké těžební techniky.

Tři roky stará Koncepce státní lesnické politiky do r. 2035 přitom ukládá v lesním zákoně „regulovat odběr biomasy tak, aby neohrožoval stav lesních ekosystémů” a „upravit opatření pro pestrou druhovou skladbu a přirozenou obnovu, uplatnění nepasečných způsobů hospodaření jako předpokladu pro zvýšení druhové a prostorové pestrosti lesů a pro zvýšení infiltrace a retence vody v lesních ekosystémech”. Návrh novely lesního zákona tyto úkoly nejen nenaplňuje, ale jde dokonce přímo proti nim. Zdravotní stav českých lesů je přitom jedním z nejhorších v Evropě [6].


Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl: 

„Je nezbytné, aby zůstala povinnost všechny české lesy směřovat k pestré druhové skladbě alespoň minimálním zákonným podílem listnáčů a jedlí. Pouze finanční podpora jejich výsadby nemusí postačovat, někteří malí vlastníci ji ani nevyužívají. Bez toho hrozí, že budou opět vznikat nemocné monokultury a ty se při příští vlně suchých let rozpadnou.”
„Ministr se nemůže jen tak zbavit povinnosti k ochraně lesní půdy prostřednictvím ponechání biomasy, kterou na něj vložili zákonodárci, a která plyne z řady schválených dokumentů. Než takto špatnou změnu zákona, tak raději žádnou.”

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl: 

„Jeden krok vpřed a dva kroky vzad: návrh ministerstva je velkým zklamáním pro všechny, kdo očekávali, že pomůže zlepšit stav našich lesů a jejich odolnost a adaptovat je na změny klimatu. Ministerstvo se naopak snaží zbavit  povinností chránit lesní půdu, biodiverzitu a zvyšovat pestrost lesů.”

Kontakty:

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 607 185 686, jan.skalik@hnutiduha.cz
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Soňa Barabášová, tisková mluvčí Hnutí DUHA, 734 770 020, sona.barabasova@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Ministerstvo navrhuje zrušit druhou větu § 33 (3), který celý zní: „Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.”

[2] Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 vyžaduje podporu biologických funkcí lesa zejména zvýšením podílu těžebních zbytků a dřeva ponechaného k zetlení, stojícího i ležícího. (str. 67)

Národní akční plán adaptace na klimatickou změnu, 1. aktualizace pro období 2021 - 2025 vyžaduje zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce ponecháváním lesních těžebních zbytků (nehroubí) k zetlení v lesních porostech - ponecháváním stromů na dožití a objemu mrtvého dřeva stanoveného podílem z prováděných hospodářských zásahů. (legislativní a ekonomický úkol č. 2_8.1, gesce MZe) 

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, 1. aktualizace pro období 2021 – 2030 uvádí jako indikátor, jehož růst je potřebný, Objem odumřelého dřeva v lesích. (UN-A-X.05, str. 161)

Lesní strategie EU do roku 2030 s platností v členských státech uvádí, že „Rovněž je třeba se vyhnout odstraňování pařezů a kořenů, které by měly zůstat v lese.“ (str. 13)

Pokyny týkající se zalesňování, opětovného zalesňování a výsadby šetrných k biologické rozmanitosti Evropské komise z roku 2023 uvádí, že je potřebné ponechat mrtvou dřevní hmotu co nejrůznějších druhů a velikostí. (str. 23)

[3] https://hnutiduha.cz/aktualne/smrkem-bylo-osazeno-12-676-hektaru-nejvic-za-poslednich-dvacet-let

[4] Ministerstvo navrhuje upravit odstavec 2 § 24 zákona

[5] Programové prohlášení vlády ČR uvádí, že Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích.

Generel obnovy lesních porostů po kalamitě v etapě III z roku 2020 uvádí, že základním cílem je tvorba smíšených/funkčních porostů s relativně jemnou strukturou smíšení se zastoupením širokého spektra dřevin. 

Zásady státní lesnické politiky v opatření 4 vyžadují podporovat zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa pro zajištění dlouhodobé stability lesa, včetně zvyšování podílu listnatých dřevin v lesních porostech. 

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, 1. aktualizace pro období 2021 – 2030 uvádí Meliorační a zpevňující dřeviny v lesních porostech jako klíčové pro zvládání povodní a přívalových povodní, vydatných srážek a extrémního větru.

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 - 2015 uvádí potřebu zabezpečit podíl dřevin přirozené druhové skladby v hospodářských porostech alespoň v mezích současným zákonem stanoveného procenta melioračních a zpevňujících dřevin. 

Pokyny ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech zavádějí povinnost ve výsadbě ekologicky přizpůsobených druhů nebo druhů odolných vůči změně klimatu v dané biogeografické oblasti, které podle posouzení rizik neohrožují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ani nemají nepříznivý vliv na lidské zdraví.

Lesní strategie EU do roku 2030 vyžaduje, že lesní hospodářské plány by měly zahrnovat posouzení a řízení rizik souvisejících s lesy a rovněž lépe integrovat údaje o biologické rozmanitosti.

[6] https://hnutiduha.cz/aktualne/ceske-lesy-dlouhodobe-chradnou-nejvice-v-evrope-vyrazne-poskozenych-jehlicnanu-je-temer-80


Tento dokument byl vytvořen za finanční podpory projektem BESTbelt Evropské unie. Za obsah tohoto dokumentu nese výhradní odpovědnost Hnutí DUHA a nelze jej za žádných okolností považovat za vyjádření postoje Evropské unie.