Konsolidační balíček by mohl více získat od znečišťovatelů a silněji podpořit šetrné chování či přírodu

16.5.2023 13:49

v souvislosti s tzv. konsolidačním balíčkem, kterým vláda plánuje stabilizovat veřejné finance, připravilo Hnutí DUHA komentář k vybraným opatřením, které mají environmentální dopad. 


  • Téměř všechny vládní návrhy v oblasti změn daní a poplatků jsou z hlediska životního prostředí pozitivní (výjimku tvoří například negativní návrh na zvýšení DPH pro veřejnou dopravu a opravy výrobků), ale žádný z nich není dotažený a nepřinese tolik peněz a takovou motivaci k šetrnému chování, jaké by mohl. Například vláda navrhuje růst těžebních poplatků z vydobytého hnědého uhlí ze 3 na 6 % tržní ceny, přitom analýzy hospodaření hnědouhelných společností opakovaně ukázaly, že je možné zvýšit na 10 %.


  • Na některá zásadní opatření vláda úplně zapomněla. Jedná se například o daňové zvýhodnění biopotravin či obnovitelných zdrojů energie a naopak zvýšení poplatků za znečišťování ovzduší. Tyto poplatky stanovuje zákon o ochraně ovzduší, jehož novela je zrovna v meziresortním připomínkovém řízení a je velmi jednoduché ji doplnit.


  • V oblasti dotací by bylo možné zrušit konkrétní kontraproduktivní dotace v lesnictví. Naopak by se úspory neměly hledat v dotacích směřovaných na podporu biodiverzity a adaptace krajiny na dopady klimatických změn, ani v podpoře ekologického zemědělství. Návrh na úplně zrušení poplatku za podporované zdroje energie (OZE, teplárny, spalování odpadů) by narazil na právní překážky a zcela chybí analýza dopadů.


Jednotlivé vládní návrhy a k nim náležející komentáře uvádíme pro přehled v tabulce níže (a v příloze):


Jiří Koželouh z Hnutí DUHA říká: “Vládní balíček obsahuje z hlediska životního prostředí některé pozitivní body, ale ty jsou všechny nedotažené - navrhuje například zbytečně malý růst těžebních poplatků -  a tedy nepřináší tolik peněz kolik by mohly. Vláda zároveň zapomíná na některé očividné příležitosti, jako jsou vyšší poplatky za znečišťování. Místo toho zvyšuje daňovou zátěž pro vysoce pozitivní činnosti, jako je veřejná dopravy či opravy obuvi a jízdních kol. Potřebujeme promyšlenou reformu daní a poplatků, která se bude soustředit na vyšší zatížení spotřeby, znečišťování a poškozování životní prostředí na jedné straně a úlevy v daňovém zatížení práce a ekologicky prospěšných činností.” 

 

Konsolidační balíček a životní prostředí - analýza a doporučení


Vládní návrh 

Hodnocení Hnutí DUHA

Návrh řešení Hnutí DUHA

Zvýšení spotřební daně z motorové nafty o 1,50 Kč/litr (návrat na původní úroveň před válkou).

Pozitivní, ale nedostatečné. Fosilní paliva je možné zatížit větší daní, která bude blíž skutečným škodám, které způsobuje jejich spalování..

Řešení: větší zvýšení spotřební daně z motorové nafty a zvýšení spotřební daně z benzínu.

Zvýšení (resp. zrušení osvobození) spotřební daně z leteckých pohonných hmot (letecký benzin, kerosen) u vnitrostátních letů.

Pozitivní, ale omezený dopad. Osvobození leteckých paliv fakticky upřednostňuje leteckou dopravu, ale bylo by potřeba zrušit osvobození u mezinárodních letů, což však zatím neumožńuje legislativa EU.

Řešení: jednat na úrovni EU o zrušení osvobození leteckých paliv od spotřební daně i u vnitroevropských a mezinárodních letů. 

Zvýšení DPH u veřejné dopravy z 10 na 12 % a oprav obuvi, kožených výrobků a kol z 10 na 21 % a u palivového dřeva z 15 na 21 %. 

Negativní. Může vést ke zvýšení cen ekologicky šetrné veřejné a cyklistické dopravy, což je ekologicky i sociálně nežádoucí. Stejně nežádoucí efekt je v případě oprav výrobků, kdy dochází k dalšímu znevýhodnění oproti vyhazování a kupování nových.

Řešení: osvobodit veřejnou dopravu a opravy výrobků od DPH (sazba 0 %) a palivové dřevo zařadit do sazby 12 %.

Zvýšení ceny dálniční známky z 1500 na 2300 korun za rok, současná cena byla platná od roku 2012 a propadla se tak její reálná hodnota.

Pozitivní, ale je potřeba doplnit i zvýšením mýtného pro kamiony, které způsobují významnějí opotřebení silnic a zatěžují životní prostředí.

Ŕešení: Zvýšit mýtné pro kamiony na dvojnásobek (po vzoru sousedního Rakouska) a rozšířit systém mýtného na celou silniční síť (aby nedocházelo k objíždění placených úseků).

Zvýšení úhrady z vydobytého hnědého uhlí z 3 na 6 %

Pozitivní, ale nedostatečně navýšení. Hnědouhelné firmy jsou schopny platit více, v minulosti kvůli nízkým sazbám úhrad odtekly miliardy korun na dividendách - ukazuje to analýza výročních zpráv českých hnědouhelných společností 

Řešení: zvýšení na 10 %, jak doporučuje analýza výročních zpráv českých hnědouhelných společností.

Zvýšení úhrady z vydobytých stavebních surovin o 2 procentní body a u silikátových a ostatních surovin o 1 procentní bod.

Pozitivní, ale nedostatečně navýšení

Řešení: Jednorázové výrazné zvýšení a následné zvyšování sazby v průběhu 10 let pro podporu druhotného využití surovin jak doporučuje i dřívější analýza Hnutí DUHA

Zvýšení DPH na sběr, přepravu a skládkování komunálního odpadu z 15 na 21 %.

Pozitivní, ale s dílčím negativní dopadem: zdraží skládkování odpadů, ale další nakládání s odpady bude tedy výhodnější odpadům zcela předcházet. Zároveň však zdraží i recyklaci, bez které se neobejdeme.

Řešení: Doplnit návrh o snížení DPH na výrobky z recyklovaných materiálů. Mimo balíček podporovat odbyt recyklovaných materiálů skrze kritéria veřejných zakázek.

Chybí v balíčku

Návrh HD: Zvýšení energetické daně (resp. zrušení osvobození) ze zemního plynu používaného pro výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách.

Řešení: zrušit část 45, Čl. LXXII, § 8, ods. 1, písm. a), zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, které osvobození od daně z plynu v případě spalování v domácích kotelnách stanoví, zatímco na teplárny využívající stejný zemní plyn se vztahuje povinnost kupovat si emisní povolenky.

Chybí v balíčku

Návrh HD: Snížení energetické daně (resp. rozšířit osvobození) z daně u obnovitelné elektřiny

Řešení: rozšířit v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (část 47, Čl. LXXIV, § 8, ods. 1, písm. a) osvobození od daně z elektřiny pro samovýrobu a zdroje do 30 kW na všechny obnovitelné zdroje.

Chybí v balíčku

Návrh HD: Zvýšení sazby poplatků za znečišťování ovzduší 

Řešení: Zvýšení sazeb poplatku dle původního návrhu novely zákona o ochraně ovzduší z roku 2011, který předložila vláda ODS, který byl posléze v PSP upraven a růst poplatků podle výsledné podoby zákona skončil v roce 2021 a původně navržené zvojnásobení v roce 2022 tak nebylo zrealizováno. 

TZL 14 700 -> 29 400 Kč/t 

SO2 4 900 -> 9 800 Kč/t

NOx 3 900 -> 7 800 Kč/t

VOC 9 800 -> 19 600 Kč/t

Hg 0 -> 40 000 Kč/kg (hodnoty emisí toxické rtuti jsou o 3 řády nižší, než u ostatních polutantů a u největších zdrojů jsou ve stovkách kg/rok)

Každý další rok automatické zvýšení o 10 %.


Hodnoty by ve skutečnosti měly být o hodně vyšší. Dle metodiky MŽP jsou externality (škody způsobené těmito druhy znečištění) přibližně 15x vyšší, než jsou navrhované zvýšení sazby do zákona.


Lze využít aktuální novelu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, která již malý růst poplatků navrhuje (novelizační bod 135 - příloha 9, bod 1.)

Chybí v balíčku

Návrh HD: Snížení DPH na biopotraviny na 0 % (oproti potravinám jako celku, kde dochází ke snížení z 15 na 12 %).

Řešení: Snížení DPH u potravin z 15 na 12 % je z hlediska podpory šetrných přístupů v zemědělství vhodné doplnit snížením DPH u vybrané části - biopotravin - na 0 %.

Chybí v balíčku

Návrh HD: zrušení dotačního titulu Budování lesů odolných klimatické změně 

Řešení: Více než 2 mld. Kč by bylo možné uspořit v rámci Evropského unií financovaného Národního plánu obnovy, pokud by byla zrušena netržní dotace reálně zhoršující ekologický stav lesů. Uspořené prostředky by bylo zároveň možné vložit do upravené podoby titulu Podpora adaptace lesů na změnu klimatu, který by tím pádem nemusel být financován ze zdrojů národního rozpočtu.

Chybí v balíčku

Návrh HD: odložení realizace dotačního titulu Podpora adaptace lesů na změnu klimatu na rok 2024 

Řešení: Ministerstvo zemědělství předpokládá od roku 2022 roční náklad státního rozpočtu ve výši zhruba 3,5 mld. Kč v rámci národní podpory lesnictví, kterou zároveň jednotný trh EU vylučuje. Navržená podoba dotačního titulu zároveň fakticky nevede k adaptaci lesů na změnu klimatu a vede k výrazné netržní podpoře majitelů velkých lesních pozemků. Řešením by bylo dotační titul výrazně přepracovat, aby skutečně vedl k adaptaci lesů na změnu klimatu a vlastníkům lesů jej vyplácet až v takto upravené podobě z dotačních prostředků Evropské unie.    

Snížení dotací v zemědělství

Nelze vyhodnotit, bez konkrétního návrhu.

Řešení: Konkrétní návrhy, v jakých opatřeních hodlá Ministerstvo zemědělství najít úspory jejich zrušením či snížením, není dostupný. Lze tedy jen obecně říci, že úspory by se neměly hledat v dotacích směřovaných na podporu biodiverzity a adaptace krajiny na dopady klimatických změn. Tyto podpory jsou naopak zásadní pro zabránění zvyšování ad-hoc nákladů spojených s klimatickou změnou, jako jsou dopady eroze na stav půdy a okolí (škody 4-10 mld. ročně s potenciálem až na dvojnásobné zvýšení do roku 2030), kompenzace za sucho (miliardy korun v suchých letech, která mohou nastávat častěji), kompenzace za škody hrabošem (mj. důsledek nízké biodiverzity a krajinné struktury - meze, remízky, mokřady atd. - v zemědělské krajině) atd. Podobně by se neměly úspory hledat v podpoře šetrnějších způsobů hospodaření, jako je ekologické zemědělství.

Snížení dotací na podporované zdroje energie (OZE, plynové a uhelné teplárny, energetické využívání odpadů)

Nelze plně vyhodnotit, bez konkrétního návrhu. Spíše negativní.

Řešení: Vláda tvrdí, že část platby za podporované zdroje energie nepřesune ze státního rozpočtu zpet na spotřebitele, ale úplně zruší. Jakkoliv byla podpora zejména fotovoltaických elektráren v letech 2009-2010 (chybou státu) zbytečně vysoká, tak toto řešení by narazilo na právní bariéry (zpětný zásah do závazku státu vůči soukromým osobám, na které už byla zpětně uvalena tzv. solární daň a také pro některé zdroje podpora snížena). Kromě toho vláda nepředložila analýzu dopadů takového kroku, dá se však očekávat, že by nejvíce dopadl například na majitele menších solárních elektráren či zemědělce provozující bioplynové stanice. Nejlepší řešení úspor pro stát je skutečně přesun zastropované platby za podporované zdroje zpět do regulované složky ceny elektřiny, jak tomu bylo před energetickou krizí. Osvobození od platby pak může být jedním z nástrojů cílené pomoci ohroženým domácnostem. Nicméně řešení cen elektřiny spočívá spíše v jiných nástrojích jako jsou úspory a umožnění sdílení levné a čisté lokální elektřiny v rámci komunitní energetiky.