180 miliard korun z EU na obnovu Česka nepřijdou automaticky, vyžadují skutečné změny

Díky schválenému Národnímu plánu obnovy získá Česko v odpovědi na covidovou krizi možnost financovat řadu užitečných projektů, které jsou zároveň příležitostí proměnit naši ekonomiku i krajinu udržitelnějším směrem. Zatímco premiér Andrej Babiš před volbami zdůrazňuje hlavně 180 miliard korun, které má ČR poslat Evropská unie, pro zásadní modernizaci a posun v oblastech, kde dlouhodobě zaostáváme, jako jsou úspory energie nebo zadržování vody v krajině, jsou stejně důležité reformy, kterými Evropská komise využití peněz podmínila. A zdaleka nejde jen o mnohokrát zmiňovaný neřešený střet zájmů.

Prostředky navíc nepřijdou najednou a využití celé částky bude záviset na tom, zda dané reformy a také harmonogram realizace projektů dokáže Česká republika plnit. Právě doplnění celé řady reforem je nejvýznamnějším posunem ve finální verzi plánu obnovy z července 2021. Evropská komise tak v jednáních s resorty nakonec prosadila svou představu, že investice nebudou mít v řadě oblastí dostatečný efekt, pokud je nedoprovodí změna legislativy či posílení kapacit pro plánování a implementaci. 

České domácnosti, obce a malé firmy, zejména na venkově, nedokáží například ve změti úředních předpisů využít všechny příležitosti, které jim dotace na úspory energie nebo obnovitelné zdroje nabízejí. Klíčové je proto zřízení 50 energetických poradenských míst rozesetých po českém venkově v Místních akčních skupinách, která pomohou s vhodným návrhem projektu a administrativou. S pomocí Unie také vznikne 120 energetických společenství, tedy nových subjektů, kde si občané i obce budou sami vyrábět a sdílet energii.

Významným krokem je také začlenění nové komponenty 2.9 zaměřené na investice do krajinných prvků. Kromě investic tam ministerstvo životního prostředí nově doplnilo studie proveditelnosti a projektovou přípravu zádrže vody v krajině, což bylo požadavkem Evropské komise o odborných organizací. To by mělo do budoucna přispět k systémovému uchopení revitalizace krajiny (a tedy řešení sucha a povodní), které v současné době probíhá velmi pomalu a bez celkového plánu.

Národní a krajské Plány odpadového hospodářství budou podle plánu obnovy muset mít za prioritu předcházení vzniku odpadů, recyklaci a opakované použití většiny odpadů, což ministr životního prostředí Brabec dosud účinně odmítal. Nejméně 70 % vznikajícího stavebního a demoličního odpadu, by mělo být znovu využito. Zvláštní podpora směřuje do rozvoje recyklace a tím snižování naší závislosti na dovozu surovin. Půjde zejména o projekty na využití kompostu a digestátu ze zpracování bioodpadu, budování infrastruktury pro recyklaci či úspory vody v průmyslu. 

Úspory v budovách jsou sice ekonomicky nejvýhodnějším dekarbonizačním opatřením - Česko však nezvládá plnit evropské své závazky a dosud využilo pouze 20 % alokovaných prostředků, jak potvrzuje i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu [1]. Z Evropy tak dostaneme podporu pro zateplení tisícovek rodinných domů, ale i státních a obecních budov, nicméně s podmínkou, že zvýšíme ambici a finančně podpoříme pouze projekty, které uspoří minimálně 30 % energie. 

Evropská komise také pošle peníze na snížení plýtvání energií v teplárenských soustavách, ale s podmínkou, že teplárenské kotle napájející soustavy budou do 3 let od uskutečnění projektu vyměněny za zdroje bez uhlí. Česko navíc musí posoudit, jaké budou dopady energetického využívání biomasy na druhovou rozmanitost a na využití půdy a její schopnost vázat uhlík.

Evropské peníze také podpoří elektrifikaci, digitalizaci a rozvoj železnice a městské veřejné dopravy či zvýšení bezpečnosti v dopravě. Podporu získají také projekty nekomerčních i komerčních staveb na území brownfieldů v majetku obcí či krajů. 

Evropská komise zarazila pokusy české vlády přibarvit některá opatření na zeleno a získat tak dotace na projekty, které mohou klimatu a přírodě spíše škodit. Nepodpoří tak nakonec například závlahové systémy, které by odebíraly vodu z toků, kde jí není dostatek. Při pozemkových úpravách půjde finanční podpora na sázení remízků nebo obnovu mokřadů, ale už ne na asfaltování silniček do polí. Evropské peníze podpoří také obnovu lesů po kůrovcové kalamitě, ale s podmínkou, že se bude jednat o druhově a věkově bohaté lesy a nebude v nich probíhat holosečné kácení. Tomu bude Česko muset přizpůsobit také novou lesnickou vyhlášku.

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, řekla: “Odborné organizace po celou dobu přípravy upozorňovaly na to, že dílčí investice nemohou zajistit výrazný kvalitativní posun v zelených oblastech - to, že jsou ve finální verzi plánu po posledních kolech jednání s Evropskou komisí výrazně zastoupeny také reformní opatření ať už ve formě legislativy, posílení odborné kapacity, hodnocení dopadů nebo strategického plánování, je proto zásadním posunem k lepšímu.”

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: “Evropská unie pošle peníze na projekty, které sníží naši závislost na fosilních palivech, jedovatých chemikáliích či dovážených surovinách.  Podpoří rozvoj bezpečnější a pohodlnější veřejné dopravy, využitím brownfieldů omezí zbytečné ničení půdy a přírody. Tahanice kolem přípravy ale nasvědčují tomu, že projekty prospěšné drtivé většině Čechů a Češek mají větší podporu v Bruselu, než u naší vlády.”

Poznámky:

[1] Nejvyšší kontrolní úřad: Energetické úspory u veřejných budov se nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze. TZ k závěrům kontrolní akce.

https://www.nku.cz/scripts/detail.php?id=11784