Miliardář Tykač žádá největší výjimky z ochrany zdraví pro své staré uhelné elektrárny
Po ústním jednání vypracují úředníci rozhodnutí, které by měl krajský úřad do několika týdnů vydat. Proti rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat a v druhé instanci by rozhodovalo Ministerstvo životního prostředí. Počerady potřebují výjimku získat do srpna 2021, kdy nové limity (schválené v roce 2017) vstupují v účinnost. V případě, že nebudou mít v té době platnou a účinnou výjimku a nebudou splňovat limit, musí provoz uzavřít.
Podobné požadavky (3,5krát vyšší limit pro rtuť, a to dokonce na 8 let) prosazuje stejná firma již dva roky pro svoji druhou elektrárnu ve Chvaleticích [2]. Ta je přitom největším českým zdrojem rtuti do ovzduší [3], hned za ní následují právě Počerady, které jsou pro změnu největším zdrojem oxidu uhličitého [4] či oxidů dusíku [5] a podle kritéria schváleného Uhelnou komisí by měly být odstaveny jako první z českých uhelných zdrojů [6]. Obě elektrárny přitom v součtu vyrobí za rok méně elektřiny, než kolik se jí z ČR vyveze [7].
Další elektrárny jako Prunéřov, Tušimice a Ledvice (vše ČEZ) nebo velké teplárny jako Opatovice a Komořany (obě EPH), Trmice a Mělník I (obě ČEZ) či Vřesová (Sokolovská uhelná) žádají méně rozsáhlé a kratší výjimky. Některé elektrárny plánují skončit (Mělník III) nebo naopak limity splnit (Dětmarovice).
(1) Teplárny a závodní energetiky nejsou řazeny podle emisní intenzity dle kritéria Uhelné komise. Emisní intenzita tepláren je obecně nižší, než elektráren.
Pokud by byly všechny výjimky uděleny, umožnilo by to provozovatelům vypustit v až 1 636 kg rtuti ročně navíc, oproti zákonným limitům. Zhruba čtvrtinu z tohoto množství by tvořila právě výjimka pro Počerady.
Žádost o výjimku z limitů pro ochranu ovzduší před znečišťováním z uhelné elektrárny Počerady nemá základní zákonný důvod, snížení znečištění totiž nebrání nevýhodná zeměpisná poloha ani zvláštní technická charakteristika [8]. Čtyřnásobné překročení limitu pro toxickou rtuť je navíc v rozporu s Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí, který doporučuje maximální výjimku ve výši necelého trojnásobku limitu [9]. Firma ČEZ (která vypracovala původní žádost o výjimku), i firma Sev.en Energy přitom tají, jakým způsobem bude po uplynutí výjimky dosaženo splnění limitů, což je opět v rozporu s Metodickým pokynem MŽP [10].
Společnost Vršanská uhelná, a.s., která je novým vlastníkem elektrárny Počerady, pravidelně poskytuje Ústeckému kraji dary v řádu milionů korun. [11] Účastníci řízení proto namítali, že je krajský úřad Ústeckého kraje podjatý a neměl by ve věci rozhodovat. Ministerstvo životního prostředí jejich námitce nevyhovělo, budou ji však moci znovu uplatnit v rámci případné správní žaloby proti rozhodnutí o výjimce.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Zdraví lidí, ochrana klimatu i energetická koncepce státu mají jít z cesty zejména firmě Sev.en Pavla Tykače. Ta požaduje aby stát toleroval zdaleka nejvyšší emise rtuti, jen proto, aby mohla pokračovat v byznysu založeném na povrchové těžbě uhlí a jeho pálení v zastaralých a plýtvaných elektrárnách, vyrábějících elektřinu na vývoz. Udělení nehorázně rozsáhlé výjimky pro elektrárnu Počerady by však šlo proti veřejnému zájmu i proti právním předpisům, jejichž dodržování mají úřady povinnost hájit a kontrolovat.”
Lukáš Hrábek z Greenpeace ČR řekl:
“Firmy uhlobarona Pavla Tykače jsou velmi silnými hráči, kteří dokážou ovlivňovat nejen regionální, ale i celostátní energetickou agendu. Je těžké si představit, že úředníci kraje budou aktivně prosazovat dodržování emisních limitů a odmítnou udělení výjimky pro elektrárnu Počerady proti vůli Vršanské uhelné, která leje do krajského rozpočtu miliony korun jako všimné. Krajský úřad je podle nás podjatý a o výjimce pro Počerady by se mělo rozhodovat jinde, na neutrální půdě.”
Laura Otýpková, právnička Frank Bold, řekla:
“Výjimky z emisních limitů mají být jen ojedinělým a dočasným řešením. Jejich povolení je možné jen za splnění přísných zákonných podmínek a požadavků metodiky ministerstva životního prostředí. V případě elektrárny Počerady ale tyto podmínky naplněny nejsou - navržený limit je příliš vysoký, není jasné, zda ani jak se budou emise postupně snižovat a provozovatel navíc část podkladů žádosti tají jako obchodní tajemství. Krajský úřad by proto měl žádost zamítnout.”
Poznámky pro editorky a editory:
[1] Žádost konkrétně navrhuje zvýšení množství rtuti ze 7 na 28 mikrogramů na metr krychlový https://www.hnutiduha.cz/aktualne/cez-chce-vypoustet-z-elektrarny-pocerady-4x-vice-toxicke-rtuti-nez-je-limit-na-ochranu
[2] Žádost o výjimky pro Chvaletice byla podána dne 28. 12. 2018. Ústní jednání v Pardubicích se konalo 1. 4. 2019. V červenci 2019 vydal Krajský úřad Pardubického kraje rozhodnutí o výjimce, které na základě odvolání zrušilo v listopadu 2019 Ministerstvo životního prostředí. Nové řízení vede Krajský úřad Olomouckého kraje (neboť Pardubický kraj se označil za podjatý a MŽP řízení přesunulo), který srpnu 2020 opět schválil výjimku v podobném rozsahu jako předchozí. Ekologické a právnické organizace se proto v září 2020 odvolaly. Nyní běží odvolací řízení na MŽP.
[3] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nejvice-rtuti-do-ovzdusi-loni-vypustila-elektrarna-chvaletice/1943213
[4] https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/ek-nejvice-oxidu-uhliciteho-v-cesku-vypustila-elektrarna-pocerady.A200415_144034_energetika_ele
[5] V roce 2019 to bylo 4 588 tun - Integrovaný registr znečiťování - data 2019: https://portal.cenia.cz/irz/formularUnikyPrenosy.jsp, vybrat jen oxidy dusíku (NOx/NO2)
[6] https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/11844/ekologicke-organizace-zverenily-odmitany-seznam-elektraren-k-odstaveni-podle-kriterii-uhelne-komise/
[7] V roce 2019 se z ČR vyvezlo o 13 TWh více elektřiny, než se dovezlo http://www.eru.cz/documents/10540/5381883/Ctvrtletni_zprava_2019_IV_Q.pdf/78ade820-c6b2-41e0-8a72-56bd8d20a94d (str. 6 v tabulce nahoře)
Elektrárna Počerady vyrobí ročně maximálně 5,3 TWh, dle prezentace ČEZ pro investory a analytiky z 4. 10. 2019. Elektrárna Chvaletice vyrobila dle veřejného sdělení společnosti Seven Energy v roce 2018 rekordní množství 4,7 TWh.
[8] Podle zákona o integrované prevenci lze totiž výjimku z emisních limitů udělit pouze, pokud je jejich dosažení nepřiměřeně nákladné, a to z důvodu zvláštní technické charakteristiky zařízení nebo jeho zeměpisné polohy. Ani jednu z těchto podmínek provozovatel u elektrárny Počerady neprokázal.
[9] Navržený emisní limit pro rtuť ve výši 28 µg/m3 je čtyřnásobkem emisního limitu dle závěrů o BAT (nejlepší dostupné techniky). Metodický pokyn MŽP (str. 4) říká: „lze obecně považovat za vhodné dosažení hodnot, které byly v procesu tvorby příslušného BREF a závěrů o BAT akceptovány Evropskou komisí jako relevantní pro vymezenou skupinu zařízení, ale nebyly z nejrůznějších důvodů v BAT zohledněny – jedná se o tzv. accepted split views…“ Tyto „accepted split views“ stanoví jako nejvyšší přijatelný emisní limit pro Hg koncentraci ve výši 20 µg/m3. Navíc i lobbistické sdružení uhelných společností EURACOAL navrhovalo při přípravě nových limitů emisní limit ve výši až 20 µg/m3.
[10]
Podle Metodického pokynu MŽP by výjimka „měla být vždy časově ohraničena a mělo by být zřejmé, že po uplynutí této doby bude zařízení provozování v souladu s požadavky BAT, bude nahrazeno novým, případně bude zcela vyřazeno z provozu.“ (str. 10 MP MŽP) Jinými slovy, provozovatel by měl v řízení prokázat, že má jasný plán, jak se zařízením po konci platnosti výjimky naloží. Provozovatel však v žádosti sám přiznává, že nemá žádnou představu, zda a za jakých podmínek bude zařízení v dalších letech provozováno. Provozovatel tedy postupuje v rozporu s Metodickým pokynem MŽP, když neuvádí, jakým způsobem bude zařízení provozováno po dobu výjimky a po jejím skončení. Žádost není dostatečně jasná, aby z ní mohl krajský úřad posoudit, jaký způsob dalšího provozu zařízení vlastně povoluje. Tento zásadní nedostatek jednak znemožňuje udělení výjimky a zároveň zcela kompromituje celé odborné posouzení, které je vystavěno na zjevně nepotvrzených východiscích.
[11]
Dle údajů z registru smluv jde například o tyto dary:
6 000 000 Kč (15. 7. 2020)
2 000 000 Kč (15. 7. 2020)
5 000 ks respirátorů v hodnotě 232 300 Kč (27. 3. 2020)
2 000 000 Kč (3. 12. 2019)
3 500 000 Kč (10. 10. 2018)
2 000 000 Kč (13. 10. 2017)
|