Sněmovna udělala první krok k přerušení penězovodů z uhelných dolů do daňových rájů

Poslanci a poslankyně právě pustili přes 1. čtení novelu horního zákona. Vláda v ní navrhuje zrušení moratoria (byť bohužel odsouhlasila těžařům konec až na konci roku 2021) na zvyšování těžebních poplatků. Navrhuje také povinnost shromáždit všechny zákonem určené prostředky na rekultivaci území po těžbě na speciální vázaný účet (nyní je část peněz virtuálně v účetnictví těžebních firem a může tedy zmizet jako mávnutím kouzelného proutku).

Podle analýzy výročních zpráv těžebních společností [1] jsme v situaci, kdy nízké poplatky z vydobytého hnědého uhlí (1,5 % tržní ceny do roku 2016 a cca 3,5 % od roku 2017) přinesly státu 2,3 miliardy korun za vytěžení jeho majetku. Při sazbě 10 %, což je dle horního zákona maximum, by stát získal v období 2009-2017 17,4 mld. Kč, tedy o 15 miliard více.

Analýza ukázala, že nízké poplatky z vytěženého hnědého uhlí byly doprovázeny enormními výplatami dividend. Šlo celkem o více než 42 miliard korun. Většinu vyplatily svým majitelům společnosti bývalé Mostecké uhelné Pavla Tykače a jeho společníků. Tyto firmy poslaly svým majitelům 22 miliard korun, zatímco státu odvedly na těžebních poplatcích jen 0,7 miliardy.

Nadměrné zisky uhelných firem - které chce vláda zredukovat ve prospěch státu - dnes na prvním čtení hájili poslanci a poslankyně ODS a KSČM a také poslanec ČSSD Petr Dolínek. Poslanec Dominik Feri z TOP 09 naopak navrhl posílat více peněz z vybraných poplatků zpět do obcí a krajů postižených těžbou. Před odlivem peněz varoval poslanec Jiří Kohoutek (SPD). Ministr průmyslu Karel Havlíček vládní návrh hájil a připustil debatu o větším podílu obcí a regionů na výnosech z poplatků.

Jiří Koželouh, vedoucí programu energetického a klimatického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Z firem bývalé Mostecké uhelné společnosti odteklo 22 miliard korun na dividendách do daňového ráje na Kypru a stát získal na těžebních poplatcích 0,7 miliardy. Poslanci a poslankyně učinili první nutný krok k tomu, aby takové ožebračování státu skončilo. Teď však jde o to, aby odolali tlaku těžebních firem na změny novely, které by jim výhodný byznys zachovaly. Naopak by naši volení zástupci a zástupkyně mohli navrhnout přesun peněz z těžebních poplatků do obcí a regionů zasažených těžbou, jak ostatně někteří poslanci v prvním čtení zmiňovali a ministr Karel Havlíček připustil, že se o tom může vést debata. Dodrží nejen ministr Havlíček, ale také premiér Babiš svůj slib, že novelu prosadí a těžařům už nepůjdou na ruku? Budeme to pozorně sledovat.”

Kontakty:
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/02/shrnuti_an...