Schizofrenie na Ministerstvu zemědělství. Čerstvou novelou zákona o myslivosti ohrožuje budoucnost našich lesů
19.12.2019 13:25
Do meziresortního připomínkového řízení dnes Ministerstvo zemědělství předložilo návrh novely, který nejen že neřeší stávající problémy myslivosti, ale naopak další přináší: především ruší povinnost stanovovat minimální a normované stavy zvěře tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří či znemožňuje způsob plánování míry lovu podle zdravotního stavu lesů.
Odborníci se již mnoho let shodují, že vysoké stavy zvěře jsou hlavní překážkou v budování pestrých a odolných lesů. Srnci, jeleni a další spárkatá zvěř poničí většinu zejména vysázených mladých listnáčů a jedlí i přirozeného zmlazení lesů. V některých lokalitách zničí dokonce veškeré mladé stromky [1]. Situaci do velké míry vyřešila novela zákona o lesích a zákona o myslivosti přijatá v listopadu, která nastavila pravidla pro plánování lovu tak, aby brala v potaz potřeby obnovy lesa [2]. Dnes představený návrh Ministerstva zemědělství ale počítá s navrácením situace do původního - dlouhodobě nefunkčního - stavu [3]. Ministr Miroslav Toman to ještě před potvrzením předešlé novely Senátem slíbil předsedovi Českomoravské myslivecké jednoty [4].
Zcela proti deklarovanému smyslu této novely, která má dle důvodové zprávy omezit negativní vliv spárkaté zvěře na lesy, chce Ministerstvo zemědělství v novele mysliveckého zákona vypustit klíčovou větu, že “uživatel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby, a zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří”. Také chce zrušit nezávislé posouzení míry poškození lesů zvěří, podle kterého by pak byl konkrétní plán lovu stanoven a státní správou potvrzen. Právě tato ustanovení doplnil do mysliveckého zákona před dvěma měsíci Parlament, aby myslivecké hospodaření vedlo k rovnováze mezi stavem lesů a početností spárkaté zvěře. Bez toho nebude možné poškozené lesy obnovit v pestré druhové skladbě. Ruší se také povinnost myslivců zakládat remízky a úkryty pro zvěř.
Ministerstvo dále navrhuje, aby byl plán lovu stanoven dohodou mezi držitelem (tj. majitelem) a uživatelem honitby (tj. např. mysliveckým sdružením nebo podnikatelem, který si honitbu pronajal). Nenajdou-li shodu, má stanovit plán lovu orgán státní správy myslivosti. Tento model ale dvacet let nefungoval a napravila ho až novela, schválená před dvěma měsíci. Každý vlastník má totiž jiný názor a jiný zájem a většina vlastníků na venkově nechce mít s myslivci spory a vyhrocené vztahy. Výsledek případných sporů pak často ovlivňovaly osobní vazby mezi státní správou myslivosti a myslivci.
Ve výčtu navrhovaných úprav naopak zcela chybí také další potřebné změny, po nichž již řadu let volají myslivci, vlastníci pozemků i ochránci přírody: například snížení minimální výměry honitby, vyplácení kompenzací za škody způsobené zvěří pouze šetrně hospodařícím zemědělcům, omezení pronájmu honiteb v lesích v majetku státu, zákaz norování lišek či nastavení funkčního systému senosečí. S otevřením zákona o myslivosti lze proto v příštích měsících očekávat náročnou a dlouhou debatu o všech výše uvedených tématech.
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA, řekl:
“Ministerstvo zemědělství si zahrává se svou důvěryhodností. Nedávno přijaté pozitivní změny chce vrátit do starých kolejí a dál tak přihlížet enormním škodám v lesích a na zemědělské půdě. Zákon o myslivosti potřebuje zcela novou koncepci. Do doby, než bude přepracován, je nutné udržet nedávno přijaté změny a doplnit je o další důležité prvky, které pomohou při záchraně naší krajiny: snížit minimální výměry honiteb, zabránit ilegálnímu lovu chráněných druhů, které zákon o myslivosti považuje za zvěř, zaměřit se více na redukci stavů přemnožených druhů zvěře, nastavit restrikce pro přikrmování a vnadění zvěře, omezit pronájem honiteb v lesích v majetku státu.”
Kontakty:
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina, Hnutí DUHA, 606 078 021, jiri.benes@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Podle poslední Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky (2015) bylo celkové poškození mladých stromků 58,7 % - tj o 15 % více než v roce 2010 a odhaduje se, že od roku 2015 dochází k dalšímu nárůstu poškození mladých kultur. Meliorační a zpevňující dřeviny (tj. listnáče a jedle) jsou poškozované zvěři více než smrky – průměrně jich je poškozeno 64 %. Medián je 74,7 – tzn., že na polovině území ČR je poškozeno více než 75 % mladých listnáčů a jedlí. Percentil 75 je 97,1, tzn., že na čtvrtině území republiky jsou zvěří poškozené skoro všechny MZD - mladé listnáče a jedle (97,1 %).
[2] více na: https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/tiskove-zpravy/senat-dnes-schvalil-novelu-lesniho-zakona-obsahuje-nekolik-pozitivnich-uprav
[3] navržené znění novely zákona o myslivosti včetně důvodové zprávy dostupné na:
https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSBJYCUM9A
[4] více na:
https://www.cmmj.cz/mze-se-s-myslivci-dohodlo-na-novele-zakona-o-myslivosti/
Odborníci se již mnoho let shodují, že vysoké stavy zvěře jsou hlavní překážkou v budování pestrých a odolných lesů. Srnci, jeleni a další spárkatá zvěř poničí většinu zejména vysázených mladých listnáčů a jedlí i přirozeného zmlazení lesů. V některých lokalitách zničí dokonce veškeré mladé stromky [1]. Situaci do velké míry vyřešila novela zákona o lesích a zákona o myslivosti přijatá v listopadu, která nastavila pravidla pro plánování lovu tak, aby brala v potaz potřeby obnovy lesa [2]. Dnes představený návrh Ministerstva zemědělství ale počítá s navrácením situace do původního - dlouhodobě nefunkčního - stavu [3]. Ministr Miroslav Toman to ještě před potvrzením předešlé novely Senátem slíbil předsedovi Českomoravské myslivecké jednoty [4].
Zcela proti deklarovanému smyslu této novely, která má dle důvodové zprávy omezit negativní vliv spárkaté zvěře na lesy, chce Ministerstvo zemědělství v novele mysliveckého zákona vypustit klíčovou větu, že “uživatel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby, a zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří”. Také chce zrušit nezávislé posouzení míry poškození lesů zvěří, podle kterého by pak byl konkrétní plán lovu stanoven a státní správou potvrzen. Právě tato ustanovení doplnil do mysliveckého zákona před dvěma měsíci Parlament, aby myslivecké hospodaření vedlo k rovnováze mezi stavem lesů a početností spárkaté zvěře. Bez toho nebude možné poškozené lesy obnovit v pestré druhové skladbě. Ruší se také povinnost myslivců zakládat remízky a úkryty pro zvěř.
Ministerstvo dále navrhuje, aby byl plán lovu stanoven dohodou mezi držitelem (tj. majitelem) a uživatelem honitby (tj. např. mysliveckým sdružením nebo podnikatelem, který si honitbu pronajal). Nenajdou-li shodu, má stanovit plán lovu orgán státní správy myslivosti. Tento model ale dvacet let nefungoval a napravila ho až novela, schválená před dvěma měsíci. Každý vlastník má totiž jiný názor a jiný zájem a většina vlastníků na venkově nechce mít s myslivci spory a vyhrocené vztahy. Výsledek případných sporů pak často ovlivňovaly osobní vazby mezi státní správou myslivosti a myslivci.
Ve výčtu navrhovaných úprav naopak zcela chybí také další potřebné změny, po nichž již řadu let volají myslivci, vlastníci pozemků i ochránci přírody: například snížení minimální výměry honitby, vyplácení kompenzací za škody způsobené zvěří pouze šetrně hospodařícím zemědělcům, omezení pronájmu honiteb v lesích v majetku státu, zákaz norování lišek či nastavení funkčního systému senosečí. S otevřením zákona o myslivosti lze proto v příštích měsících očekávat náročnou a dlouhou debatu o všech výše uvedených tématech.
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA, řekl:
“Ministerstvo zemědělství si zahrává se svou důvěryhodností. Nedávno přijaté pozitivní změny chce vrátit do starých kolejí a dál tak přihlížet enormním škodám v lesích a na zemědělské půdě. Zákon o myslivosti potřebuje zcela novou koncepci. Do doby, než bude přepracován, je nutné udržet nedávno přijaté změny a doplnit je o další důležité prvky, které pomohou při záchraně naší krajiny: snížit minimální výměry honiteb, zabránit ilegálnímu lovu chráněných druhů, které zákon o myslivosti považuje za zvěř, zaměřit se více na redukci stavů přemnožených druhů zvěře, nastavit restrikce pro přikrmování a vnadění zvěře, omezit pronájem honiteb v lesích v majetku státu.”
Kontakty:
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina, Hnutí DUHA, 606 078 021, jiri.benes@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Podle poslední Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky (2015) bylo celkové poškození mladých stromků 58,7 % - tj o 15 % více než v roce 2010 a odhaduje se, že od roku 2015 dochází k dalšímu nárůstu poškození mladých kultur. Meliorační a zpevňující dřeviny (tj. listnáče a jedle) jsou poškozované zvěři více než smrky – průměrně jich je poškozeno 64 %. Medián je 74,7 – tzn., že na polovině území ČR je poškozeno více než 75 % mladých listnáčů a jedlí. Percentil 75 je 97,1, tzn., že na čtvrtině území republiky jsou zvěří poškozené skoro všechny MZD - mladé listnáče a jedle (97,1 %).
[2] více na: https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/tiskove-zpravy/senat-dnes-schvalil-novelu-lesniho-zakona-obsahuje-nekolik-pozitivnich-uprav
[3] navržené znění novely zákona o myslivosti včetně důvodové zprávy dostupné na:
https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSBJYCUM9A
[4] více na:
https://www.cmmj.cz/mze-se-s-myslivci-dohodlo-na-novele-zakona-o-myslivosti/
|
|
