Novela zákona o drahách může vést ke kácení stovek tisíc zdravých stromů
Možnost pádu stromu na trať vyvolává oprávněné obavy, nejen mezi cestujícími, ale také u strojvedoucích. Železniční síť by měla fungovat s co nejmenšími obtížemi, hladce a rychle. Především proto, že se jedná o jeden z nejekologičtějších a nejspolehlivějších přepravních prostředků. I s ohledem na tyto argumenty současná praxe umožňuje nutné kácení u tratí provádět bez omezení. Je to orgán ochrany přírody, kdo případně musí zdůvodnit zachování stromu a drážní úřad s tím musí souhlasit. Poslanci a poslankyně ale v novele drážního zákona navrhli tuto formulaci v § 10 změnit. Nově by bylo v zákoně stanoveno, že všechny stromy v okolí dráhy jsou nebezpečné. Z toho vyplývá povinnost je odstranit.
Data o srážkách vlaků se stromy eviduje Drážní inspekce. Její statistiky za několik posledních let uvádějí desítky srážek vlaků se stromy ročně, při nichž došlo ke zraněním jen ve výjimečných případech [1]. V porovnání rozsahu těchto škod s jinými konflikty, ve kterých naše životní prostředí a doprava interagují, se však tyto škody jeví jako zanedbatelné. Jen v roce 2018 byly při střetech automobilů se zvířaty usmrceny 3 osoby, dalších 19 osob bylo zraněno těžce a 150 osob lehce. Celkový počet těchto dopravních nehod se v loňském roce zastavil na čísle 12 871 [2].
Změny v § 10 se však výraznou měrou dotknou majitelů lesních pozemků. Budou nuceni vykácet mnohdy několik desítek metrů široký pás lesa často v předmýtním věku. To znamená, že dřevo z pokácených stromů prodají za mnohem nižší cenu, než se kterou kalkulovali (nehledě na výrazný pokles cen dřeva v souvislosti s kůrovcovou kalamitou). Jednoduše proto, že strom pokácí dříve, než dosáhne tržně nejžádanějších parametrů. Ale to není vše. Lesní zákon majitelům těchto pozemků přikazuje vytěženou plochu znovu zalesnit. Vznikne z toho začarovaný kruh. Majitelé lesa budou nuceni vynakládat značné finanční prostředky na výsadbu a ochranu malých stromků. Ovšem pokácet je budou muset ve chvíli, kdy by se jen špička stromku při svém teoretickém pádu mohla dotknout kolejnice. To zaručuje značnou dlouhodobou finanční ztrátu všem majitelům lesních pozemků podél železnice.
V době rozsáhlého hynutí smrkových porostů, které posledních několik let postupuje naší krajinou, bychom měli být rádi za každičký vitální strom. Novela zákona o drahách však chce k desítkám milionů vytěžených kubíků kalamitního dřeva přidat i další statisíce zdravých stromů.
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA, řekl:
“Stromy mají být pokáceny pouze na základě místa svého růstu. Tato kolektivní vina je chybná po formální i faktické stránce. S rozsáhlým kácením stromů podél železničních tratí se svezou i stromy ve městech podél tramvajových, trolejbusových a lanovkových tratí. Pokud budeme chtít řešit nehody na silnicích způsobené srážkami se zvířaty obdobnou logikou, k jakým krokům budeme muset přistoupit? Vystřílením všech zvířat? Stavbou plotů podél všech silnic? Nebo snad vybudovaním podzemní silniční sítě?”
Kontakty:
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina, Hnutí DUHA, 606 078 021, jiri.benes@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] údaje Drážní inspekce ke srážkám vlaků se stromy:
|