Hnutí DUHA uspělo, rezervace Břehyně-Pecopala je zachráněna. Další destruktivní těžbu už Správa CHKO nepovolila

Hnutí DUHA uspělo v úsilí o zastavení destruktivní těžby v Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku [1]. Masivní těžba smrků, která ji v posledních dvou letech ničila, již nebude pokračovat a celá rezervace by měla minimálně do konce roku 2021 zůstat bez destruktivních těžebních zásahů. Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj napodruhé změnila podmínky výjimky [2], na jejímž základě Vojenské lesy a statky v uplynulých dvou letech vytěžily z přísně chráněné rezervace tisíce kubíků dřeva [3] a vytvořily rozsáhlé holoseče [4] zejména ve vzácné nížinné smrčině – reliktu severské tajgy, která díky specifickým podmínkám přežila ve střední Evropě od konce doby ledové [5].

Nové rozhodnutí Správy je tak v souladu se stanoviskem Ministra životního prostředí Richarda Brabce, který Hnutí DUHA v květnu oznámil, že celé území národní přírodní rezervace bude ponecháno bez zásahu [6].

Těžba v rezervaci a v prvních a druhých zónách chráněné krajinné oblasti, která v roce 2018 prudce vzrostla – více než třicetinásobně – probíhala s tichým souhlasem Správy chráněné krajinné oblasti, která bez účasti veřejnosti schválila žádost Vojenských lesů a statků, aniž by posoudila, zda těžba negativně neovlivňuje unikátní nížinné smrčiny, které jsou součástí soustavy evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Legálnost tohoto postupu stále prošetřuje Česká inspekce životního prostředí.

Těžba byla zcela v rozporu s posláním chráněných území, vědeckými poznatky o dynamice smrkových lesů i koncepčními materiály Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [7]. Vojenské lesy a statky zásah zdůvodňovaly potřebou regulovat kůrovce a zabránit jeho šíření. Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen [8].

NPR Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků. Těžba dřeva probíhala především v okolí Břehyňského rybníka, kde se nachází zhruba 160 hektarů podmáčených a rašelinných smrčin [9]

Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl:

“Nové rozhodnutí Správy vítáme. Jen je škoda, že přišlo až poté, co byla značná část podmáčených smrčin, které jsou pozůstatkem holocenní tajgy, nenávratně zničena. Při současné pokračující smrkové kalamitě je Břehyně smutným mementem pomýlené snahy likvidace kůrovce v nejpřísněji chráněných územích a opomenutí faktu, že důvod masivní kalamity je především v dlouhodobě špatném způsobu hospodaření v hospodářských lesích. Budeme apelovat na Českou inspekci životního prostředí a případně také na Evropskou komisi, aby důkladně prošetřila legálnost těžby a případ se nestal precedentem pro beztrestné ničení dalších lesních chráněných území, o které v současné době žádají například Lesy ČR v Jeseníkách“.

Kontakty:
Miroslav Kutal, koordinátor programu ochrany šelem, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí, 604 131 131, ales.miklik@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] http://hnutiduha.cz/aktualne/masivni-tezba-dreva-nici-nejprisneji-chrane...

[2] Nové rozhodnutí Správy CHKO Kokořínské-Máchův kraj je možné stáhnout zde:
https://drive.google.com/file/d/1HkEn-HoGOK9XkpZ5aVWq9MPT6p654mo9/view?u...

[3] Data o těžbě Vojenských lesů a statků v NPR Břehyně-Pecopala a v 1. a 2 zónách CHKO Kokořínsko-Máchův kraj dle Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj: rok 2017: 332 m3 dřeva, rok 2018: 9251 m3.  V roce 2019 Správa schválila těžbu 10 100 m3

[4] Mapa odhadovaných těžeb ve vybraných biotopech evropského významu. Podle poslední aktualizace vrstvy mapování biotopů, volně dostupné na serveru AOPK ČR, je v NPR Břehyně- Pecopala 131 ha podmáčených smrčin (biotop L9.2B) se 100% zastoupením biotopu a dalších 24 ha, kde jsou podmáčené smrčiny zastoupeny mozaikovitě od 50 % do 80 %. Oproti tomu kulturní jehličnaté porosty (biotop X9A) v části NPR v okolí Břehyňského rybníka zaujímají jen 14,2 hektarů. Kategorie X9A však zahrnuje i borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá, rozsah uměle vysázených smrčin uvnitř NPR bude tedy ještě menší. Podle našeho zjištění se 19,8 hektarů vytěžených ploch nacházelo přímo v podmáčených smrčinách (L9.2B), 4,2 ha v mozaice podmáčených smrčin a jiných biotopů a jen 0,8 ha v nepůvodních jehličnatých kulturách. Námi zmapované těžby zahrnují i plochy, které byly vytěžené v minulých letech (X10) a další typy lesů (bory, mokřadní olšiny).

[5] J. Sádlo, P. Petřík, B. Boublík, 2012: Bory v reliktním ekosystému nížinné tajgy na Dokesku. Ochrana přírody 67 (12): 8–11. Dostupné online:  http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/bory-v-rel...

[6] Dopis ministra Brabce možné stáhnout zde:
https://drive.google.com/file/d/12BLK34RHAMf39v76WjhzeLN1dB8Okjkj/view?u...

[7] Například na webu AOPK ČR věnované Evropsky významné lokalitě Jestřebsko-Dokesko, do níž spadá I NPR Břehyně-Pecopala, se píše: „L9.2B Podmáčené smrčiny. Management: Zamezit jakékoliv hospodářské činnosti.”
(http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=...)
Dále například Míchal a Petříček se v publikaci vydané přímo Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Péče o chráněná území. II.: Lesní společenstva na str. 460– 463 podrobněji věnují asanaci kůrovce v rezervacích (MZCHÚ – maloplošná zvláště chráněná území):
„Lesní MZCHÚ se zastoupením smrku tvoří zlomek procenta smrkových kulticenóz, takže vzájemný vztah kůrovcové kalamity v hospodářských a chráněných smrkových porostech téhož lesního komplexu je převážně jednosměrný a smrkové monokultury, výjimečně predisponované k přemnožení kůrovce, se obvykle stávají zdrojem ohrožení MZCHÚ. Tvrzení, že spontánní vývoj kůrovce v MZCHÚ s porosty přírodního lesa může být „spouštěcím faktorem“ kůrovcové kalamity v kulticenózách, které MZCHÚ obklopují, lze s pravděpodobností blížící se nule odmítnout jako nedoložené.“

[8]  Wichmann L., Ravn P. H., 2001: The spread of Ips typographus (L.) (Coleoptera, Scolytidae) attacks following heavy windthrow in Denmark, analysed using GIS. Forest Ecology and Management 48, 1-3: 31–39.
Kautz M, Dworschak K, Gruppe A, Schopf R, 2011: Quantifying spatio-temporal dispersion of bark beetle infestations in epidemic and non-epidemic conditions, Forest Ecology and Management 262: 598-608

[9] http://kokorinsko.ochranaprirody.cz/mzchu/npr-brehyne-pecopala/ a Plán péče o Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala na období 2018–2024