Státní podnik Lesy ČR v letech 2010-2018 vytvořil čistý zisk téměř 35 miliard korun. I přesto požaduje po Agentuře pro ochranu přírody a krajiny (AOPK) každý rok finanční kompenzace v řádu desítek až stovek milionů za ztížení lesnického hospodaření [1]. Nedostatek financí v rozpočtu nutí AOPK vydávat rozhodnutí, která povolují velkoplošnou těžbu v chráněných územích.

Na praxi, kdy si jeden státní podnik přikrášluje výsledky hospodaření na úkor jiné státní organizace, v poslanecké sněmovně upozornili Eva Fialová a Jan Schiller (oba ANO). Požadují změnu v lesním zákoně, která ukončí nesmyslné přesypávání státních peněz mezi dvěma resorty. Požadavek na tuto úpravu je součástí balíčku pozměňovacích návrhů “Pekarová-Fialová-Holomčík”, který vychází z Programového prohlášení vlády, Národního lesnického programu, ze Zásad státní lesnické politiky. Tyto pozměňovací návrhy tak obsahují řešení příčin současného kritického stavu českých lesů [2]. Nenajdou-li však podporu i u nadpoloviční většiny přítomných poslanců a poslankyň, hrozí nedozírné poškození chráněných území plošnou těžbou stejně, jak dnes vidíme na příkladu oholených kopců v předhůří Jeseníků.

Vypočítavost Lesů ČR je dobře patrná také při současné krizi lesnictví způsobené kůrovcovou kalamitou. Namísto toho, aby lesníci soustředili všechny dostupné kapacity k zabránění postupu kalamity v hospodářských lesích mimo chráněná území a tam, kde to má ještě smysl, se však rozhodly požadovat masivní plošnou těžbu například v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky, kde je destruktivní těžba zákonem o ochraně přírody zakázaná [3]. Správa CHKO Jeseníky vydala Lesům ČR povolení k této těžbě bez dostatečných omezení, protože by od ní v opačném případě podle nelogických, absurdních pravidel, mohly státní lesy požadovat úhradu „újmy“ za omezení těžby.

Tato újma ve skutečnosti neexistuje – ochrana lesa, lesní půdy, vody a biodiverzity má podstatně větší hodnotu než vykácené dřevo a vzniklá holina. Navíc výše této „újmy“ neodráží skutečnou tržní cenu dřeva, ale cenu stanovenou vyhláškou [4]. Vyhláška však nezohledňuje reálný, několikanásobný propad ceny dřeva. Ministerstvo životního prostředí a jemu podřízené úřady ochrany přírody raději povolují destruktivní kácení před vyplácením „kompenzací“, které by jen přelily peníze z rezortu MŽP do státního podniku Lesy ČR - a na něž nemá Agentura ochrany přírody dost prostředků. Administrace všech požadavků na vyplacení kompenzací navíc zatěžuje AOPK i personálně: na plný úvazek se jí věnuje 15 zaměstnanců.

Jiří Beneš, pracovník programu Krajina Hnutí DUHA, vysvětluje:
„Peníze ze státního rozpočtu určené pro ochranu přírody a krajiny putují do kapsy státnímu podniku Lesy ČR a ten je vrací zpět do státní kasy. Finance tak kolují ve vzduchoprázdnu, aniž by sloužily ochraně přírody a krajiny. Tento administrativní nesmysl musí skončit. Děkujeme Evě Fialové a Janu Schillerovi (oba ANO), že chtějí toto přesouvání peněz ukončit. Již za pár dnů proběhne v poslanecké sněmovně hlasování o novele lesního zákona také o balíčku pozměňovacích návrhů Pekarová-Fialová-Holomčík, jejichž součástí je i úprava rušící nárok na vyplácení kompenzací za ztížené hospodaření v lesích pro státní podniky.”

Kontakty:
Jiří Beneš, pracovník programu Krajina Hnutí DUHA, 606 078 021, jiri.benes@hnutiduha.cz
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA, 731 465 279, ales.miklik@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] AOPK vyplatila za období 2010-2018 Lesům ČR celkem 559 324 472 Kč
[2] Více informací o pozměňovacích návrzích “Pekarová-Fialová-Holomčík” je dostupných na https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/tiskove-zpravy/poslanci-poslankyne-dn...
[3] Více o požadavku Lesů ČR a církevních lesů k vydání výjimek ze zákona na území CHKO Jeseníky zde: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/lesy-cr-chteji-provadet-v-chranenych-le...
[4] Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření a vyhláška č. 55/1999 Sb. o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.