7 z 8 obyvatel Dolního Rakouska si přeje pokračovat v rozvoji větrné energetiky
15.7.2019 13:42
V sousedním Jihomoravském kraji zatím možnosti tohoto obnovitelného zdroje energie zcela ignorují.
Rakouská větrná asociace IG Windkraft zveřejnila minulý týden výsledky výzkumu veřejného mínění, ve kterém 86% dotázaných obyvatel Dolního Rakouska podpořilo rozvoj větrné energetiky a přeje si intenzivnější výstavbu větrných elektráren. Mezi hlavní příčiny vysoké obliby větrné energie uvedli lokální původ elektřiny a environmentální hledisko její výroby [1]. Spolková země patří co do využívání větrné energie v Rakousku k nejprogresivnějším - na konci r. 2018 měla na svém území 729 stožárů větrných elektráren o celkovém výkonu 1 661 MW a roční produkcí elektřiny 3,6 TWh (ekvivalent roční spotřeby pro více než 1 mil. domácností čili téměř třetinu všech domácností v Rakousku) [2]. Více než polovina všech větrných elektráren se pak nachází v okrese Weinviertel, přímo sousedícím s Jihomoravským krajem, na jehož území se nachází pouze 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 8 MW [3].
Premiantem v rozvoji obnovitelných zdrojů je ovšem mezi rakouskými spolkovými zeměmi Burgenland (spolková země sousedící s Maďarskem). V Burgenlandu ještě v roce 2000 výroba z obnovitelných zdrojů pokrývala pouhá 3 % poptávky po elektřině, v současnosti již jde o 150 %, přičemž podíl větrných elektráren je významný [4].
Přestože má Rakousko pro výstavbu větrných elektráren poměrně přísná pravidla a na značné části svého území výstavbu zcela limituje, ve vybraných oblastech se daří stavět poměrně rychle a efektivně [5]. V Dolním Rakousku tak místní občané a obce odmítli za posledních 20 letech jen pouze 6 % projektů. Kromě jasných pravidel funguje i státní systém finanční podpory, běžný ve všech zemích EU s jedinou výjimkou - České republiky [6]. Za posledních 5 let se tak v Dolním Rakousku staví průměrným tempem přes 170 MW nových větrných elektráren ročně. Pro srovnání, celá Česká republika postavila ve stejném období celkem 38 MW [7]. Důležitým aspektem rakouské větrné energetiky je i zapojení místních do projektů. Větrné elektrárny tak v Dolním Rakousku vlastní a provozuje řada obcí a jejich občanů.
Větrná energetika v Dolním Rakousku však není jen o výrobě čisté elektřiny. Toto odvětví patří k významným zaměstnavatelům v regionu a poskytuje více jak 2 tis. lokálních pracovních míst. Své sídlo zde má přes 100 firem působících ve větrném průmyslu jako dodavatelé, provozovatelé nebo poskytovatelé služeb, včetně těch nadnárodních.
Podmínky pro větrnou energetiku na druhé straně hranice jsou zcela opačné. Státní finanční podpora pro nové projekty větrných elektráren (včetně výroby elektřiny z dalších OZE) byla v Česku zrušena na konci r. 2013. Nové projekty nejsou bez této podpory rentabilní a větrné elektrárny se přestaly stavět. Výjimkou je skupina již autorizovaných projektů, které získaly nárok na podporu ještě před koncem r. 2013. Lhůta, do kdy musí být tyto elektrárny postaveny, aby nárok na podporu neztratily, však končí letos v září. Drtivá většina z těchto projektů se ale nakonec nezrealizuje, protože v Česku panují složité povolovací procesy a délka výstavby poměrně jednoduchého objektu, jakým je větrná elektrárna, běžně překračuje 7 let. Významným limitem jsou v tomto ohledu Zásady územního rozvoje, kterými mnohé kraje výstavbu větrných elektráren plošně omezují. Příkladem je kraj Vysočina, který má sice největší větrný potenciál v Česku, ale zároveň zde krajští politici již řadu let jakékoliv výstavbě brání. Česko taky nemá, jako např. Rakousko, jasně vymezeny oblasti, kde lze větrné elektrárny stavět. Ani obecní projekty, kde by obec vlastnila a provozovala svou větrnou elektrárnu, nejsou v Česku obvyklé [8]. Sektor větrné energetiky tak již šestým rokem stagnuje, mnohé firmy podnikající v odvětví zanikly nebo výrazně omezily svou činnost, propustily specializované odborníky a obecně dochází ke ztrátě vybudovaného know how. Větrná energetika přitom může nabídnout více než 5 500 nových pracovních míst [9].
Zvrátit nepříznivý domácí trend se nepodaří přes noc. Příležitostí pro nastavení nových a rozumnějších podmínek pro rozvoj větrné energetiky však umožňuje klimaticko-energetický plán České republiky, který aktuálně připravuje Ministerstvo průmyslu a do konce roku ho má schválit vláda. Bohužel, první návrh ministerstva nepočítá ani s výraznějším rozvojem větrné či další obnovitelné energetiky (podíl výroby elektřiny z OZE chce během deseti let zvýšit ze současných 13,6 na 14,2 %), ani s obecními projekty [10]. Pro srovnání, rakouský klimaticko-energetický plán si vytyčil, že v r. 2030 bude pocházet 100% elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů [11]. Evropská komise, která plán hodnotila, však na tyto nedostatky Česko upozornila a ministerstvo má ještě půl roku, aby provedlo požadované úpravy [12]. Důležitá bude i podoba novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), opět připravovaná Ministerstvem průmyslu, která má větrným elektrárnám obnovit státní finanční podporu. Hlavním nedostatkem je však důraz na ryze komerční projekty a naopak absence opatření pro obecní projekty [13].
Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku Hnutí DUHA, řekl:
“Zatímco ve spolkové zemi Dolní Rakousko evidentně vítr fouká, když dokáží tamní větrné elektrárny pokrýt roční spotřebu elektřiny více jak milionu rakouských domácností, na druhé straně hranice - v Jihomoravském kraji - je řada našich politiků přesvědčená, že u nás ne. Oblíbeným viníkem bývá označována absence moře, kde vítr fouká více a stabilněji. To však přece nemá ani Rakousko nebo Bavorsko, kde se také větrným elektrárnám daří výrazně lépe než v Česku. Nehledejme tedy vinu v přírodních podmínkách, ale v našem přístupu k obnovitelným zdrojům a ptejme se, proč vláda a Ministerstvo průmyslu dlouhodobě obnovitelné zdroje ignoruje. Bez viny však nejsou ani kraje, protože ve svých Zásadách územního rozvoje často výstavbě větrných elektráren brání.”
“Pokud by zástupci Jihomoravského kraje hledali inspiraci, jak rozumně využít místní větrný potenciál, nemuseli by jezdit až do Dánska nebo k Baltu. Stačilo by zajet na návštěvu k sousedům do Rakouska nebo Bavorska.”
Kontakty:
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Tomáš Jagoš, expert na obnovitelné zdroje a komunitní energetiku, Hnutí DUHA, 773 778 837, tomas.jagos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] https://www.igwindkraft.at/?mdoc_id=1041285
[2] https://www.igwindkraft.at/mmedia/download/2019.07.11/1562829062035495.pdf
[3] https://www.csve.cz/clanky/aktualni-instalace-vte-cr/120
[8] Obce, které vlastní a provozují svou větrnou elektrárnu jsou Karle, Velká Kraš a Jindřichovice pod Smrkem.
[11] https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/ec_courtesy_translation_at_necp.pdf
Podpořeno Ministerstvem životního prostředí,
Tisková zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
|
|
