Zemědělská politika devastuje půdu a krajinu, potvrdila nová analýza

Dotace do zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova tvoří zhruba 40 % evropského rozpočtu. Jen v České republice tak v období let 2014–2020 směřuje do zemědělství zhruba 216 miliard Kč. Roční příspěvek každého občana Evropské unie na tyto dotace činí 2 900 Kč. Dotace přitom podporují především průmyslové zemědělství, které devastuje krajinu, vyčerpává půdu a podporuje sucho, potvrdila to nová analýza zemědělských dotací a stavu půdy a krajiny [1]. Ekologické organizace žádají změnu nastavení dotací a jasná pravidla pro zemědělce tak, aby při hospodaření chránili půdu, vodu a rozmanitost krajiny.

O pravidlech a podobě zěmědělství v novém dotačním období po roce 2020 bude spolurozhodovat i nový Evropský parlament. Předvolební analýza Hnutí DUHA ukázala, že nutné změny chtějí prosazovat Piráti, ČSSD a Spojenci pro Evropu. Hnutí ANO, KDU-ČSL a KSČM potřebné změny v dostatečné míře nepodporují. ODS se - alespoň podle svého volebního programu, zavazuje bojovat za udržitelné zemědělství.

Společná zemědělská politika (a Česká republikace ještě více než ostatní evropské země) podporuje především velké, průmyslové zemědělské podniky. Průměrná rozloha na farmu v ČR je 133 hektarů oproti průměrným 15 hektarům v EU. Podíl zemědělských podniků s rozlohou obhospodařované půdy vyšší než 100 hektarů v ČR činí 19,3 % oproti 2,7 % v celé EU. 7,3 % českých příjemců obdrželo platby vyšší než 100 000 EUR oproti průměru EU, kde takovéto platby získává pouhých 0,45 % příjemců [1]. 

• Stav zemědělské krajiny v ČR:
• půda ohrožená vodní erozí: 54 %
• půda vysoce ohrožená okyselením: 62 %
• půda ohrožená utužením [2]: 49 %
• roční ztráta půdy: 21 mil. tun ornice (hodnota min. 4,2 miliard Kč)
• snížení početnosti ptáků zemědělské krajiny zhruba o třetinu oproti roku 2000
• masivní úbytek hmyzu potřebného k zachování funkčních ekosystémů [3]

O nové dotační politice po roce 2020 bude spolurozhodovat nový Evropský parlament, o složení jeho “české části” budou hlasovat lidé v ČR v Evropských volbách 24 - 25. května. Hnutí DUHA analyzovalo volební programy stran, které mají šanci dostat se do Europarlamentu. Ochrana půdy a zadržování vody v krajině je nepřekvapivě tématem všech programů, s výjimou SPD. Konkrétní pozitivní návrhy představily ODS, Pirátská strana a Spojenci pro Evropu, tyto strany navrhují systémové změny zemědělství. Vágnější zůstaly KDU-ČSL, ČSSD a KSČM. Hnutí ANO přináší obecně pozitivní návrhy, ale vyhýbá se otázce zásadní změny zemědělských pravidel a dotací [4]. 

Doplňující anketa Hnutí DUHA rozeslaná stranám položila konkrétní otázku:

Budete podporovat takovou reformu Společné zemědělské politiky (SZP), aby:

- 50 % prostředků z I. i II. pilíře SZP směřovalo na ochranu přírody a klimatu,

- 15 miliard € ročně bylo již na evropské úrovni určeno výhradně na ochranu živé přírody, tj. na hospodaření podporující ohrožené druhy organismů a cenné biotopy,

- každý, kdo čerpá prostředky ze SZP, důsledně dodržoval environmentální legislativu (včetně předpisů týkajících se ochrany přírody, půdy, vody) a existovala odpovídající kontrola s jasnými a důraznými sankcemi?

Kladně odpověděly 3 strany: Piráti, ČSSD a Spojenci pro Evropu. Naopak u Hnutí ANO konkrétní otázky ukázaly, že obecně pozitivní postoje v oblasti ochrany půdy a vody i zmírňování změny klimatu uvedené v programu kandidáti neplánují naplnit a inklinují spíše k podpoře velkých zemědělců. Rezervovaný postoj k potřebným změnám v oblasti zemědělství v anketě odhalila KDU-ČSL a také KSČM. ODS a SPD přes četné urgence v anketě neodpověděly.Nový Evropský parlament se bude spolupodílet na nastavení Společné zemědělské politiky na období po roce 2020. Důležitá je také následná implementace na národní úrovni tak, aby  dotace v České republice podporovaly především udržitelné zemědělství, které nedevastuje půdu, vodu, biodiverzitu a další cenné zdroje. Je nutné, aby nastavení dotací v ČR vedlo k:

• vytvoření přírodních prvků na alespoň 10 % zemědělských ploch ve všech typech krajiny,
• cílenému zlepšení podmínek pro vzácné a mizející druhy organismů zemědělské krajiny,
• dlouhodobému zachování kvality zemědělské půdy, se zvláštním zřetelem na zvýšení množství vody zadržované v půdě,
• zmenšení souvislých ploch jedné plodiny na nejvýše 20 ha a k rozčlenění  větších lánů cestami, biopásy, alejemi, větrolamy a dalšími  prvky rozptýlené zeleně, včetně účinných protierozních opatření.

Tato opatření podporuje už téměř 30 tisíc lidí na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu. Zvýšit šance na změnu hospodaření v krajině může přitom každý i tím, že přijde k volbám do Evropského parlamentu a při rozhodování o výběru strany zohlední postoje a závazky stran. 

[1] Viz. analýza Hnutí DUHA shrnutá v přehledných infografikách:

[2]   

 

Nadměrné utužování půd je důsledkem intenzivního hospodaření. Jde o stlačování půdy opakovanými přejezdy těžkou zemědělskou technikou (traktory, kombajny), které vede ke snížení pórovitosti a propustnosti, tedy retenční schopnosti půdy i ke snížení úrodnosti. Jde o degradaci (rozpad) půdní struktury, mající za následek změny pórovitosti, objemové hmotnosti, schopnosti infiltrace a propustnosti, snížení retenční kapacity.

 

   

[3]

Situační a výhledová zpráva Půda listopad 2018 http://eagri.cz/public/web/file/611976/SVZ_Puda_11_2018.pdf

 

 

 

Úbytek 75 % hmyzu za posledních 27 let dokládá např. tato studie provedená v Německu: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0185809 Vzhledem k podobnosti evropské přírody se výsledky podle biologů dají vztáhnout na většinu kontinentu. 

[4] Předvolební programy a postoje politických stran a přehled hlasování českých europoslanců a europoslankyň v předešlém období najdete na http://hnutiduha.cz/publikace/ekologicke-organizace-hodnoti-hlasovani-ceskych-europoslancu-europoslankyn-v-predeslem