Kácení a jedy v rezervaci Suchý vrch se zatím nekonají

Ekologické organizace Společnost přátel Jeseníků a Hnutí DUHA Olomouc uspěly se svým odvoláním proti rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky a zabránily tak dalšímu zbytečnému kácení a škodlivému a používání jedů v cenné rezervaci Suchý vrch. 

Správa CHKO v listopadu 2018 povolila výjimkou ze zákona použití intenzivních technologií k zásahům proti kůrovci, včetně kácení napadených stromů a používání toxických jedů, v přírodní rezervaci Suchý vrch [1] v CHKO Jeseníky. Ačkoli podle zákona jsou zde negativní lidské zásahy zakázány [2], Správa je povolila na žádost vlastníka, Biskupství ostravsko – opavského, Biskupských lesů. 

Už v únoru přitom Ministerstvo životního prostředí, regionální pracoviště v Ostravě, zrušilo jako nezákonné jiné rozhodnutí Správy v podobné kauze Národní přírodní rezervace Rejvíz. V případě Suchého vrchu došlo ministerstvo k závěru, že rozhodnutí Správy je nepřezkoumatelné, zrušilo jej proto v celém rozsahu a vrátilo věc k novému projednání. 

Společnost přátel Jeseníků v odvolání mj. upozornila na kontroverzní bod 4 napadeného rozhodnutí Správy, který blíže nespecifikovaným způsobem připouští použití destruktivních lesnických zásahů i v tzv. pásmu B rezervace s cennými, až 170 let starými lesy. Právě tento bod ministerstvo považuje za klíčový a konstatuje, že podmínka č. 4 je koncipována zcela nekonkrétním způsobem. V praxi by tak mohla nastat spíše zmatená situace bez jasně stanovených pravidel a riziko ještě vážnějšího poškození přírody rezervace.

Ministerstvo také zdůrazňuje povinnost Správy zdůvodnit efektivitu a smysluplnost lesnických zásahů proti kůrovci. Správa tak v novém rozhodnutí musí jednoznačně vymezit rozsah povolené činnosti v rezervaci a zdůvodnit její smysl. Musí také 
jednoznačně vyhodnotit napadení lesů okolo rezervace a určit, zda nejsou už lesnické zásahy v rezervaci zbytečné. Právě na tyto podstatné nedostatky upozornily ekologické organizace ve svých odvoláních. 

Správa povolila užití intenzivních technologií na 86% území rezervace, a to až do roku 2020. I když většina zásahů byla plánována v podobě ekologicky šetrnějšího odkorňování stromů na stojato, na části území Správa povolila i kácení stromů a na 86% plochy umožnila také použití jedovaté chemie. Navíc hrozilo riziko uplatnění problematické podmínky č. 4, která by pak umožnila na celé této ploše ničivé lesnické zásahy, včetně kácení. Ekologické organizace zdůrazňují, že zásahy by byly zcela zbytečné, protože šíření kůrovce v rezervaci a hlavně v okolních lesích stejně už nezastaví.

V blízkém i širším okolí rezervace jsou tisíce hektarů hospodářských lesů, v nichž loni gradovala kůrovcová kalamita. V letošním roce se očekává její další expanze. Kácení v malém ostrůvku divoké přírody, který je obklopen rozsáhlými hospodářskými lesy napadenými kůrovcem, nemá na šíření kůrovcové kalamity vliv. V sousedství rezervace je řada kůrovcových ohnisek a v jejím okolí loni i letos probíhají masivní těžby a vznikají holiny. Tento stav potvrzuje i odborný portál www.kurovcovamapa.cz, který dokumentuje v celé ČR rozsah kůrovcové kalamity. [3]. Stejné závěry přineslo i jednání, které se uskutečnilo dne 1. 11. 2018 mezi zástupci ekologických organizací a Správy přímo v terénu 

V kontrastu s tím Správa ve svém rozhodnutí z listopadu 2018 tvrdila, že 
„v současnosti jsou porosty v rezervaci napadeny kůrovcem ve vyšší míře než lesy v jejím okolí. Ze zastavením asanace by se rezervace stala významným zdrojem kůrovce pro okolí.“ Tvrzení Správy CHKO tak popíralo reálnou situaci v oblasti Suchého vrchu.

Ministerstvo navíc ve svém rozhodnutí vyzvalo Správu, aby zdůvodnila, proč považuje za „šetrné metody“ lesnických zásahů rovněž používání toxické chemie. Správa totiž umožnila na území rezervace použití jedovatých látek na pokácené kmeny nebo na vývraty a zlomy. Jedy usmrcující kůrovce hubí ovšem i jiné druhy živočichů a představují velké riziko pro chráněnou přírodu [4]. Hluk při kácení stromů a při rozprašování jedů významně narušuje klidové území. Ekologické organizace proto požadují zastavit používání jedů v rezervacích.

Nejcennější území rezervací a první, nejpřísnější zóny ochrany přírody zabírá jen 7% území CHKO Jeseníky. Řešením je ponechat tuto nejcennější přírodu přirozenému vývoji s maximálním omezením lidských zásahů. Stejně důležitá je urychlená změna nepřirozených smrkových monokultur v okolí rezervací na lesy zdravé, věkově a druhově pestré s převahou buků a jedlí. Přitom by se měly vyloučit plošné těžby a vznik holin. Suché stojící stromy chrání půdu před vysušením, jako tlející kmeny pak pomáhají zadržovat vodu a poskytují živiny mladým stromkům.

Ilustrační fotografie z dotčené rezervace a jejího okolí najdete zde: 
http://www.uschovna.cz/

Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků, řekl:
„Chybný postup Správy CHKO vede k vážnému ohrožení přírody Jeseníků. V případě Rejvízu vydala Správa nezákonné rozhodnutí a v případě Suchého vrchu vydala nepřezkoumatelné rozhodnutí bez stanovení jasných pravidel. Umožnila v něm škodlivé zásahy na 86% plochy rezervace. Přístup Správy CHKO je nezodpovědný a popírá smysl a význam přírodních rezervací. Díky odvolání ekologických organizací jsou obě špatná rozhodnutí Správy zrušena a příroda obou rezervací je prozatím zachráněna. K oběma kauzám musí Správa vydat nová rozhodnutí, má tedy příležitost napravit svá pochybení a zachovat se jako orgán ochrany přírody.“  

Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
„Tato malá rezervace o rozloze sotva 50 ha chrání vzácnou přírodu horského suťového lesa, kde rostou stromy staré až několik set let a žijí chráněné druhy živočichů, například vzácné druhy sov. Význam zachování rezervace jako území pro vzácné druhy přitom narůstá vlivem  kácení hospodářských lesů v okolí. Rezervace se pro ně stává útočištěm a klidovou zónou jako takovou je potřeba ji zachovat.“ 

Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky, řekl: 
„Ze Správy CHKO Jeseníky se stal úřad na povolování výjimek ze zákona. Výjimky by se přitom z podstaty měly povolovat jen výjimečně a ve zcela odůvodněných případech. Tady ale opět konkrétní podstatné důvody pro povolení zásahu chemií a těžbou postrádáme a celý postup vedení CHKO Jeseníky se jeví jako účelový ve snaze vyhovět vlastníkům v jejich plánech těžby. Je to nebezpečný precedent, který může vést k dalším výjimkám a dalším těžbám, které postupně mohou zlikvidovat ta nejcennější území, která v Jeseníkách máme.“

Kontakty:

Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků, 604 631 563, ondrej.bacik@centrum.cz
Miroslav Kutal, koordinátor Hnutí DUHA Olomouc, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky, 777 787 927, ivo.dokoupil@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] PR Suchý vrch se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky poblíž Vrbna pod Pradědem ve výšce cca 940 m.n.m. Na necelých 50 hektarech jsou zde zastoupena kamenná moře a v jejich okolí porosty borovice lesní s příměsí modřínu, břízy a jeřábu. Významný podíl v rezervaci mají také lesní biotopy tvořené přirozenou horskou smrčinou a velmi vzácnou jedlí bělokorou. Ve spodní části rezervace na některých místech převládá nepůvodní smrkový porost. 

[2] Např. podle § 34 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je zakázáno používat biocidy (jedovaté chemické látky) a dále je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky 
a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému. Primárním smyslem rezervací je podpora a zachování přirozeného biologického vývoje, biodiverzity lesních ekosystémů a podpora přírodních procesů, k nimž patří i gradace kůrovce.

[3] Portál Kůrovcová mapa vznikl ve spolupráci autorů projektu KŮROVCOVÉ INFO a Specializovaného pracoviště dálkového průzkumu země Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Frýdek-Místek. Vychází z analýzy družicových snímků ze září 2018. Červené plochy znamenají suchý lesní porost s vylítnutým kůrovcem. Modré plochy znamenají čerstvě vytěžené plochy - holiny. Při zobrazení oblasti Suchého vrchu je dobře vidět, jak kůrovcová vlna postupuje z východu do nitra CHKO a zejména to, že rozsáhlá kůrovcová ohniska jsou především v okolí, tzn. na Suchém vrchu mimo rezervaci, dále na hřebenu Medvědích a Sokolích skal, na hřebenu Velké seče a na Mlýnském vrchu.
[4] Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Existují obavy,  že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280].