Cesta ke zdravému vzduchu: topit doma čistě musí být výhodné a snadné
Hnutí DUHA dnes zveřejnilo komplexní plán pro vyčištění ovzduší od zplodin z domácích kotlů a kamen
Každý majitel domu musí být motivován k čistému vytápění, současné nastavení je třeba změnit a součástí řešení musí být i cílená terénní sociální práce. Levné uhlí (kdy náklady na poškozené zdraví nesou miliony lidí, kteří uhlím netopí) a vysoké náklady na kvalitní vytápěcí systém jsou hlavními překážkami, bez jejichž odstranění nelze dosáhnout pozitivní změny.
Hnutí DUHA dnes na tiskové konferenci s odborníky na znečištění ovzduší a sociální problematiku z Ústeckého kraje zveřejnilo komplexní plán, jak se znečištěním z lokálního vytápění zatočit. Najdete jej v příloze tiskové zprávy a je také zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/ofenziva-proti-neviditelnemu-zabijakovi
Vláda má v ruce základní nástroj, jak znečištění omezit: zvýšit energetickou daň z uhlí a peníze, které získá, investovat spolu s dalšími prostředky do dotací na výměnu nepřípustně kouřících kamen a kotlů. Pravidla tzv. kotlíkových dotací se však zároveň musí změnit, aby je získaly i rodiny či senioři s nízkými příjmy.
Loni dýchalo vzduch s nadlimitním znečištěním téměř 70 % obyvatel ČR [1] a 11 000 lidí ročně kvůli tomu předčasně umírá [2]. Bezpečné ovzduší je u nás podle lékařů ze Světové zdravotnické organizace jen uprostřed šumavských lesů [3]. Má-li Česká republika dosáhnout zákonných limitů pro znečišťující látky a zajistit lidem zdravé prostředí, musí vyřešit mimo jiné znečišťování ovzduší z lokálního vytápění, které je hlavním zdrojem znečištění karcinogenním benzo(a)pyrenem a významným zdrojem prachových částic [4].
Stávající kotlíkové dotace řeší problém jen částečně, neboť vyčleněné prostředky nestačí na výměnu většiny kotlů. Zaměřují se pouze na část uživatelů a stále platí i nové kotle, kde se spaluje hnědé uhlí. Hnutí DUHA proto dnes zveřejňuje komplexní plán na snížení znečištění z lokálního vytápění.
Klíčovými součástmi plánu jsou:
● zavedení uhlíkové daně (konkrétně zvýšení existující, ale velmi nízké energetické daně) a využití jejich výnosů pro pokračování kotlíkových dotací,
● reforma pravidel kotlíkových dotací, zejména vyřazení kotlů umožňujících spalování uhlí, doplnění možnosti financovat nová kamna splňující nejpřísnější ekologický standard (aktuálně lze financovat jen kotle) a nastavení podmínek pro nízkopříjmové domácnosti (předfinancování, bezúročné půjčky, asistence obce či sociálních pracovníků s administrativou a zařízením dotace i realizace)
● zvýšení poplatku z těžby hnědého uhlí a využití výnosů také pro pokračování kotlíkových dotací,
● úpravy zákona o ochraně ovzduší pro postupné zvyšování povinných standardů kotlů a kamen a postupné úplné ukončení vytápění uhlím do roku 2030.
Naplnění plánu přispěje především ke zlepšení podmínek v oblastech, kde se znečištění z lokálního vytápění kombinuje s emisemi významných průmyslových zdrojů. Například Ústecký kraj je místem, kde v řadě obcí zůstává znečištění ovzduší klíčovým problémem. Lokálními topeništi je však významně zatížen například i Středočeský kraj. Znečištění z lokálních zdrojů však spolu se spalováním uhlí v elektrárnách přispívá k celkové úrovni znečištěné v celé ČR.
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Aktuálně platí, že když chcete ušetřit za vytápění, tak můžete koupit dvacet metráků uhlí a nasypat ho do kamen, která loni soused na železnou neděli vyhodil před dům. Chceme-li snížit znečištění ovzduší, musíme zvýšit nesmyslně nízkou daň z uhlí, která zdaleka nepokrývá způsobené škody a nemotivuje k ohleduplnému chování, ale zároveň zpřístupnit čisté zdroje vytápění každému.“
Lékařka Eva Rychlíková, expertka na zdravotní dopady znečištění ovzduší, řekla:
“Uhlí pro nás není dost vzácné, nevidíme jeho skutečnou cenu. Nevyužíváme energii, kterou může uvolnit, a také s ním ani nešetříme. Navíc produkty špatného spalování, jemné aerosolové částice a karcinogenní uhlovodíky, stále dýchá velká část obyvatel republiky.Podle údajů publikovaných Evropskou environmentální agenturou v roce 2018 pravděpodobně znečištění ovzduší přineslo za rok víc než 10 000 předčasně zemřelých obyvatel ČR.”
Petr Globočník, zastupitel Litvínova a sociální pracovník, řekl:
"Lidé, kteří taktak zaplatí nájem a pro něž je návštěva v restauraci scifi, těžko budou řešit kvalitu ovzduší. Nezanedbatelná část obyvatel u nás patří k těm chudším a i proto se tu ekologické problémy řeší jen když bouchne chemička nebo hoří skládka nebezpečného odpadu. To, že by pálení PETek nemuselo být v pohodě, vnímá jen málokdo, a tak tu vedle tradičních velkoproducentů špinavého vzduchu máme domácnosti, který zabíjejí sebe i svoje sousedy. Pomoc shora je v tomhle případě jedním z mála, co může situaci rychle zlepšit.“
Miroslav Andrt, předseda výboru pro životní prostředí Ústeckého kraje, řekl:
"V devadesátých. letech minulého století se tradovala památná věta, že `na kvalitní životní prostředí si nejprve musíme vydělat. Na celostátní úrovni to již naštěstí neplatí, ale právě především chudší lidé nemají reálně na to, aby investovali do alternativních nebo méně škodlivých zdrojů pro vytápění svých domů. Není to jen o osvětě, co spalovat a co ne - pokud jste zadluženi nebo žijete `z ruky do huby`, pak se bohužel na životní prostředí neohlížíte a nerozpakujete se třeba pálit i plasty a domovní odpad. Taková je bohužel realita v mnoha obcích Ústeckého kraje. Podařilo se sice odstranit nebo minimalizovat zplodiny z velkých zdrojů znečištění, ale mnohem více teď otravují náš vzduch nevhodná lokální topeniště. Bez systémové a hlavně finanční pomoci od státu a společného postupu krajů a jednotlivých obcí se nic zásadního nezmění."
Kontakt:
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz
Poznámky:
[2] https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2018
[4] Národní program snižování emisí, MŽP ČR,
https://www.mzp.cz/cz/narodni_program_snizovani_emisi