Na desetileté maximum a k hranici 20 EUR za tunu se v těchto dnech přiblížila cena emisních povolenek [1], které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do atmosféry. Znamená to také, že stát tak získává čím dál víc peněz například do programu Nová zelená úsporám. Aktuálně zveřejněné prognózy navíc ukazují, že by se cena povolenek mohla do pěti let ještě zdvojnásobit [2].

Zároveň však stále platí, že většina peněz, které by znečišťovatelé měli platit, se k domácnostem nikdy nedostane [3]. A znečišťovatelé, kteří si povolenky kupovat nemusejí (například těžařské firmy prodávající uhlí pro domácí kotle a kamna), nepřispívají na potřebné projekty dokonce vůbec [4].

Cena emisních povolenek na evropském trhu poslední rok roste díky reformě směrnice upravující systém obchodování s emisemi (tzv. EU ETS). Přinesla mimo jiné stažení části nadbytečných povolenek z trhu. Na tuto reformu bude příští rok navazovat i novelizace českého zákona o emisním obchodování, který mimo jiné určuje využití peněz z emisních povolenek. Ministr životního prostředí Richard Brabec bude muset uhájit peníze pro rodiny na zateplování domů nebo instalaci fotovoltaických panelů na střechy, které financuje program Nová zelená úsporám. Bude totiž čelit tlaku elektrárenských společností a průmyslu, aby opět co nejvíc povolenek rozdal zdarma.

Při rostoucí ceně povolenky jsou však také stále víc diskriminovány domácnosti napojené na centrální zásobování teplem oproti těm, které spalují uhlí v domácím kotli či kamnech. Teplárny totiž platí emisní povolenky, zatímco producenti tříděného uhlí - které přitom způsobuje na jednotku vyrobené energie násobně vyšší znečištění ovzduší - neplatí.

Vláda by měla tuto nerovnost odstranit a zavést environmentální složku energetické daně. Již tento rok má kabinet dostat od Ministerstva financí a Ministerstva životního prostředí analýzu zavedení takové daně. Podle Hnutí DUHA by měla následovat rychlá příprava novely zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, která by environmentální složku daně zavedla. Zdanění emisí oxidu uhličitého mimo systém emisního obchodování EU ETS navíc požaduje i Státní energetická koncepce ČR a Politika ochrany klimatu v ČR [5].

Zavedení daně je důležité jako motivace domácností opustit hnědé uhlí, které poškozuje zdraví lidí v celých vesnicích. Její výnos by také (spolu s dalšími zdroji) umožnil financovat nutné výměny starých kotlů a kamen. Peníze z evropských fondů na současné kotlíkové dotace totiž pokryjí jen malou část domácností, kde je nutné modernizovat vytápění. Peníze by se tak vracely k lidem, kteří by daň platili, a pomáhaly by jim se zátěže zbavit.

Růst ceny emisní povolenky může do budoucna také - spolu s poklesem ceny technologií - pomoci k uplatnění obnovitelných zdrojů na trhu bez dotací, což je hlavní účel zavedení obchodovacího systému s povolenkami EU ETS. Investice do nových obnovitelných zdrojů energie jsou nyní na trhu stále ještě diskriminovány tím, že do nákladů výroby energie z fosilních paliv (například ve starých uhelných elektrárnách) nejsou započítány škody na zdraví lidí a životním prostředí (tzv. externí náklady). Místo toho je platí každý z nás v daních. Jen za české uhelné elektrárny platíme až 51 miliard ročně podle výpočtů ekonomů z Univerzity Karlovy [6].  

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Raketový růst ceny emisních povolenek vzrušil investory i energetické společnosti. Týká se však i domácností, které díky němu mohou mít větší šanci zateplit si dům či instalovat fotovoltaiku na střechu - pokud ovšem ministr životního prostředí odolá tlaku a nebude povolenky rozdávat elektrárenským firmám zdarma. Zdražující se povolenka také zvyšuje akutnost úkolu vlády zdanit uhlí, která těžaři prodávají přímo domácnostem a emisní povolenky si tedy kupovat nemusí. Je to nespravedlivé, zejména když pálení tříděného uhlí v kotlech a kamnech znečišťuje ovzduší násobně více než pálení uhlí v teplárnách.”

“Bude-li růst ceny emisní povolenky pokračovat a splní-li také svůj hlavní účel - vytvořit prostředí pro uplatnění obnovitelných zdrojů bez dotací - se teprve uvidí. Nyní stále platí, že se fosilní paliva (a zejména uhlí) uplatňují díky masivní nepřímé podpoře, neboť do výrobních nákladů nemusí fosilní elektrárny a teplárny zahrnout škody, které působí na našem zdraví a životním prostředí.”

Kontakt:
 
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)
 
 
Poznámky:

[1] https://carbon-pulse.com/category/eu-ets/ (odkaz je externí)

[2] https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-carbon-prices-expected-t... (odkaz je externí)

[3] Část povolenek však například elektrárenské firmy (včetně českého ČEZu) dostávají zdarma, z těch, co si musí znečišťovatelé kupovat v aukcích, má příjem státní rozpočet, jsou však účelově vázané: 50 % výnosů jde do programů MŽP (v praxi Nová Zelená úsporám) a 50 % do programů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

[4] Na uhlí spálené v domácnostech či menších výtopnách se povinnost mít na každou tunu znečištění povolenku nevztahuje.

[5] https://www.databaze-strategie.cz/cz/mzp/strategie/politika-ochrany-klim... (odkaz je externí)

[6] Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice.