Znečištění z uhelných elektráren má významné dopady, ukázal seminář ve Sněmovně

Zítra mohou poslanci dát šanci čistému ovzduší

Nejnebezpečnější ultrajemný prach vzniká zejména druhotně z oxidů dusíku a oxidu siřičitého. Samotný oxid siřičitý má vliv i v současných malých koncentracích. S odkazem na moderní epidemiologické studie to uvedla severočeská lékařka a expertka na zdravotní dopady znečištění ovzduší MUDr. Eva Rychlíková, Ph.D. při dnešním odborném semináři „Ochrana ovzduší, legislativní rámec a praxe“, který se konal pod záštitou předsedkyně Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Dany Balcarové (Piráti).

Právě tyto znečišťující látky produkují zejména uhelné elektrárny a teplárny: oxidy dusíku (33 %, hlavní zdroj), oxid siřičitý (65 %, dominantní zdroj). Celkově jsou tyto velké provozy zdrojem třetiny látek, které se v ovzduší mohou měnit v prach. Nejvíce primárního prachu pak produkují uhelné kotle a kamna (33 %) [1].

Skupina poslankyň a poslanců Výboru pro životní prostředí navrhuje, aby aktuální novela zákona zakázala uhelným elektrárnám žádat o výjimky z nových limitů evropských limitů pro znečišťování a obce dostaly právo zakázat na svém území spalování uhlí v domovních kotlích a kamnech. Návrh na vyloučení výjimek Ministerstvo životního prostředí neodmítá, ale staví se k němu neutrálně. K návrhu na právo obcí zakázat topení uhlím Ministerstvo životního prostředí podává ve spolupráci s poslankyní Evou Fialovou (ANO) protinávrh. Návrh je však velmi slabý, neboť cílí jen na nejstarší kotle, které budou tak jako tak plošně zakázány v roce 2022.

O návrzích se bude na výboru hlasovat už zítra, ve středu 14. března od 11 hodin.

Hnutí DUHA a Greenpeace souhlasí s tím, že je potřeba hledat co nejefektivnější a nejbezpečnější cesty ke snížení znečištění ovzduší. Proto je potřeba se zaměřit na velké uhelné elektrárny a naopak kotle a kamna.

• 60 % z nás dýchá špinavý vzduch. 11 tisíc lidí ročně kvůli tomu předčasně zemře [2]. Uhelné elektrárny a domácí kotle a kamna jsou dohromady hlavním zdrojem prachu a karcinogenních látek v ovzduší [3].

• Jako jeden z největších světových vývozců elektřiny [4] (vyvážíme přibližně stejné množství elektřiny jako je spotřeba všech českých domácností) zastaralé uhelné elektrárny nepotřebujeme.

• Naplňují Státní energetickou koncepci ČR, která počítá s útlumem spalování uhlí v elektrárnách a domácích kotlích, aby zbylo na strategicky důležité teplárny [5]. Návrh dopadne pouze na elektrárny a domácí topeniště, ale ne na teplárny [6].

• Nikoli limity pro ovzduší, ale udělování výjimek z nich ohrožuje české teplárenství. Pro teplárenství je největší hrozbou to, že budou v rozporu se Státní energetickou koncepcí pokračovat nízkoúčinné kondenzační elektrárny a domácí topeniště dál pálit hnědé uhlí a pro teplárny nebude dost uhlí. Jen uhelná elektrárna Počerady každoročně spálí podobné množství uhlí jako všechny tuzemské teplárny dohromady [7].

• Zákaz výjimek neovlivní ceny elektřiny a tepla. Návrh nedopadne na teplárny a také modernizované uhelné elektrárny limity buď už plní, nebo nebudou mít problém plnit [8]. Fakticky návrh bude znamenat uzavření či omezení provozu zastaralých zařízení. Navíc cena elektřiny vzniká na trhu a zvýšené náklady některých elektrárenských společností či malý úbytek výrobní kapacity ji neovlivní [9].

 
Návrh na omezení výjimek pro uhelné elektrárny podporuje výzva „Čisté ovzduší bez výjimek“, kterou podepsala Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR [10], bývalý premiér Petr Pithart, jehož vláda prosadila první vlnu odsíření uhelných elektráren či profesor Bedřich Moldan. Výzvu podpořili také severočeský lékař Petr Klepiš a lékařka a senátorka za obvod Most Alena Dernerová, kteří žijí poblíž hlavních uhelných elektráren a jejich kraj navíc trpí povrchovou těžbou hnědého uhlí. či přední český expert na zdravotní dopady znečištění ovzduší a také lékař Radim Šrám. K výzvě se přidal i ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe prof. Michal V. Marek. K čistému ovzduší bez výjimek vyzývají zákonodárce i známé osobnosti jako socioložka Jiřina Šiklová, režisér Břetislav Rychlík či herečka Táňa Fischerová.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Ukázalo se, že nekonečné dohadování, který ze zdrojů znečištění je potřeba řešit, nedává smysl. Potřeba je snížit znečištění a spalování uhlí ve velkých uhelných elektrárnách i v domácích kotlích a kamnech.“

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:
„Česká republika je sedmým největším vývozcem elektřiny na světě. Dlouhodobě vyvážíme více elektřiny, než spotřebují všechny tuzemské domácnosti dohromady. Státní energetická koncepce počítá s postupným omezením vývozu a konsekventním útlumem výroby elektřiny ve velkých kondenzačních elektrárnách. Zrušení výjimek ze znečištění ovzduší je rychlým a účinným řešením, jak tento cíl státní energetické koncepce naplnit.“

Kontakty:
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Jan Rovenský, Greenpeace ČR, 734 620 844, jan.rovensky@greenpeace.org
Lukáš Hrábek, Greenpeace ČR, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org

Poznámky pro editory:

[1] Zpráva o životním prostředí v České republice v roce 2015 (graf. na str. 30): https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_161129_Zprava_o_ZP/$FILE/Zprava_ZP_2015_291116.pdf

[2] Zpráva o životním prostředí v České republice v roce 2016: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostred...$FILE/SOPSZP-Zprava_ZP_CR_2016-20171211.pdf

Air Quality in Europe 2017: https://www.eea.europa.eu//publications/air-quality-in-europe-2017

[3] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostred...$FILE/SOPSZP-Zprava_ZP_CR_2015-20170301.pdf

[4] https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/KeyWorld20...

[5] Státní energetická koncepce ČR počítá s tím, že v příštích 20 letech dojde k omezení spotřeby hnědého uhlí o 73 %. Útlum má dle koncepce nastat zejména u kondenzačních uhelných elektráren. SEK počítá s tím, že do roku 2025 bude ČR vyrábět z uhlí o 27 procent méně elektřiny, než v roce 2017. Podle statistiky ERÚ dosáhla v roce 2017 hrubá výroba v českých uhelných elektrárnách 45.433 GWh. Podle platné státní energetické koncepce z roku 2015 by v roce 2025 mělo být z uhlí vyráběno 33.302 GWh elektřiny (viz tabulku č. 7). Zastaralé kondenzační zdroje by dle státní koncepce neměly pokračovat, uhlí se má využívat v kogeneračních zdrojích vyrábějících zároveň teplo i elektřinu s celkovou účinností od 60 %.

Omezování spalování hnědého uhlí ve zdrojích pro individuální vytápění objektů z důvodu snížení znečištění ovzduší je v souladu se Státní energetickou koncepcí, která uvádí, že “zdravotně nepříznivé a emisně neudržitelné individuální vytápění domů uhlím v obcích a městech za vzniku karcinogenních a mutagenních emisí (PAH; PM10; PM 2,5; polétavého prachu).” je nepříznivý faktor ovlivňující českou energetiku. Jedním z cílů SEK je “zajištění moderní vysoce účinné technologie” pro využití uhlí, což značná část zdrojů pro individuální vytápění nesplňuje, navíc Státní energetická koncepce ČR jednoznačně strategicky preferuje využívání hnědého uhlí v efektivních teplárnách a předpokládá jeho snížení v domácích kotlích (a také kondenzačních elektrárnách).

[6]  Vhodným parametrem je jmenovitý elektrický výkon zdroje, od kterého bude udělení výjimky zakázáno, konkrétně by se mělo jednat o elektrický výkon 300 MWe a vyšší. Tím pádem změna zasáhne elektrárny Ledvice, Tušimice II, Prunéřov I, Prunéřov II, Chvaletice, Dětmatrovice, Počerady (uhelný zdroj), Počerady (paroplynový zdroj) Vřesová, Kladno, Mělník II a III, Opatovice.

Opatovice jsou zároveň velkou teplárnou, ale vzhledem k tomu, že majitel (společnost EPH) investuje stovky miliard korun do uhelných elektráren všude po Evropě, neměl by mít problém investovat o několik řádů menší částku do zdraví českých občanů. Navíc již vypsal výběrové řízení na dodání technologie, která by znečištěné z tohoto provozu snížila na úroveň nových evropských limitů.

Kromě elektrárny Opatovice, která se chystá na splnění limitů už nyní, se bude omezení vztahovat ještě na elektrárnu Kladno, která také dodává relativně velké množství tepla a nesplňuje limit pro vypouštění oxidu siřičitého. V tomto případě se na ni však vztahuje tzv. hnědouhelná výjimka, která je automatická a umožňuje zvýšení emisního stropu pro SO2 u elektráren spalujících domácí hnědé uhlí. Případně je vhodným řešením odstavení jednoho ze tří bloků elektrárny, které mají každý výkon 135 MWe a elektrárna se tak dostane do kategorie pod 300 MWe a nebude se na ni zákaz výjimek vztahovat. Kapacitu pro výrobu tepla využívají v Kladně cca z 12 %, takže uzavření jednoho bloku z hlediska zásobování teplem nezpůsobí žádný problém.

Neznamená to však automaticky nutnost investovat nebo odstavit ani pro zbytek zdrojů. Viz poznámka 8.

[7] MPO: Výroba a užití tepelné energie v roce 2007 (tab. na str. 11, řádek 1; novější statistiky nebyly zveřejněny, ale je jisté, že spotřeba uhlí pro výrobu tepla ve velkých zdrojích poklesla): http://www.mpo.cz/assets/dokumenty/38201/42624/510219/priloha001.pdf

[8] Pokud bude udělování výjimek takto omezeno, tak to bude znamenat, že 12 tuzemských uhelných elektráren nebude moci výjimku dostat. Vážnější dopady však návrh bude mít návrh jen ve čtyřech případech, které budou muset buď modernizovat, nebo ukončit provoz, nebo budou pokračovat v omezeném režimu (1 500 hodin ročně). Limity už dnes plní (a výjimku nepotřebují) modernizovaná elektrárna Tušimice II a nová paroplynová elektrárna Počerady. Modernizovat na požadované úrovně se již nyní - bez ohledu na aktuální návrh - chystají Opatovice a černouhelný zdroj Dětmarovice. Naopak odstavovat se - bez ohledu na aktuální návrh - chystají Prunéřov I a Mělník II a III. Elektrárna Kladno buď využije tzv. hnědouhelnou výjimku, nebo může odstavit nevyhovující blok, dodávky tepla to neohrozí. Zcela nový zdroj v Ledvicích je zatím ve zkušebním provozu a to teprve od listopadu 2017, takže potřebných hodnot možná dosáhne optimalizací provozu.

[9] Cena silové elektřiny vzniká na evropském trhu a výrobní náklady českých elektráren nehrají při určování spotové ceny silové elektřiny prakticky žádnou roli. Při současné konstrukci ceny elektřiny (tzv. Merit Order Effect) nemůže případné zvýšení nákladů výrobce promítnout do ceny, ale klesá o něj jeho aktuální zisk. Samotné zavedení přísnějších limitů pro znečišťování může sice v celé EU o něco zvýšit cenu elektřiny, ale tento efekt je zcela nezávislý na navrhované změně v českém zákoně. Existenci evropské regulace česká vláda již nerozporuje, což vyjádřila tím, že se odmítla připojit k polské žalobě usilující o zrušení limitů.

[10] http://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru...